Tady střemhlavý kapitalismus nemá šanci. I okolo Pařížské se dá zajít na jedno, raduje se Pavel Maurer
Pavel Maurer zavzpomínal na staré časy, kdy jeho kamarád bydlel v dnes luxusní Pařížské ulici a chodil na jedno za lidovou cenu. Místa v centru Prahy se dnes stala spíš rájem turistů a „nóbl“ obchodů, ale útulné hospody nezmizely.
Můj kamarád Bohoušek žil mnoho let v Pařížské ulici v Praze. Pro nepražáky upřesňuji, že Pařížská ulice je něco jako Pátá Avenue v New Yorku nebo Passeing de Gracia v Barceloně nebo Mariahilfer Straße ve Vídni. Tedy nejdražší ulice ve městě, kde jsou značkové „nóbl“ obchody, kabelka vás tu stojí 80 tisíc a kabát třeba i 200 tisíc!
Luxusní Pařížská ulice vede od Staroměstského náměstí přímo k Vltavě a je z ní vidět až na Letnou, kde trčí podstavec po bývalém monstrózním pomníku Josifa Vissarionoviče Stalina, který tu ovšem už přes půl století není.
Vraťme se ale k Bohouškovi, který žil v Pařížské, v honosném bytě s vysokými stropy a předsíní o rozměrech malého fotbalového hřiště. Měl ve zvyku vzít si jednou do roka 14 dní dovolenou, zatáhnout rolety a spát, číst knížky a občas si zaskočit někam na pivo. Dnes už tu dávno nebydlí a ani by si tenhle byt nemohl dovolit.
Po sametové revoluci se ulice stala centrem snobských obchodů a bohužel i restaurací. Byt, který měl Bohoušek, má dnes vysokou cenu. Až tedy někdy půjdete Pařížskou ulicí, budete vědět, jak to tu chodí a proč se tu mluví převážně anglicky, čínsky a rusky, ale ne česky.
Pro mě je nejpodstatnější, že na pivo se tu dá zaskočit i dnes za celkem rozumný peníz. Není to úplná lidovka, ale kolem noblesní Pařížské jsou pořád ještě křivolaké uličky, kde leccos najdete i navzdory turistickému ruchu.
Třeba v Maislovce je proslulá hospoda U Pivrnce, na nejslavnější český ležák můžete do Kolkovny či do oblíbeného lokálu U Parlamentu na rohu Kaprovy ulice. V podloubí Malého rynku se nachází hospoda U kata, kde se zastavil čas. K pivu vám nabídnou matesy, utopence, uzenáče a různé klobásy v perfektní kvalitě a za rozumnou cenu.
Na začátku Bílkovy ulice pak trůní hospoda jménem Potrefená husa. A když popojdete ještě kousek, narazíte na podnik U Rudolfina, kam rádi zavítají vyprahlí filharmonici odnaproti.
Kdyby Bohoušek ještě bydlel v Pařížské, pořád by našel pár podniků, kam se dá zaskočit s kamarády na jedno a na chvíli se uvelebit u stolu štamgastů. Turismus ani střemhlavý kapitalismus Bohouška ani jeho příznivce stále ještě nedohonily a věřím, že nikdy nedohoní.
