V kolébce světové gastronomie nevynechte bagetu, šneky nebo foie gras, radí Pavel Maurer

21. srpen 2016
Glosa Pavla Maurera

Prázdniny jsou v plném proudu, takže mnozí cestujeme víc než obvykle. Určitě je dobré vědět, kde je který historických chrám nebo moře, ale já trvám na tom, že je také velmi důležité znát, co chutná našim evropským sousedům. Na svých návštěvách bychom měli alespoň malinko otestovat nejvýznamnější nebo nejobvyklejší místní speciality.

V minulých týdnech jsem vzpomínal na maďarské rybí halászlé, vídeňský řízek, belgické smažené hranolky nebo na proslulé švýcarské sýry. Další zemí, kde občas dovolenkujeme, je Francie – kolébka světové gastronomie. Je velmi těžké na tomto malém prostoru říci, co je tu potřeba ochutnat, protože země galského kohouta nabízí prakticky všechno.

Jména podle oblastí

Místní kuchaři ovlivnili kulinářství celého světa, proto, stejně jako třeba u italské kuchyně, se vám nabízí nepřeberné množství pokrmů a specialit. Už jen to, že mnohá jídla a nápoje mají svá jména podle vlastních lokalit, je francouzskou specialitou. Plísňový sýr camembert je pojmenován po vesnici v Normandii, kde vznikl.

Každý také slyšel oblasti, jako je Chablis, Champagne či nejslavnější vína světa z Bordeaux. Koňaky jsou zase z okolí města jmenujícího se, jak jinak než Cognac. Provensálské koření je z Provence a alsaské zelí, neboli choucroute, jak jinak, pochází z Alsaska. Je toho ve Francii opravdu hodně.

Žádná země na světě nemá svoji kulturu a chování tak silně spojeny s jídlem a pitím. Také žádní, jiní lidé na světě nedokáží o jídle tak dlouho a zasvěceně hovořit jako Francouzi. Kdybyste jim nabídli, že s nimi zaskočíte na rychlý oběd, třeba na půl hodinky, myslí si o vás, že jste úplný šílenec.

Camembert obalený v mandlích

Nevynechte crosissant nebo kohoutka na víně

Každopádně, když budete mít cestu do tohoto království gastronomie, ochutnejte kromě některých věcí, co jsem už zmínil, alespoň jejich pravý croissant, bagetu, kohoutka na víně, šneky po Burgundsku, pastis, ústřice z Bretaně, husí játra foie gras, a také pravou dijonskou hořčici.

A pokud budete mít pocit, že večeře trvá déle než jste zvyklí, a Francouzi při ní vůbec nespěchají, vzpomeňte na památný bonmot prezidenta de Gaulla, který si jednou posteskl: „Jak mám vládnout zemi, která vyrábí víc než 250 druhů sýrů?“ No a pak si samozřejmě nějaký vyzrálý sýr ochutnejte, jak je ve Francii obvyklé vždy na konci stolování.

autor: Pavel Maurer
Spustit audio