Víte, jak chutná páv? Na slavnostní tabuli jste ho mohli najít například za vlády Karla Velikého

18. únor 2017
Glosa Pavla Maurera

Ochutnali jste někdy páva? Už za vlády Římanů se objevoval na slavnostní tabuli jako pochoutka. Kromě masa to byly paví jazýčky nebo dokonce mozečky, které významným panovníkům servírovali kuchaři jako delikatesy. Mezi nimi byl i Karel Veliký, francký král a první středověký římský císař.

Na stole Karla Velikého, mezi drůbeží a zvěřinou, zaujímal nade vší pochybnost první místo páv. Nikdo nám už dnes neprozradí, jak se dostal na dvůr krále Karla, ale poprvé se objevil na jeho stole v roce 800, v den, kdy papež vložil na jeho hlavu korunu římského císaře.


Pták se neškube, ale čistě stáhne. Nožky se odříznou a dají stranou, hlava zůstává opeřená a obalí se plátnem, aby se nepoškodila. Vnitřek ptáka se vyplní kořením spolu s aromatickými bylinkami a takto připravený páv se nabodne na rožeň. Během pečení je třeba hlavu v pláténku neustále kropit, aby se uchoval chochol. Po upečení se pták sejme z rožně, naaranžují se uschované nožky, z hlavy se sejme pláténko a paví chochol se pěkně načechrá. Pták se překryje staženou kůží s pery a ocasová brka se rozloží do širokého krásného pavího vějíře. A to je moment, kdy mu paní domu vloží do zobáku kousek vlny smočené v kafru a zapálí. Na stůl se pak nese — určitě za všeobecného obdivu — páv chrlící oheň. Francouzská kuchařka od autorky Drahomíry Peukertové.

Zajímá vás, v jaké podobě se tato rarita objevovala na tehdejších nejvýznamnějších stolech? Nedávno jsem narazil na podivný a současně nezapomenutelný recept v knize vydané před třiceti lety. Je to předpis na páva chrlícího oheň.

Co se paví delikatesy týká, je málo pravděpodobné, že by tento pták, jehož maso je celkem bez chuti, navíc tuhé a houževnaté, že by mohl nějak okouzlit jazýčky zhýčkaných dvořanů. Na nejvznešenějších stolech fungoval spíše jako dekorace.

My ovšem dnes vnímáme páva jako atrakci v zoo nebo v zámeckém parku, aniž bychom si jej museli dávat k obědu. Zaplať Pánbůh, že netrpíme hladomorem ani nabubřelostí a nemusíme konzumovat zrovna krásné pávy, kteří mají celkem ošklivý křik a ani jako jídlo vůbec za nic nestojí.

autor: Pavel Maurer
Spustit audio