Že vám ovoce připadá jako zkažené? Tak ho hned nevyhazujte, radí Pavel Maurer

26. červenec 2015
Glosa Pavla Maurera

Gastronaut Pavel Maruer se zamýšlí nad tím, proč házíme do popelnice potraviny, které jsou vlastně uplně v pořádku. Jde jen o naše předsudky.

Včera jsem připravoval svému dítěti k snídani broskev. Byla na dvou místech malinko otlačená, jak už to u broskví často bývá. Šťavnatá dužina v těch místech již neměla svou původní bílou barvu a tam, kde bylo ovoce tak říkajíc trochu „cinklé“, tak tam byla zbarvená spíše dohněda a ovoce tu bylo nepatrně měkčí.

Úplně automaticky a bezmyšlenkovitě jsem tyto „postižené“ části z broskve odkrojil a ostatní, opticky přijatelné, jsem naporcoval na talíř. Aby můj syn neviděl žádné hnědé otlačeniny. Nejspíš by se nad nimi ošklíbal, že je to asi zkažené, nebo co?

Čtěte také

A stejně automaticky, jako jsem ty nehezké a otlačené části odřízl synovi, stejně tak bezmyšlenkovitě jsem si je sám sobě dál do pusy – a s chutí snědl. Vím totiž, že jsou v pořádku a že mají šťávu, vitamíny a všechno ostatní, co mají i esteticky krásnější části ovoce. Jenom prostě vypadají na pohled, že jsou zkažené. Nejsou.

Vyhazujeme potraviny, které jsou v pořádku

Vzpomněl jsem si na svého tchána, který v podstatě nikdy nic nevyhodí. Z citrónu vždy vyškrábe veškerou dužinu, s chutí okusuje klouby z kuřecích kostí, nevadí mu kližka, tlusté maso, červivá třešnička. Na jeho talíři jsem nikdy neviděl zbytek jakéhokoli jídla. Jeho apetit je nezměrný. Tchán sice váží 130 kilo, ale jeho kondici – ve věku 85 let – by mu mohl leckdo závidět.

Logo

Já samozřejmě netvrdím, že sníst všechno je návod na zdravý život. Já jen připomínám, že občas házíme do popelnice potraviny, které jsou vlastně úplně v pořádku. Jen si to musíme nějak jinak srovnat v hlavě. Není to totiž – řečeno slovy básníka Jana Skácela – „chyba broskví“, ale většinou chyba našich předsudků…

autor: Pavel Maurer
Spustit audio