Josef Dostál rád rybaří – na rybu dokonce „sbalil“ přítelkyni

6. červenec 2016

Celý jeho život je o vodě. Nejčastěji bývá na ní, ale možná ještě raději v ní. Rychlostní kanoista Josef Dostál je ve vodě, když třeba slaví některou z medailí, ale i ve svém volnu zůstává věrný známému prostředí.

Brouzdá se potokem a chytá ryby a my v projektu Radiožurnálu Olympijský rok jdeme s ním. A nebudeme tam sami. Doprovodí nás Josefův dědeček Jiří, který to tehdy malého, dnes dvoumetrového Pepíka naučil.

Dokud ho unesl, nosil Jiří Eminger malého Josefa Dostála na zádech, když bylo potřeba se brodit potokem. Jak ale vzpomíná, Josef rychle rostl a brzy ho už neunesl. Možná už by si to mohli pomalu vyměnit…

„Je dobré, že pršelo, ale ne moc, takže voda není zkalená. Když je té vody víc, tak ryby víc berou,“ říká Josef Dostál.

„Pepa je u vody šťastnej,“ komentuje usmívajícího se vnuka dědeček Jiří a pokračuje: „Já jsem si myslel, že na to nebude mít vůbec čas, když má před tou olympiádou a má holku, ale on si na ty ryby čas vždycky najde.“

Josef Dostál umí ryby nejen ulovit, ale i zpracovat – a na to prý „sbalil“ přítelkyni: „Pozval jsem jí na večeři, kterou jsem sám udělal – byl to právě pstruh, kterého jsem chytil.“ Pstruha dělá nejraději jen na pánvi na oleji a troše másla, obaleného v mouce s trochou kmínu.

autoři: jch , fk
Spustit audio