Co je v kabině, to tam zůstane, říká trenér Jandač. Na hráče ale křičet nemusí
Na hokejové střídačce i při tréninku musí občas zvýšit hlas. Trenér národního týmu Josef Jandač ale i tak patří spíš k těm klidnějším koučům. Přesvědčit se o tom můžete v dalším dílu projektu Radiožurnálu Olympijský rok.
„Poznáte, když mužstvo potřebuje podržet, potřebuje pochválit. Určitě to moc nepomůže, když na ně budete na střídačce ječet,“ říká.
Hokejový trenér Josef Jandač působí na střídačce spíš klidným dojmem, ale také přiznává, že je tu určitý rozdíl být trenérem na klubové a reprezentační úrovni. „V národním týmu máte ty nejlepší možné hráče k dispozici. U nároďáku jsem se nesetkal, že by mužstvo potřebovalo nějak šlapat na krk,“ přiznává.
Například z televizních záběrů působil jako hodně impulzivní trenér Vladimír Růžička. V roce 2010, když Češi vyhráli mistrovství světa, mu dělal asistenta právě Jandač.
„Co je v kabině, to tam zůstane. Že bych byl ale jako dlaždič, to určitě ne,“ konstatuje Josef Jandač. V hokeji tedy platí pravidlo o tajemství v šatně i na reprezentační úrovni.
