Kratší dny, tma a horší výsledky. Světový pohár ve Švédsku končí a biatlonisté se už těší do Hochfilzenu

Biatlonisté si v posledních dnech mnoho světlých chvil neužili. A nejde ani tak o výsledky, ve švédském Östersundu se v tomto období rozední jen na pár hodin a i proto jsou závodníci rádi, že Světový pohár na severu končí. Tedy alespoň většina z nich.

„Já se tmy nebojím, to jsou takoví ti, kteří se bojí každého keře,“ usmívá se Michal Šlesinger, který každé ráno vstával za tmy, už odpoledne by bez umělého osvětlení netrefil ani terč, ani tak ho po dlouhých večerech neopouští dobrá nálada.

Ne, že by snad ostatní trpěli depresemi z nedostatku světla, ale Tomáš Krupčík s Ondřejem Moravcem se na cestu jižním směrem těší. „Těšíme se, až odtud v uvozovkách vypadneme. Snad v Hochfilzenu bude pěkné počasí,“ říkají.

Spolu s ním snad přijdou také o něco lepší výsledky a příští zastávka bude alespoň trochu světlejší ve více ohledech. Závody v Östersundu ukázaly, že bez zdravé Gabriely Koukalové nemusí každý Světový pohár končit tak pohádkově jako naprostá většina těch z minulé sezony.

„Snažíme se svoji práci dělat co nejlépe, ne vždy se to povede. Měli jsme spoustu trablů, ale je to sport… lidé se namlsají, zvyknou si, že je to standardní, vytratilo se trošku vážit si těch výsledků,“ říká šéftrenér Ondřej Rybář před cestou do Hochfilzenu, kde začne další díl Světového poháru v pátek.

autor: David Nyč
Spustit audio