Lucie Šafářová je rodinný typ, i když je pořád na cestách

25. červenec 2016

Loni byla nejsledovanější českou sportovkyní a stala se i jednou z tváří projektu Radiožurnálu Olympijský rok. Lucie Šafářová prožila nejúspěšnější sezonu kariéry, probojovala se do elitní světové desítky a poprvé se dostala i na Turnaj mistryň do Singapuru.

Pak ale dlouho bojovala se zdravotními problémy, a dokonce se připravovala i na život bez tenisu. Nejprve se ale podíváme tam, kde česká hráčka vyrůstala.

Brno – Líšeň: nejvýchodnější městská čtvrť se známou továrnou na traktory, s paneláky i romantickými zákoutími, s třemi tisícovkami domů a se stovkou starých i nových ulic. „Tolik jsem toho tady neprožila, protože jsem jako malá bydlela s tátou 3 roky v Rakousku a od 14 let jsem bydlela v Prostějově. Od té doby jsem pořád na cestách,“ vzpomíná Lucie Šafářová.

Otec, který ji i trénoval, předával Lucii velmi těžce. „Nevěřil tomu, že mě trenér bude vést dobře. Do těch 14 let mi dal životní disciplínu, takže si myslím, že už měl ve mně důvěru, že bych se neflákala.“

Velkými fanoušky Lucie Šafářové jsou pochopitelně i maminka tenistky a sestra Veronika, nejen tatínek. O deset let starší sestru vídává Lucie z celé rodiny asi nejčastěji. Veronika Šafářová vzpomíná, že když se Lucie narodila, velmi ji opečovávala, po pár letech jí trochu štvala, ale po návratu ze studií v Americe už mají zase krásný vztah.

Veronika také poznala, jaké to je, když je sestra bez tenisu. Období nejistoty, při kterém Lucie Šafářová sotva vyšla schody a pomalu se připravovala na život bez velkého sportování, vám přiblíží další část dokumentu.

autoři: jpa , jpr
Spustit audio