Na vrcholové úrovni rozhodují maličkosti, říká Alexander Choupenitch
Celý týden se v časosběrné prázdninové sérii reportáží a dokumentů Olympijský rok seznamujete s Alexandrem Choupenitchem. Jeho olympijský rok začal cestou na předsezónní testy do Rakouska. Přesně v den, kdy tam dorazila i vlna uprchlíků, které v cestě na západ přestaly bránit maďarské úřady.
I když je tři čtvrtě na 11 večer, je na nádraží v Salcburku rušno jako v poledne. V nádražní hale bivakují na zemi celé rodiny, místní lidé jim přivezli balené vody, jídlo i spoustu oblečení.
„Do Vídně to bylo v pohodě, tam jsem měl mít 40 minut na přestup, ale čas běžel, všude strašně moc migrantů. Najednou to byly už 2 hodiny, 3 hodiny. Pak mě poslali na další nádraží, kde jsem čekal ještě asi půl hodiny, a sem jsem přijel asi o 3 hodiny později, než jsem měl,“ vypráví Alexander.
Říká, že situace by se měla řešit a že dnešní cesta pro něj nebyla úplně příjemná. „Strach nemám. Ti lidé tu nejsou od toho, aby nám ubližovali, spíš jdou za něčím lepším. Ale je to zvláštní, že se to nějak neřeší,“ komentuje to Choupenitch.
Cesta pokračovala do diagnostického centra, kde mu budou testovat sílu, výkonnost, i vytrvalost.
„Na vrcholové úrovni rozhodují úplné maličkosti. Je to o tom, co pro to ten člověk udělá, protože většina z nás už nějaké taktické, rychlostní, silové návyky má, šermujeme dobře a je to právě o tom, co pro to člověk udělá navíc,“ říká Alexander.
