O stanici20. srpna  2003 v 17:00  

Žurnalistické zásady ČRo Radiožurnálu

Základními dokumenty Českého rozhlasu jsou zejména Statut ČRo a Zásady ČRo. Tyto Žurnalistické zásady doplňují specifické podmínky ČRo Radiožurnálu. 

Úloha ČRo Radiožurnálu 

ČRo Radiožurnál plní v programové struktuře Českého rozhlasu úlohu zpravodajsko-publicistické stanice. Informuje veřejnost o všech důležitých událostech a dění v Česku i v zahraničí. Zprostředkovává hlavní názorová stanoviska ke všem otázkám, které jsou významné pro život společnosti jako celku, ale i pro životy jednotlivců. 

ČRo Radiožurnál má vůči posluchačům povinnost ptát se na činy vlády, parlamentu, prezidenta, ale i ostatních veřejných i soukromých osob a institucí, vyvolávat diskusi o rozhodnutí volených i nevolených veřejných zástupců a dávat prostor většinovým, menšinovým i nepopulárním názorům. ČRo Radiožurnál reaguje na podněty posluchačů a přináší zpravodajství a publicistiku přístupnou a srozumitelnou formou. 

ČRo Radiožurnál nese odpovědnost za obsah všech programů, které vysílá. Nesmí být ovlivňován jednotlivci či skupinami se zvláštním postavením ve společnosti. Vůči všem vlivným institucím, organizacím, skupinám a jednotlivcům si zachovává korektní odstup. 

Ve vysílání ČRo Radiožurnálu nejsou přípustné xenofobní, rasistické a vulgární projevy a výroky, které zakládají podezření z protiprávního chování. 

ČRo Radiožurnál při plnění těchto zásad dodržuje základní žurnalistické principy přesnosti, objektivity, vyváženosti, neutrality a transparentnosti. Jeho základním posláním je o světě pravdivě informovat, nikoliv do dění vstupovat. 

1.
Získávání zpravodajských materiálů ČRo Radiožurnálu
 

1.1.
Původní zprávy redaktorů ČRo Radiožurnálu
 

1.1.1.
ČRo Radiožurnál zakládá své vysílání na autentických zprávách a zvukových materiálech svých redaktorů, kteří při získávání a zpracování zpráv dbají na dodržování profesionálních a etických zásad. Pokud má ČRo Radiožurnál o události a dění k dispozici zprávy vlastních redaktorů, použije je namísto informací z agenturních servisů a jiných médií. 

1.1.2.
Redaktor ČRo Radiožurnálu (dále jen redaktor) při získávání informací využívá všech dostupných důvěryhodných zdrojů, které jsou v daném čase k dispozici. I přes překážky vyhledává informace, které slouží všeobecnému zájmu. (vyváženost a přesnost

1.1.3.
Redaktor respektuje pravdu bez ohledu na důsledky, které to pro něj může mít. Dbá na odlišování faktů od osobních názorů; nepřipustí, aby domněnka byla vydávána za skutečnost a zprávy byly deformovány zamlčením důležitých údajů. (objektivita, věcnost a přesnost

1.1.4.
Redaktor zveřejňuje jen pravdivé, věcně správné a přesné informace. Před zveřejněním vždy každou zprávu ověří ze všech, nejméně však ze dvou důvěryhodných na sobě nezávislých zdrojů, jejichž původ je znám. Zdroje cituje přesně a ve správném kontextu, ověřuje správnost jmen a funkcí osob, o nichž podává zprávu. Nelze-li tuto zásadu dodržet, redaktor v příspěvku tuto skutečnost oznámí. (přesnost

1.1.5.
Při vysílání redaktor vždy uvádí zdroje informací, které sám získal. Výjimkou jsou jen skutečnosti obecně známé a agenturní informace. (transparentnost

1.1.6.
Redaktor odmítne jakýkoli nátlak na svou práci, zejména na zveřejnění nepravdivé, nebo jen částečně pravdivé informace. Nepoužívá nepoctivé prostředky k získání informace, ani k tomu nevyužívá dobré víry kohokoliv. (objektivita a serióznost

1.1.7.
Redaktor nese osobní odpovědnost za všechny své uveřejněné materiály. (profesionalita

1.2.
Agenturní zprávy v databázi ČRo
 

1.2.1.
ČRo za smluvně stanovených podmínek odebírá zpravodajský servis renomovaných agentur, které ručí za pravdivost a správnost svých informací. Pokud nejde o informaci exkluzivní, není redaktor povinen uvést pokaždé tuto agenturu jako zdroj informací. 

1.2.2.
Pokud není patrný jakýkoliv důvod k pochybnostem o informaci ve zprávě nebo pokud není patrná chyba, redaktor nemusí každou zprávu agenturního servisu odebíraného ČRo ověřovat. V případě sebemenší pochybnosti o správnosti údajů z agenturního servisu je redaktor povinen okamžitě takovou informaci ověřit alespoň ze dvou na sobě nezávislých zdrojů. 

1.3.
Uvádění zdrojů, nejmenovaný a utajovaný zdroj
 

1.3.1.
Redaktor zásadně uvádí zdroj, ze kterého informaci získal, aby byla zřejmá hodnota předkládané informace. Výjimku tvoří informace obecně zřejmé (agenturní servis viz výše) nebo naopak situace, kdy by uveřejnění zdroje ohrozilo bezpečnost dotyčného nebo jeho pozici v zaměstnání apod. 

1.3.2.
Redaktor použije ve vysílání tzv. nejmenovaný zdroj jen tehdy, když všechny otevřené zdroje selhaly. Vždy při tom výslovně uvede, že jde o nejmenovaný zdroj a v rámci možností uvede jeho co nejbližší charakteristiku. Použití nejmenovaného zdroje ve vysílání musí předem schválit vedoucí redakce nebo editor. (nejmenovaný zdroj

1.3.3.
Pokud si zdroj informací přeje zůstat utajen, redaktor je povinen závazek v souladu se zákonem dodržet, i kdyby mu z toho měly vzniknout potíže. Redaktor sdělí, kdo je utajovaným zdrojem informací, jen vedoucímu, který odvysílání zprávy schvaluje. Povinnost neprozradit zdroj tak automaticky v plném rozsahu přechází i na příslušného vedoucího. Ve vysílaném příspěvku redaktor vždy vysvětlí, proč ČRo Radiožurnál zdroj utajuje. (utajovaný zdroj

1.4.
Profesní totožnost a použití skrytého mikrofonu
 

1.4.1.
Redaktor neskrývá svou profesní totožnost. Před nahráváním (včetně po telefonu) druhou stranu upozorní na skutečnost, že se rozhovor bude nahrávat nebo bude přepojen do živého vysílání. Výjimku, neboli skrytý mikrofon, může povolit pouze šéfredaktor. (profesní totožnost

1.4.2.
Šéfredaktor povoluje výjimku ke skrytému nahrávání jen tehdy, pokud je dokumentováno jednání obzvlášť nebezpečné pro společnost, stát nebo jedince, jednání protiprávní a pokud selhaly všechny pokusy získat informaci otevřeně. Povolení je nutné projednat předem, s výjimkou zvlášť závažných případů, v nichž by hrozila časová prodleva. Redaktor o takové situaci neprodleně informuje šéfredaktora, který rozhodne, zda je možné nahrávku vysílat. Autoři jsou povinni při vysílání příspěvku přiznat, jakým způsobem nahrávku získali. (skrytý mikrofon

1.5.
Právo respondentů na soukromí a presumpce neviny
 

1.5.1.
Redaktor ctí osobní svobodu a soukromí každého člověka a právo každého svobodně rozhodnout, co ze svého soukromí zpřístupní jiným osobám. 

1.5.2.
Jestliže soukromé počínání může ovlivnit věci veřejného zájmu (například konflikt soukromého zájmu dotyčného s výkonem veřejné funkce, dodržování právních nebo obecně uznávaných etických pravidel), může redaktor po zvážení všech okolností a po konzultaci s nadřízeným o takovém jednání informovat. Řídí se přitom tím, nakolik má informace o soukromí jednotlivce vztah k veřejnému zájmu nebo k veřejnému působení dotyčné osoby. (soukromí versus veřejný zájem

1.5.3.
Redaktor respektuje právo na soukromí každého člověka, zejména lidí nemocných, postižených haváriemi či živelními katastrofami a u obětí trestných činů, jejich příbuzných či známých. (soukromí postižených a obětí

1.5.4.
Redaktor je povinen přísně dodržovat zásadu presumpce neviny, a to i u osob podezřelých ze spáchání trestného činu, které ještě nebyly pravomocně odsouzeny. Nesmí také ve vysílání identifikovat příbuzné obětí nebo delikventů bez jejich jednoznačného souhlasu. 

1.5.5.
Redaktor také nesmí zneužít výpovědi dětí a osob, které nejsou schopny posoudit následky svých výpovědí. 

1.6.
Svědectví dětí a mladistvých
 

1.6.1.
Redaktor pečlivě zvažuje využívání dětí a mladistvých ve zpravodajských a publicistických pořadech, zejména pak jejich svědectví týkající se tragických nebo kriminálních událostí. Dbá zejména na to, aby nešetrným jednáním nezpůsobil jakoukoliv psychickou újmu respondenta. Před natáčením výpovědi dítěte nebo mladistvého o takové události je redaktor povinen vyžádat si souhlas jeho zákonného zástupce. 

1.6.2.
Před zařazením výpovědi dítěte nebo mladistvého do vysílání je v každé situaci nezbytné zvážit její výpovědní hodnotu a ve vysílání uvést věk vypovídajícího. 

1.7.
Násilné činy a střety, terorizmus a ozbrojené konflikty
 

1.7.1.
Redaktor, který nahrává nebo vysílá během šarvátek nebo nepokojů, dbá na to, aby jeho přítomnost nevyprovokovávala eskalaci násilí. Je řádně označen výrazným nápisem TISK, PRESS s výjimkou situací, ve kterých by ho toto označení mohlo ohrozit. 

1.7.2.
Při práci na místech vojenských konfliktů je povinen nosit neprůstřelnou vestu, helmu a dbát instrukcí odpovědných důstojníků. 

1.7.3.
Při vysílání zpravodajství o teroristických činech a násilné trestné činnosti musí redaktor za všech okolností dbát na to, aby neohrozil svou prací životy rukojmích a aby se nevměšoval do úsilí úředních osob, které se snaží rukojmí vysvobodit. 

1.7.4.
Redaktor zároveň musí dbát na to, aby nebyl zneužit nebo manipulován teroristy či osobami, které zajaly rukojmí, pro jejich vlastní účely. Přímé rozhovory s teroristy povoluje výhradně šéfredaktor, a to pouze po konzultaci s ředitelem. Bez výslovného svolení šéfredaktora se nesmí ve vysílání objevit žádné prohlášení či rozhovor s teroristy. 

1.8.
Očité svědectví, výzkumy veřejného mínění a ankety
 

1.8.1.
Důležitým zdrojem objektivního zpravodajství je osobní svědectví. V ideálním případě se zpravodajství o události skládá z vyváženého svědectví aktérů událostí, nezávislých svědků a osobního svědectví redaktora. Nejcennější je zpráva podložená všemi těmito autentickými výpověďmi, nebo aspoň svědectvími (včetně vlastního), která se redaktorovi podařilo získat. Redaktor ve vysílání vždy uvádí roli osoby, která osobní svědectví podává. 

1.8.2.
Informace o postojích populace nebo její určené části lze uvádět pouze na základě kvalifikovaně provedeného reprezentativního průzkumu veřejného mínění. Výběr respondentů musí být kvótní, neboli musí v kategoriích věku, vzdělání, profese, velikosti sídla atd. odpovídat struktuře populace nebo její určené části. Počet dotázaných (zpravidla nad 500) a zpracování odpovědí musí odpovídat typu problému, který výzkum sleduje. V případě jakékoliv nejasnosti redaktor konzultuje odvysílání informace s Oddělením výzkumu ČRo. Při vysílání informace o výzkumu redaktor vždy uvádí přesné údaje o položené otázce a charakteru a velikosti vzorku respondentů. 

1.8.3.
Ve zpravodajství nejsou používány ankety, protože v nich nejsou dostatečně definováni respondenti a není jich dostatečné množství, takže se redaktor nemůže vyhnout zavádějící informaci. Výjimkou je použití ankety jako ilustrace kvalifikovaného průzkumu prostřednictvím autentické výpovědi respondentů. V takovém případě musí být otázka položená stejně a ve vysílání musí odpovědi zaznít ve stejných proporcích jako ve výzkumu. 

1.8.4.
Pokud jsou ankety vysílány v dalším programu ČRo 1 - Radiožurnálu, netýkají se závažných společenských témat. Redaktor při přípravě ankety do vysílání neuplatňuje svůj názor, ale jejími proporcemi přesně dokumentuje zjištěné rozložení sil a názorů. Ve vysílání uvede přesně položenou otázku a co nejdetailnější údaje o vzorku respondentů. 

2.
Zásady přípravy a vysílání programu ČRo Radiožurnálu
 

2.1.
Editace a další úpravy příspěvků a pořadů
 

2.1.1.
Všechny nahrávky používané ve vysílání ČRo Radiožurnálu musejí pravdivě vyjadřovat realitu, nesmějí být editovány tak, aby se změnil či zkreslil význam a kontext sdělení. Z nahraného materiálu se zásadně nesmějí sestavovat věty, které vypovídající neřekl. ČRo Radiožurnál pracuje s tzv. koncentrovanou realitou. Výjimku tvoří pouze humoristické a satirické pořady. Redaktor ovšem při jejich vysílání musí dát zřetelně najevo, že montáž vytváří fikci. (koncentrovaná realita

2.1.2.
Součástí zpravodajských a publicistických příspěvků a pořadů mohou být pouze autentické nahrávky a zvukové kulisy pořízené v místě události nebo reportáže apod. Je nepřípustné zařazovat do takových příspěvků v jiném čase a na jiném místě pořízené a umělé nebo významově upravené zvukové záznamy a kulisy. 

2.1.3.
Redaktor je povinen si po dobu 30 dnů od prvního odvysílání příspěvku archivovat needitovaný (nesestříhaný) zpravodajský materiál, zejména pokud se týká kontroverzních situací (investigativní žurnalistika, příspěvky o nezákonném jednání, soudních kauzách, politických sporech apod.). Tento materiál je povinen předložit v případě jakékoliv pochybnosti o autenticitě a korektnosti zpravodajského příspěvku, který připravil. 

2.2.
Objektivita a vyváženost příspěvků a vysílání
 

2.2.1.
Objektivní informace nezavádí a nefalšuje, tedy nezamlčuje a nezkresluje. Redaktor nechá v každém příspěvku zaznít všechny relevantní rozdílné názory, postoje i úhly pohledu. Pokud nelze zajistit vyjádření reprezentanta určitého názorového proudu či hnutí, musí redaktor ve vysílání zveřejnit, že se ČRo Radiožurnálu nepodařilo získat další názor. (objektivita

2.2.2.
Ve vyvážené informaci musejí být zastoupeny relevantní zájmy celostátní, místní, stranické, národnostní, náboženské a zájmy dalších skupin občanů, které mají k popisované události vztah. Citace názorů zainteresovaných stran nejsou uváděny jen mechanicky, ale tak, aby rozvíjely informační hodnotu, pravdivost a přesnost zprávy. Vyváženost také nelze chápat jednoduše matematicky, neboť je nutné poměřit význam reprezentantů zúčastněných stran. (vyváženost

2.2.3.
Vyváženost k danému problému musí být uplatněna v každém zpravodajském příspěvku, relaci nebo pořadu. Pokud by byl příspěvek s názory všech stran příliš dlouhý nebo nepřehledný, je možné ho rozdělit např. hudebním předělem a druhou část odvysílat bezprostředně poté. Na konci první části příspěvku musí být uveden odkaz na jeho další část, která vyváženost naplní. 

2.2.4.
V publicistických pořadech s jedním hostem je redaktor povinen uplatnit odpovídající názory nezúčastněných stran. Redakce je zároveň povinna v nejbližším možném termínu a odpovídajícím čase vysílat pořad s hostem reprezentujícím další protikladnou stranu nebo zájem. 

2.2.5.
Redakce ČRo Radiožurnálu podle své specializace v dlouhodobém kontextu plánují a vysílají pořady tak, aby v nich byly zohledněny odpovídající zájmy a názory všech skupin, ať jde o socioprofesní, stranické, věkové a další relevantní skupiny ve společnosti. Před volbami ČRo Radiožurnál přijímá zvláštní časově určená pravidla vyváženosti vysílání. 

2.3.
Chybné a nepravdivé údaje ve vysílání
 

2.3.1.
Redaktor je zodpovědný za pravdivost informace. Chybná nebo nepřesná informace musí být neprodleně v souladu se zákonem o provozování rozhlasového a televizního vysílání opravena a oprava odvysílána v odpovídajícím rozsahu a vysílacím čase. Jednou z nejzávažnějších profesionálních chyb je považovat obsah pomluvy, neprokázaného obvinění, překroucení dokumentů, faktů apod. za podklad pro zprávu nebo publicistiku. 

2.3.2.
Pokud redaktor zjistí chybu při přípravě, upozorní na ni autora nebo pracovníka, který jí může zabránit nebo ji může napravit. Pokud zjistí, že byla odvysílána informace nepravdivá či nepřesná, informuje okamžitě editora nebo jeho zástupce, který rozhodne o formě opravy. 

2.4.
Rozhovor
 

2.4.1.
Redaktor nemusí předkládat účastníkovi rozhovoru otázky předem, aby nebyl při vedení interview omezen. Zpovídanému představiteli může sdělit tematické okruhy rozhovoru, aby se mohl připravit. Respondentovi také sdělí, jakým předpokládaným způsobem bude rozhovor ve vysílání využit. 

2.4.2.
Redaktor je na rozhovor vždy dobře připraven; musí být schopen rozpoznat vyhýbavé a zavádějící odpovědi a reagovat na ně. 

2.4.3.
Redaktor má právo odmítnout požadavek dodatečné autorizace rozhovoru. 

2.5.
Postavení zpráv a komentářů a adresnost sdělení
 

2.5.1.
ČRo Radiožurnál přísně odděluje zpravodajství od komentářů, poznámek, glos, fejetonů a dalších publicistických žánrů. 

2.5.2.
Ve zpravodajské části vysílání redaktor uvádí pouze fakta. Pokud cituje něčí názor, vždy před ním uvádí jméno mluvčího, aby posluchač nemohl být uveden v omyl a nemohl považovat výrok mluvčího za obecnou skutečnost. Redaktor zásadně nepoužívá ve zpravodajství hodnotící adjektiva a k vysílaným skutečnostem nevyjadřuje svůj postoj ani výrazem hlasu nebo jakkoliv jinak. 

2.5.3.
Redaktor se nesmí odchylovat věcně od pravdy ani v komentáři. Všechna stanoviska autora musejí být jako taková zřetelně označena, každé ohlášení komentáře musí obsahovat jméno autora, případně stručný popis jeho profese nebo zaměření - např.: "... autor je komentátorem deníku X" apod. 

2.5.4.
ČRo Radiožurnál nevysílá vlastní stanoviska a články typu "editorial" ani názorové komentáře vlastních redaktorů k politickým tématům. Jeho redaktoři nesmějí zneužívat výsad plynoucích z jejich povolání k prezentování svých osobních postojů. 

2.6.
Diskusní pořady
 

2.6.1.
Redaktor je povinen do diskusního pořadu pozvat vždy zástupce relevantních protichůdných stran diskutovaného sporu nebo tématu. Pokud jedna strana odmítá, musí se redaktor pokusit najít někoho, kdo zastává podobné názory. V případě, že se nepodaří takovou osobu sehnat, diskusi zruší. Pokud se jedna strana nepředpokládaně nedostaví do živého vysílání, redaktor to v úvodu oznámí a názory chybějící strany cituje sám. 

2.6.2.
Hosty a témata si zásadně vybírá ČRo Radiožurnál, a to na základě nezávislé redakční úvahy. V případě, že host předem odmítá odpovídat na důležité dotazy, do pořadu není pozván. 

2.7.
Telefonáty a vstupy jiných účastníků do živého vysílání
 

2.7.1.
Základním účelem živých telefonátů posluchačů ve vysílání ČRo Radiožurnálu je umožnit řadovému občanovi kontakt se zástupci institucí a dalšími zodpovědnými představiteli ze všech oblastí. 

2.7.2.
Redaktor ctí názor posluchače a nepře se s ním, protože řadový posluchač nemusí být profesionál ve veřejné komunikaci. Z trapných situací vychází redaktor s taktem. Pokud má nezkušený posluchač trému a problém s formulací otázky, čehož by účastník diskuse ve studiu mohl zneužít, redaktor mu pomůže otázku zformulovat. 

2.7.3.
ČRo Radiožurnál zodpovídá za vše, co je odvysíláno, ať to sdělují redaktoři nebo telefonující posluchači. Redaktor vyzve posluchače, aby se představovali. Mimo čas vymezený pro telefonující posluchače nesmí redaktor, režisér, technik ani žádný jiný pracovník umožnit bez vědomí editora vstup do vysílání žádné osobě ani jakkoliv významnému představiteli. 

2.7.4.
Pracovník, který přepojuje živý vstup do vysílání, je povinen vyloučit účastníka, který se vyjadřuje urážlivě, mluví nesrozumitelně nebo se podle hlasu jeví pod vlivem alkoholu. Vyloučí také posluchače, který netelefonuje do vysílání kvůli tématu, k němuž byl vytvořen prostor. S telefonujícím přitom jedná slušně a v jakékoliv situaci mu stručně a bez emocí vysvětlí důvod takového postupu. 

2.7.5.
Živé telefonáty, ale i živé vysílání ze studia se může vždy někdo pokusit zneužít k urážce nebo hlásání nezákonných projevů. Redaktor je v živém vysílání povinen okamžitě přerušit telefonát posluchače nebo vstup jakéhokoliv účastníka, pokud by nabádal ke zločinu, pronesl rasistický či jinak xenofobní nebo vulgární výrok, urážku, skrytou či otevřenou reklamu. Redaktor ihned věcně bez emocí vysvětlí, proč účastníkovi odebral slovo, výslovně se od takových projevů distancuje a sdělí, že jsou ve vysílání ČRo Radiožurnálu nepřípustné. 

2.8.
Respektování odlišnosti, mluva a společenský takt
 

2.8.1.
Redaktor se nikdy nepodílí na zpracování materiálů, které by podněcovaly k diskriminaci rasy, barvy pleti, náboženství, přesvědčení, pohlaví nebo sexuální orientace nebo které by bylo možné interpretovat jako štvaní nebo podněcování k násilnostem, a to i v případě vypjatých mimořádných událostí. 

2.8.2.
O extremistických postojích všeho druhu referuje pravdivě, a to především zpravodajským způsobem. Rasistické a vulgární projevy a výroky, které zakládají podezření z trestného činu, redaktor doslovně neopakuje, aby se tím nepodílel na jejich šíření. Pokud je nutné vysílat záznam takového výroku nebo jej citovat z důvodů jeho dokumentace, musí být zřejmé, že jde právě o tento důvod, proč je vysílán. 

2.8.3.
Redaktor používá zásadně mluvenou formu spisovného jazyka, resp. hovorovou češtinu; zachovává společenský takt a slušnost a neuráží vědomě vkus posluchačů. Povinností redaktora je předem zřetelně ohlásit příspěvek, jehož obsah by mohl být považován za vulgární, týká se sexu nebo násilí, a mohl by tak rozrušit posluchače, zejména děti. 

2.9.
Skrytá reklama
 

2.9.1.
Veškeré zmínky o zboží, službách, obchodních firmách, jejich jménech nebo o činnosti výrobců zboží nebo poskytovatelů služeb, které redaktor do pořadu zařadí, musejí být zdůvodnitelné dramaturgií a koncepcí daného pořadu a nesmějí mít propagační charakter. Je nepřípustné uvádět tendenční popis ve prospěch produktů. Jejich popis a uvádění cen jsou možné pouze v případech, kdy jsou srovnávány s produkty a cenami konkurenčními. Redaktor musí dodržovat zákonná ustanovení o zákazu skryté reklamy. 

2.9.2.
Redaktor nesmí uvádět kontaktní adresy (ani internetové) a telefonní čísla výrobců, prodejců, poskytovatelů služeb a ceny jejich produktů. Výjimky jsou možné pouze s výslovným souhlasem ředitele nebo šéfredaktora, a to zpravidla pro neziskové akce charitativního a kulturního charakteru a pro smluvní partnery ČRo. 

2.9.3.
Na internetových stránkách ČRo je možné uvádět odkazy na internetové adresy státních, samosprávných, veřejnoprávních a neziskových institucí a organizací. Je také možné uvádět adresy internetových stránek organizací a akcí, jejichž je Český rozhlas smluvním partnerem. Uvádění odkazů na jiné internetové stránky podléhá souhlasu ředitele ČRo Radiožurnálu. 

2.9.4.
Zařadí-li redaktor do vysílání nebo na internetové stránky ČRo skrytou reklamu, jedná se o zvláště závažné porušení norem veřejnoprávního média a ředitel ČRo Radiožurnálu je proti němu povinen vyvodit odpovídající důsledky podle příslušných ustanovení Zákoníku práce. Dále viz další příslušná pravidla ČRo a ČRo Radiožurnálu. 

2.10.
Vysílání před volbami a během voleb
 

viz zvláštní pravidla ČRo Radiožurnálu, která musejí být aktualizována nejpozději 3 měsíce před volbami. 

3.
Jednání redaktora ČRo Radiožurnálu
 

3.1.
Střet zájmů
 

3.1.1.
Redaktor může pracovat v ČRo Radiožurnálu jen tehdy, pokud v jeho pozici a práci není možný konflikt zájmů. Musí také zabránit tomu, aby jeho osobní zájem nebo zájem dalších osob, skupin, stran a jakýchkoliv institucí ovlivňoval vysílání nebo nevysílání určitých sdělení či pořadů. Redaktor také nesmí svým jednáním kompromitovat Český rozhlas. 

3.1.2.
Redaktor nesmí zastávat funkce v politických stranách nebo hnutích a vystupovat v jejich prospěch. Nesmí pracovat ani krátkodobě pro žádný politický subjekt, vládu či ministra a jeho úředníky, poslance, senátory, radnice a další organizace spojené se státní správou a samosprávou. Nesmí dále pracovat pro jakékoliv jiné organizace (zejména P.R. agentury apod.), v nichž by se mohl ocitnout v konfliktu zájmů se svým působením v ČRo. 

3.1.3.
Redaktor nesmí zneužít prostředků ČRo k osobním nebo skupinovým zájmům. Nesmí využít interní informace k vlastnímu prospěchu ani využívat ve svůj prospěch informace získané při výkonu svého povolání dříve, než budou tyto informace zveřejněny. 

3.1.4.
Redaktor nesmí vystupovat v reklamě, na veřejných akcích sloužících výhradně ke komerčním účelům nebo na akcích, které jsou neslučitelné s posláním a dobrou pověstí veřejnoprávního média. Výjimku uděluje na písemnou žádost ředitel a týká se zpravidla akcí, které mají přínos pro neziskové organizace (ČRo, ČT, charitativní nadace, neziskové kulturní organizace apod.). 

3.1.5.
Každý, kdo by se mohl vystavit podezření z možné předpojatosti v určité otázce, je povinen oznámit to svému nadřízenému a vyčkat jeho rozhodnutí. Redaktor je povinen předcházet střetu zájmů i tehdy, jestliže by posluchači či osoby, o nichž přináší informace, mohli nabýt podezření z možné předpojatosti. 

3.2.
Platby redaktorovi, dary, služby a propagační materiály jiných firem
 

3.2.1.
Redaktor ani jiný pracovník ČRo Radiožurnálu nesmí přijímat dary, platby, služby nebo jiné požitky, které by ovlivnily jeho práci ve prospěch nebo neprospěch nějakého subjektu. Pokud dojde k pokusu o otevřenou nebo skrytou propagaci, zveřejnění nebo zatajení nějaké informace apod., oznámí tuto skutečnost šéfredaktorovi, který o tom informuje ředitele. Ředitel poté písemně vysvětlí dotčené straně nepřípustnost takového jednání, případně vyvodí další důsledky. 

3.2.2.
Činnost redaktora nesmí být financována osobami nebo organizacemi, o kterých ve vysílání referuje. Redaktor nesmí vysílat cokoliv o sponzorech, jejich činnosti a produktech v pořadech, které jsou jimi sponzorovány. 

3.2.3.
Redaktor při výkonu povolání nepoužívá propagační materiály a předměty jiných podniků a institucí (výjimkou jsou drobné předměty jako tužky apod.). 

3.2.4.
Pokud jiná organizace poskytuje ČRo Radiožurnálu na základě smluvní spolupráce službu nebo finanční úhradu pro práci redaktora (např. ubytování při služební cestě apod.), je nutné to ve vysílání uvést. 

3.3.
Komerční a programová spolupráce
 

3.3.1.
Redaktor nevede obchodní jednání se zájemci o programovou, mediální, sponzorskou a komerční spolupráci s ČRo Radiožurnálem. Pokud ho zástupce nějakého subjektu s podobnou nabídkou osloví, předá kontakt v nejbližším možném termínu řediteli nebo zástupci příslušného obchodního a propagačního oddělení ČRo Radiožurnálu. 

3.3.2.
Smlouvy, na jejichž základě ČRo Radiožurnál získává nějakou formu platby nebo služby, může uzavírat jen ředitel stanice nebo jeho nadřízený. Protislužba vůči smluvnímu partnerovi se nesmí vztahovat k žádné části redakční činnosti a nesmí v žádném případě ovlivnit objektivitu, vyváženost a neutralitu vysílání a další žurnalistické principy ČRo Radiožurnálu. 

3.3.3.
Ve vysílání ČRo Radiožurnálu se může protislužba vůči jinému subjektu projevit jen v zákonem vymezeném prostoru pro reklamní nebo sponzorskou prezentaci. 

3.3.4.
Spolupráce ČRo Radiožurnálu na zvláštních programových projektech s jinými subjekty může být založena pouze na smluvním základu. Tyto smlouvy může uzavírat jen ředitel stanice nebo jeho nadřízený a musejí v nich být plně respektovány Žurnalistické zásady ČRo Radiožurnálu. Takové pořady musejí být ve vysílání transparentně označeny, např. "Tento pořad připravil ČRo Radiožurnál ve spolupráci s Českou televizí" apod. 

3.4.
Jiné sdělovací prostředky
 

3.4.1.
Redaktor je povinen hájit svobodu tisku i svobodu jiných médií. 

3.4.2.
Redaktor uvádí všechny citace z jiných médií. Pokud přebírá informace z jiných médií (s výjimkou agenturních servisů, které za úhradu odebírá ČRo), uvede vždy zdroj. Jakýkoliv plagiát je nepřípustný. 

3.4.3.
Redaktor nevystupuje proti žádnému sdělovacímu prostředku, zejména proti rozhlasům. Do konkurenčního poměřování vstupuje tak, že se snaží o co nejvyšší kvalitu své práce a co nejvstřícnější způsob prezentace posluchačům. Pokud se redaktor dostane do soukromého sporu s jiným subjektem (např. když se jiné médium dotkne jeho soukromých práv, jako svědek v soudním sporu apod.), informuje o tom šéfredaktora a vyvaruje se účasti na jakémkoliv příspěvku nebo pořadu, který by se tohoto subjektu týkal. 

3.4.4.
Spolupráci redaktora s jinými médii povoluje písemně ředitel. Redaktor je povinen u svého jména uvádět ČRo 1 - Radiožurnál. 

3.5.
Firemní kultura
 

3.5.1.
Redaktor reprezentuje ČRo Radiožurnál a celý Český rozhlas jednáním a vystupováním podle obvyklých zásad slušného společenského chování. Zejména při pracovní činnosti vystupuje vůči dalším osobám přátelsky a vstřícně, a to i ve vypjatých situacích. 

3.5.2.
Při pracovním telefonickém hovoru se redaktor vždy představí jménem instituce a jménem vlastním. Při setkání s neznámou osobou na svém pracovišti vždy zřetelně zdraví jako první. 

3.5.3.
V konfliktních situacích, např. v telefonickém kontaktu s posluchačem, je redaktor vstřícný, korektní, věcný a klidný. Snaží se najít řešení, a pokud to není možné, sdělí jméno a případně služební telefonní číslo svého přímého nadřízeného. 

3.5.4.
Redaktor nesděluje třetím osobám žádné osobní údaje ani soukromá telefonní čísla, která získal pro potřeby zpravodajství a publicistiky ČRo Radiožurnálu. Tyto údaje nesděluje ani o zaměstnancích a spolupracovnících ČRo. Soukromý kontakt může zprostředkovat pouze s výslovným souhlasem osoby, které se to týká. 

4.
Zodpovědnost za dodržování Žurnalistických zásad ČRo Radiožurnálu
 

4.1.
Tyto žurnalistické zásady jsou závazné pro všechny redaktory (zaměstnance i externí spolupracovníky) ČRo Radiožurnálu jako základní pracovní povinnosti a jsou nedílnou součástí jejich pracovní smlouvy nebo licenční smlouvy, resp. smlouvy o autorské spolupráci. 

4.2.
Porušení těchto zásad řeší vedoucí redakce, šéfredaktor nebo ředitel napomenutím a výzvou k nápravě, je-li možná. Při opakovaném porušení zásad nebo při jejich zvlášť hrubém porušení zaměstnavatel ukončí se zaměstnancem pracovní poměr podle příslušných paragrafů Zákoníku práce nebo vypoví licenční, resp. autorskou smlouvu v souladu s jejími ustanoveními. 

4.3.
Šéfredaktor nebo ředitel může vydávat příkazy, které jdou nad rámec těchto zásad nebo se s nimi neshodují, jen v těchto případech:
1) v předvolebním období, kdy platí zvláštní pravidla a regulace vyváženosti a nestrannosti v přesně určeném časovém úseku;
2) v době, kdy je země ve stavu ohrožení a ústavní instituce přijímají zvláštní opatření. 

4.4.
Redaktor nemusí uposlechnout příkazu nadřízeného, který je v příkrém rozporu s Žurnalistickými zásadami ČRo Radiožurnálu. Sporné případy řeší redaktor na místě se svým nadřízeným. Pokud se redaktor domnívá, že jeho nadřízený postupuje v rozporu s těmito pravidly, přednese stížnost vyššímu nadřízenému podle kompetenční posloupnosti. 

4.5.
Návrh na změnu a doplněk v těchto pravidlech musí být předložen k diskusi redaktorům ČRo Radiožurnálu. Změnu těchto Žurnalistických zásad musí ředitel ČRo Radiožurnálu projednat s šéfredaktorem a vedoucími redakcí. 

Vydáno rozhodnutím ředitele ČRo Radiožurnálu Alexandra Píchy dne 20. srpna 2003. 

Poznámky: 

Deklarace ministrů států zúčastněných na 4. evropské konferenci o politice hromadných sdělovacích prostředků v Praze roku 1994 uznala v bodě 11 c), že "novináři mají právo přijímat své vlastní samoregulační normy např. ve formě etického kodexu". V rezoluci č. 2 této konference se říká, že kodexy chování mají být "dobrovolně přijaty a dobrovolně uplatňovány" a že "výkon novinářského povolání je založen zejména na základním právu na svobodu projevu, zaručenou článkem č. 10 Evropské konvence o lidských právech". 

Etický kodex novináře přijala jako otevřený dokument valná hromada Syndikátu novinářů ČR dne 18. 6. 1998 a na návrh Komise pro etiku při Syndikátu novinářů jej aktualizovala správní rada dne 25. 11. 1999. 

Vytvoření těchto Žurnalistických zásad ČRo Radiožurnálu iniciovali tehdejší šéfredaktor A. Pícha a vedoucí Redakce publicistiky J. Pokorný na základě svobodné redakční úvahy. Prvotní základ materiálu sestavil na základě jejich zadání publicista K. Hvížďala. Vycházel z žurnalistických norem ve světě a z tehdejších dílčích žurnalistických pravidel ČRo Radiožurnálu. 

Materiál přepracoval podle podmínek vysílání ČRo Radiožurnálu A. Pícha a doplnil ho o další body a formulace. V roce 2002 byl předán k diskusi redaktorům ČRo Radiožurnálu. Poté byl dokument předán k oponentuře M. Šmídovi z FSV UK, šéfredaktorovi slovenské Pravdy P. Šabatovi a V. Moravcovi z BBC. 

Po ročních zkušenostech z praxe ředitel ČRo Radiožurnálu Žurnalistické zásady ČRo Radiožurnálu dále doplnil a předal k právnímu posouzení. Po dopracování připomínek byly 20. 8. 2003 Žurnalistické zásady ČRo Radiožurálu schváleny na poradě vedení ČRo Radiožurnálu. 

Sledujte nás

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace