Úsporná balení v obchodech nebo chytrá mobilní aplikace. Britský recept na záchranu jídla
Británie patří k zemím, které si problém se zbytečným mrháním jídlem uvědomují. Tamní vláda dává peníze organizacím a na kampaně, které se s fenoménem plýtvání jídlem snaží něco udělat. I přes nesporné zlepšení totiž vyhodí ročně britské domácnosti zbytečně přes 4 miliony tun jídla a pití.
„Spustili jsme kampaň Love Food, díky níž se plýtvání jídlem u britské veřejnosti snížilo za 5 let o 21 procent. Přes milion tun jídla ročně tak neskončí v koši, což je množství, které by zaplnilo fotbalový stadion ve Wembley až po střechu,“ říká Richard Swanell, ředitel nevládní organizace WRAP, která v Británii udává tón v boji proti mrhání jídlem.
Zároveň si pochvaluje, že proti plýtvání dnes razantně vystupují i obchodní řetězce. Každý způsobem, který vyhovuje právě jeho typickým zákazníkům.
„Řetězce nám naslouchají a mění své reklamní akce, design obalů vlastních potravin, nebo dokonce popisky na výrobcích, aby zákazník jídlo co nejlépe využil. Mnohem víc se teď nabízí možnost mix and match, tzn. varianta zkombinovat potraviny za výhodnou cenu k uvaření jednoho konkrétního pokrmu.“
Chytrá mobilní aplikace bojuje proti vyhazování jídla
To už se se zájmem dívám na displej chytrého mobilního telefonu Tessy Cookové, která je jednou z autorek šikovné aplikace proti plýtvání jídlem s názvem OLIO. Máte v lednici nebo ve spíži výrobek, jehož trvanlivost pomalu končí, nebo ho nemáte jak využít? Nabídněte ho lidem ve svém okolí…
„Nabízené výrobky mizí ze stránky opravdu rychle. 40 procent potravin si lidé rozeberou během 3 hodin. Některé ale zmizí třeba během 5 minut. Jde o systém ‚kdo dřív přijde, ten dřív mele‘. Jen v okolí 500 metrů od mého londýnského bytu teď někdo nabízí perlivé nápoje, skopový lůj, kozí mléko, žrádlo pro kočky, mleté hovězí, nebo bio ovoce a zeleninu za poloviční cenu. Aha, to nabízí jeden z malých obchodů,“ popisuje Tessa.
Její aplikaci si už stáhlo a využívá přes 20 tisíc lidí. Zatím jde většinou o Londýňany, kteří si potraviny buď vyzvednou u svých nových sousedů, nebo u jednoho z malých prodejců, s nimiž OLIO spolupracuje. Mimochodem autorky aplikace chtějí expandovat i do ciziny.
„Prostřednictvím aplikace se na nás obrací spousta uživatelů s dotazem, jak by nám mohli pomoct a rozjet OLIO ve svém vlastním sousedství. A přesně to patří k základním stavebním kamenům našeho projektu. Tihle ambasadoři, jak jim říkáme, od nás dostanou marketingový balíček, aby o naší aplikaci šířili povědomí ve své komunitě. Už máme takových lidí 500 a jejich počet roste každým dnem.“
I Británie má ještě velké rezervy
Experti organizace WRAP spočítali, že průměrná britská rodina může na rozumnějším zacházení s jídlem ročně ušetřit asi 700 liber, v přepočtu zhruba 25 tisíc korun. A to už stojí za to si rozmyslet, jestli lehce „gumové“ housce dát druhou šanci, nebo ji poslat basketbalovým obloučkem do koše…
„Použili jsme webovou stránku kampaně Love Food, Hate Waste a vybudovali kolem ní celou komunitu lidí. Britové si tam vyměňují informace a tipy, jak lépe zabránit plýtvání jídlem. Hodně oblíbené jsou recepty, jak naložit s krocanem, který vždycky zbyde po Vánocích, nebo jak nejlépe využít dýni poté, co padne za oběť ozdobám na Halloween.“
Richard Swanell a další přiznávají, že Británie má pořád velké rezervy, třeba co se týče chování v restauracích. Jinde běžné krabičky na jídlo, které host nedojedl, na ostrovech zdaleka tak rozšířené nejsou. Navíc se jim nepříliš lichotivě pořád říká „doggy bag“, sáček pro psa.
