S lístečkem v ruce, nebo z hlavy? Naše nákupní návyky o nás mnoho vypovídají
Plýtvání potravinami nezačíná nedojedeným jídlem nebo shnilým banánem v lednici. Plýtvání začíná už při nakupování. Chce to totiž plán...
Nakupování potravin pro domácnost je pro dost lidí docela dřina. Muži si obvykle nechají poradit a do obchodu jdou už se seznamem v ruce, což se vyplatí. Brání to plýtvání a zároveň to šetří čas a hlavně peníze. Obchodníci totiž velmi dobře vědí, jaké pasti na nás políčit a jak si ochočit naše chuťové buňky.
„Skoč do obchodu pro chleba a k tomu vezmi ještě to, tohle a támhleto, a kdybys něco viděl, tak to vezmi taky.“ To je věta, která rozhodí psychiku i odolnějších jedinců, a proto je dobré v zájmu zachování rodinné pohody a čisté hlavy vytvořit nákupní seznam.
S lístečkem v ruce?
Lísteček s položkami teď drží v ruce otec svou dětí Radek a spokojeně před sebou tlačí nákupní košík. „Když dělám větším nákup, má to napsané, když menší nákup, je to z hlavy,“ říká.
S předem napsaným lístečkem seRadekvyhne případným sporům, jestli něco nezapomněl, a navíc neveze domů zbytečnosti.
Což se naopak běžně stává Michaele, matce malé dcerky, mnoho si z toho ale nedělá. „Utratíme zbytečně hrozně moc peněz za kraviny,“ směje se.
Zlatá střední cesta
Ročně se v Česku vyhodí v přepočtu 80 kilogramů potravin na osobu. Většina z toho jde ale vrub prvovýrobcům a velký díl na sebe berou i prodejci. I tak ale domácnosti zbytečně vyhodí do koše několik tisíc korun ročně.
Existuje i zlatá střední cesta, ovšem po té se vydávají zkušené ženy, jako třeba Gabriela. Má doma dvě děti a často plánuje až na místě činu, tedy mezi regály se zbožím.
„Jdu s lístkem a pak koupím ještě to, co vidím – když je něco v akci, nebo když si uvědomím, že jsem něco zapomněla,“ popisuje.
