Víc než pětina české úrody skončí v koši. Můžou za to i přísné normy obchodních řetězců
Lány salátu nebo například květáku zůstávají na polích a následně je farmáři zaorají. Ročně se tak znehodnotí víc než pětina české úrody – to jsou v průměru desítky tun plodin. Upozorňuje na to například zpráva Evropského parlamentu. Podle organizace Zachraň jídlo jsou na vině také přísné estetické normy, které dodržují české obchodní řetězce. Ovoce a zeleninu, která nevypadá dokonale, totiž skoro nevykupují.
„Okurky musí být stejně dlouhé, neohnuté, mrkev neroztřepená. Jinak by je market nepřevzal. Pěstitel se musí rozhodnout. Buď vyhoví těmto požadavkům, které se za posledních 15 let velice zpřísnily, anebo vypadne z kola ven,“ potvrdil před časem předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslav Zeman s tím, že dřív se druhojakostní zelenina běžně nabízela ve slevách.
Pěstitel se musí rozhodnout. Buď vyhoví požadavkům, které se za posledních 15 let velice zpřísnily, anebo vypadne z kola ven.
Nedávno to znovu vyzkoušeli obchodníci ve Francii, Belgii nebo USA. Obchodní řetězce argumentují tím, že čeští zákazníci na změnu nejsou připravení. Podle marketingového experta Milana Postlera je to ale zajímavý experiment.
„Já bych rozhodně podporoval to zkusit. Protože český spotřebitel je určitě cenově orientovaný – nebo alespoň značná část spotřebitelů. Mohlo by to mít úspěch,“ uvažuje.
Dodržování estetických norem před časem přiznaly například námi oslovené řetězce Ahold, Globus, Kaufland nebo Tesco. I když občas se prý podaří najít s dodavateli i kompromis.
„U produktů, které by se normálně nedostaly do maloobchodní sítě, hledáme různé druhotné produkty, které je z nich možné vyrobit. Příkladem může být jablečný mošt,“ vysvětlil mluvčí jednoho z řetězců Václav Koukolíček.
700 kg zachráněných kedluben během 1,5 hodiny
Například během hodiny a půl jsme v osmi dobrovolnících nasbírali až 700 kilogramů kedluben, které potom putovaly do potravinových bank.
Plodiny, které by jinak přišly nazmar, se snaží zachraňovat i dobrovolníci. „Například během hodiny a půl jsme ze zaorané půdy v osmi dobrovolnících nasbírali až 700 kilogramů kedluben, které potom putovaly do potravinových bank,“ řekl nedávno Adam Podhola z organizace Zachraň jídlo.
Dominika Jarosz z britské organizace Feedback nicméně nedávno upozornila i na další fenomén – rušení zakázek ze strany některých supermarketů na poslední chvíli. Zemědělci, například v Africe, tak bez náhrady přicházejí o své výdělky. Aktivisté proto jednají s Evropskou komisí o změně legislativy, která by vztahy pěstitelů a obchodních řetězců lépe upravovala.
