Po Česku15. ledna  2012 v 13:10  

Ze Smrku můžete dohlédnout až do Německa

Jednou z dominant Nového Města pod Smrkem je kostel svaté Kateřiny - Foto: Václav Žmolík

Jednou z dominant Nového Města pod Smrkem je kostel svaté KateřinyFoto: Václav Žmolík

Než se vydáme na další výlet, zkuste se nejdřív vrátit do školy. Když zapátráte v paměti a vzpomenete si na školní hodiny zeměpisu, vybavíte si jméno nejvyšší hory Jizerských hor, přesněji české částí tohoto pohoří? Je to 1124 metrů vysoký Smrk, na jehož vrchol vás zveme.

Věděli jste, že v Novém Městě pod Smrkem brousili místní lidé pily pomocí zdejší minerální vody? A že v bývalých štolách, které tu zůstaly po dolování cínové rudy, poletují netopýři? I to jste se mohli dozvědět během sobotního výletu. 

„Hora Smrk je citová záležitost pro všechny zdejší obyvatele. I proto se naše obec jmenuje Nové město pod Smrkem,“ vysvětluje Václav Tima ze sdružení pro obnovu a rozvoj Nového Města pod Smrkem. 

Právě jsme dorazili po sedmikilometrovém výšlapu po modré turistické značce na vrchol hory Smrk a Václav Tima zavzpomínal i na to, jak to tu vypadalo v minulosti. Jako autor obsáhlé knihy o Novém Městě a vrcholu, který se dostal do jeho názvu, o tom ví mnohé. „Dlouhá léta byla oblast nepřístupná. Teprve v 19. století se začalo na horu vycházet,“ popisuje. 

Kovová rozhledna na Smrku byla otevřena v roce 2003 - Foto: Jindřich Truxa, licence GNU Free Documentation License

Kovová rozhledna na Smrku byla otevřena v roce 2003Foto: Jindřich Truxa, licence GNU Free Documentation License

Jistě si dovedete představit tehdejší turisty v tvídových sáčkách, s čepičkou à la Sherlock Holmes a sukovicí v ruce. Právě pro ně tu byla roku 1893 vztyčena i první rozhledna. „Postavil ji novoměstský tesař Frič a z dřevěného domku, který sloužil pro přechodné ubytování tesařů, udělal hospůdku a nocovnu,“ zmiňuje Václav Tima. 

Zmíněné objekty stály na vrcholu až do konce druhé světové války. Nová celokovová rozhledna byla postavena v roce 2003 zásluhou občanského sdružení, jehož členem je i náš průvodce. Z jejího vyhlídkového patra se nabízí krásný výhled po kraji. 

„Vidíme do centra Jizerských hor, které pokrývají asi dvě třetiny výhledu. Na jihozápadní straně můžeme dokonce spatřit Ještěd. Když se otočíme na sever, vidíme frýdlantskou kotlinu a Lázně Libverda. Můžeme však dohlédnout také dál, k lužické části Německa a Polska,“ ukazuje Václav Tima. 

Rozhledna na Smrku

V roce 1892 byla na vrcholu Smrku postavena dřevěná rozhledna. Důvodem pro její stavbu byla soutěživost. Pruští turisté stavěli na sousedním vrcholu Jizerském stohu rozhlednu. A protože se obyvatelé Nového Města pod Smrkem nechtěli nechat zahanbit, postavili během pouhých sedmi týdnů dřevěnou 20 metrů vysokou rozhlednu. Turistům sloužila až do 50. let 20. století, kdy se zřítila. 

Současná rozhledna pochází z roku 2003 a byla postavena podle návrhu architekta Jana Dudy. Její ochoz se nachází ve výšce 18 metrů. Dostanete se na něj po zdolání 91 schodů. Za dobrého počasí pak můžete dohlédnout do okruhu až 150 kilometrů. 

Vrchol hory, na kterém rozhledna stojí, získal název podle smrku, který zde rostl. Smrk tehdy tvořil hranici tří panství – Čech, Dolního Slezska a Horní Lužice. 

zdroj: Kudyznudy.cz a Wikipedie 

Dodejme ještě, že na jižních svazích hory Smrk pramení řeka Jizera a nedaleko vrcholu, na západním svahu, se rozkládá přírodní památka Klečoviště na Smrku, významná zejména z botanického hlediska. 

Po rodu Klingerů zbylo na kraji města majestátní mauzoleum - Foto: Václav Žmolík

Po rodu Klingerů zbylo na kraji města majestátní mauzoleumFoto: Václav Žmolík

Svahy hory si oblíbili také aktivní sportovci. Vyznavači běžeckého lyžování jistě oceňují trasy, které tu při dostatku sněhu protahují. „Kolem Nového Města se jedná asi o 10 kilometrů. Přejezd k Lázním Libverda může čítat dalších necelých 10 kilometrů,“ vypočítává starosta Nového Města pod Smrkem Pavel Smutný. Za příznivých podmínek dochází i k propojení těchto okruhů s Jizerskou magistrálou. 

Ještě ambicióznější je projekt Singltrek. „Jde o vrstevnicové stezky pro terénní cyklisty. Jsou to vlastně speciálně navržené lesní pěšiny pro ty, kteří jezdí na horských kolech a chtějí si jízdu užít trochu víc než ježděním po obyčejných cestách,“ dodává Pavel Smutný. 


Zobrazit polohu Nového Města pod Smrkem na větší mapě

Dopravní dostupnost – Nové Město pod Smrkem

Cesta autem z Liberce:
Z Liberce se vydejte po silnici I/13 směrem na Frýdlant. Po projetí Frýdlantem pokračujte po silnici 291 až do cíle. Cesta je dlouhá 35 kilometrů. 

Cesta vlakem nebo autobusem:
Do Nového Města pod Smrkem se můžete vydat také veřejnou dopravu. Pravidelné vlakové spoje jsou vypravovány z Liberce a Jindřichovic pod Smrkem. Autobusem se do Nového Města pod Smrkem dostanete například z Liberce, Frýdlantu nebo Hejnic.
 

Autor:  Václav Žmolík  (vžm)
Pořad: Po Česku  |  Stanice: ČRo Radiožurnál
Čas vysílání: Pořad jsme přestali vysílat v říjnu 2013  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace