Židovské poklady střeží Maiselova synagoga
V Maiselově ulici na pražském Josefově nestojí jen slavná Staronová synagoga a bývalá radnice někdejšího Židovského Města, ale také synagoga, která nese stejné jméno jako zmíněná ulice. Židovské muzeum v Praze v ní vystavuje nejcennější exponáty ze svých sbírek. Třeba listiny psané rabi Löwem.
„Maiselova synagoga nese jméno Mordechaje Maisela, což byl mecenáš a primas Židovské radnice v renesančním období. Byl hlavním stavitelem celého ghetta a vystavěl i tuto synagogu,” vysvětluje na začátku naší prohlídky ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát.
Novogotická podoba současné synagogy ovšem nemá s onou původní stavbou mnoho společného. Původní synagoga pocházela z roku 1592, byla velká a výstavná – stála na 20 pilířích. Roku 1682 však vyhořela a brzy nato znovu. Její novogotická přestavba, která v Maiselově ulici stojí dnes, pochází z let 1892 až 1905.
Stavělo se podle plánů architekta Grotta a z původní renesanční dispozice zůstal do dnešní doby jen trojlodní půdorys hlavní lodi s patrovými galeriemi pro ženy. Navíc byla synagoga zmenšena a vchod byl z její východní části přenesen do části západní. Pohnuté osudy měla historická budova za nacistické okupace – ze synagog po celé republice sem bylo svezeno na 6 tisíc historicky cenných předmětů. A muzejním účelům slouží i dnes.
„Je zde expozice věnovaná dějinám Židů v Čechách a na Moravě. Nacházejí se zde vůbec nejstarší a nejcennější artefakty, které je možno v Židovském muzeu najít,“ upozorňuje můj průvodce. Jsou mezi nimi skutečné unikáty, které si postupně prohlížíme.
Je to třeba chrámová opona, kterou věnoval zakladatel synagogy Mordechaj Maisel při otevření synagogy anebo pláštík na tóru z téže doby. „Najdete zde originály spisů největších středověkých učenců židovské Prahy včetně rabiho Löwa,“ zdůrazňuje Leo Pavlát.
„Máme tu i roucho Šlomo Molcha, což byl falešný mesiáš, židovský mystik. Dostalo se sem jako určitá relikvie – jako součást sbírek rodiny Horowitzů,“ dodává. Dále jsou v Maiselově synagoze exponáty, které se týkají židovské samosprávy, řemesel a umění provozovaných v ghettech anebo třeba tak zvaných dvorních Židů, jakým byl pro Rudolfa II. třeba i Mordechaj Maisel.
V expozici uvidíte i originál nejstaršího náhrobku z nedalekého Starého židovského hřbitova. Tam dnes stojí jeho kopie. Originál je datován 1439 a byl vztyčen na památku Avigdora Kary, což byla také významná osobnost pražského ghetta.
„Avigdor Kara byl básník, přímý svědek velkého velikonočního pogromu z roku 1389. Napsal o tom slichu – kajícný žalozpěv, která se čte až do dnešních dnů při svátku Jom kipur – v den smíření – ve Staronové synagoze jako připomínka těchto mučedníků,“ vysvětluje na závěr ředitel muzea.
V nedělním výletu Po Česku na pražský Josefov si prohlédneme Pinkasovu synagogu.
