Zámecké poklady jen tak tak unikly plamenům
Dominantou jihomoravského Mikulova je bezesporu zámek. Přestože v minulosti dvakrát kompletně vyhořel, podařilo se zachránit nejen jeho budovu, ale také mnoho ze sbírek a vybavení. A právě ty můžete obdivovat v expozicích Regionálního muzea, které dnes sídlí v jeho komnatách.
„Nacházíme se v místě, kde začínají pravidelné prohlídky pro návštěvníky zámku, v expozici zahrnující období od gotiky po empír, sestavené ze sbírek Moravské galerie,“ začíná svůj výklad ředitel Regionálního muzea Petr Kubín a hned dodává: „Jinak tento nepravidelný prostor patří k nejstarším místům původního hradu. Šlo o gotický prostor, který byl později začleněn do barokního zámku.“
Nábytek a další užitné předměty ukazují vývoj životního stylu od středověku do počátku 19. století. „Trůní sál byl, jak už název napovídá, jednou z hlavních reprezentačních místností zámku. Nachází se v jednom z bastionů,“ popisuje můj průvodce. „Na něj navazuje malý napoleonský salónek, který upomíná na to, že na zámku Napoleon dvakrát nocoval, a konala se zde i důležitá jednání o mír.“
Právě v Trůním sále začíná jedinečná galerie Dietrichsteinů, knížecího rodu, který zámek vlastnil od roku 1570 do konce druhé světové války. Mnohé exponáty zapůjčila poslední členka rodu Olga Marie de las Mercedes, která dnes žije v Argentině.V galerii jsou vystaveny především portréty, ale doplňují je i další předměty. Unikátní jsou třeba bezmála 400 let staré šaty, které patřily Markétě Františce Lobkowiczové, rozené Dietrichsteinové.
Procházíme reprezentačním Nástupním sálem s dochovanými manýristickými štuky z počátku 17. století. Podobné zdobí i sousední Gajdošův sál, zvaný také Sál předků. Tady byly původně umístěny portréty rodu Dietrichsteinů, vystavené dnes v rodové galerii.
„Klenba i původní fresky byly v důsledku požáru na jaře roku 1945 zničeny, a tak byla klenba mezi lety 1959 a 1960 nově vymalována akademickým malířem Rudolfem Gajdošem,“ vysvětluje Petr Kubín. Stejný tvůrce je také autorem obrazů, které ukazují, jak zámek po zmíněném požáru na konci války vypadal. Byl bez střech, s propadlými stropy. I tyto obrazy na zámku uvidíte.
Za návštěvu stojí i zámecká knihovna. „Nachází se v ní více než 11 tisíc svazků pocházejících z původní mikulovské zámecké knihovny, ale i z některých dalších zámeckých knihoven. Například z Jaroměřic, Plavče nebo Miroslavi,“ doplňuje ředitel muzea. Mimochodem původně byly prostory knihovny vystavěny pro potřeby zámeckého divadla, nejstaršího na území českých zemí.
A ještě jednu unikátní expozici na mikulovském zámku nabízejí. Jde o instalaci, která prostřednictvím archeologických nálezů přibližuje život na Moravě v prvních staletích našeho letopočtu. Nese název Římané a Germáni v kraji pod Pálavou a návštěvník v ní uvidí mnoho zajímavých exponátů.
„K určitým ikonám celé expozice patří římský kotel – velká bronzová nádoba doplněná o čtyři římské ataše v podobě bust Germánů s typickým účesem, takzvaným svébským uzlem. Jde o jeden z největších unikátů u nás, který však svým zpracováním převyšuje i podobné nálezy známé z Evropy,“ vyzdvihuje na závěr naší prohlídky vzácný exponát mikulovských sbírek Petr Kubín.
Zobrazit polohu Mikulova na větší mapě
