Po Česku7. července  2012 v 13:10  

Po stopách olomouckého opevnění s mobilem v ruce

Areál bývalé olomoucké Korunní pevnůstky najdete v Bezručových sadech nedaleko centra města - Foto:  Muzeum olomoucké pevnosti

Areál bývalé olomoucké Korunní pevnůstky najdete v Bezručových sadech nedaleko centra městaFoto:  Muzeum olomoucké pevnosti

Nově vybudovaná naučná stezka po pevnůstkách císařsko-královské olomoucké pevnosti zaujme nejen fanoušky historické vojenské strategie, ale i milovníky moderních technologií. Na výpravu po jednotlivých částech barokního fortifikačního systému si s sebou nezapomeňte kolo, GPS a pokud možno ani chytrý telefon, abyste se prostřednictvím QR kódu mohli připojit na internet a dozvědět se detaily z historie i současnosti opevnění.

Návštěvník olomoucké pevnosti může v současné době navštívit zhruba deset vytipovaných míst, kde jsou umístěny tabulky s QR kódem, jenž mu umožní přesměrování na webové stránky s dalšími informacemi. Taková je v tomto okamžiku nabídka stezky, která vede po pevnůstkách, tedy takzvaných fortech, v Olomouci a v jejím okolí. 

Jak mě ujistil předseda občanského sdružení Fort II Radíkov Jan Bednář, ještě v průběhu letošního roku by počet takových zastávek měl stoupnout na třicítku, čímž by obsáhl všechny dochované objekty někdejší c. k. pevnosti Olomouc. 

V roce 2012 si návštěvníci radíkovské pevnůstky mohou prohlédnout i nově zrekonstruovanou poternu, tedy podzemní chodbu vedoucí z vnitřní části fortu pod hlavním valem - Foto: Jan Bednář

V roce 2012 si návštěvníci radíkovské pevnůstky mohou prohlédnout i nově zrekonstruovanou poternu, tedy podzemní chodbu vedoucí z vnitřní části fortu pod hlavním valemFoto: Jan Bednář

„Teď se nacházíme na fortu číslo II z festu Svatý Kopeček, je to Fort II Radíkov,“ představuje místo, kde spolu stojíme, můj průvodce. Na vysvětlenou dodám, že fest je název pro soubor pevnostních objektů, zatímco fort je termín pro každou jednotlivou pevnůstku označenou římskou číslicí. Na Radíkově byl tedy Fort II. 

„Byl postaven v letech 1871 až 1876 a šlo vlastně o poslední fortifikační objekt vybudovaný v rámci olomoucké pevnosti. Měl být osazen 26 až 40 děly a sloužil jako předsunutá obrana Olomouce,“ vysvětluje Jan Bednář. 

Do Fortu II jsme vstoupili jeho týlovou částí, kterou představují zděné přízemní domy. Zbytek opevnění je zahlouben do hlíny a splývá s kopcem, na kterém stojí. Zvenčí jsou vidět jen valy, a to na úctyhodné ploše šesti hektarů. Veřejně přístupné jsou v současnosti tři takovéto forty – radíkovský, Fort XVII v Křelově a pevnůstka v Nové ulici v Olomouci

Historie olomoucké fortifikace

Počátky opevnění města Olomouc se datují až do 11. století, kdy byl vybudován zdejší hrad s opevněním. Rozrůstající se město se od 1. poloviny 13. století dále opevňovalo kamennými hradbami. Mezi lety 1642 a 1650 Olomouc ovládla švédská vojska, která opevnění města zdokonalila. V roce 1655 udělil císař Ferdinand III. Olomouci status pevnosti, opevnění města však ani poté nedoznalo výraznějších stavebních úprav. 

Po skončení první slezské války v roce 1742 se Olomouc stala strategicky důležitým obranným bodem monarchie. Bylo proto rozhodnuto vytvořit z města komplexní, moderní bastionovou pevnost 

Projektem stavby dokončené v roce 1757 byl pověřen francouzský inženýr Bechade de Rochepin. Plány na vybudování takzvaného fortového věnce tvořeného pevnůstkami na významných terénních bodech okolo města byly však realizovány až v polovině 19. století. Strategický význam fortové pevnosti zanikl dekretem Františka Josefa I. o zrušení olomoucké pevnosti z 9. března 1886. 

zdroj: www.drakk.eu  

V hanácké metropoli můžete navíc navštívit i další pevnostní objekt. „Takzvaná Korunní pevnůstka je součástí opevnění barokní pevnosti, která chránila město, respektive jakýsi jeho záliv kolem Mlýnského potoka, kudy vedly také středověké hradby,“ vypráví mi Ján Kadlec z Muzea Olomoucké pevnosti

„V tomto místě vzniklo pět zón obrany. První byla ještě na levém břehu řeky Moravy, další na pravém břehu. Následovalo menší valové opevnění před Korunní pevnůstkou, vlastní Korunní pevnůstka a za ní další valy, ravelíny a nakonec středověké hradby,“ vypočítává Ján Kadlec části opevnění, které bylo nutné před vstupem do města překonat. 

Budova prachárny olomoucké Korunní pevnůstky dostala před nedávnem novou střechu - Foto:  Muzeum olomoucké pevnosti

Budova prachárny olomoucké Korunní pevnůstky dostala před nedávnem novou střechuFoto:  Muzeum olomoucké pevnosti

Takto důmyslně nechala tehdejší hlavní moravské město opevnit císařovna Marie Terezie proti pruskému nebezpečí ohrožujícímu její državy ze severu. Takzvaná bastionová pevnost Olomouc byla postavena v letech 1754 až 1756. Zhruba o sto let později přibyly k opevnění města i forty v okolí. 

Vyžádaly si je změny ve vedení války, zejména děla se stále delším dostřelem. To všechno se dozvíte v muzeu, které najdete v Korunní pevnůstce v bývalé prachárně, kde se dříve v dřevěných sudech skladoval střelný prach a další munice. 

„Celá stavba je velmi masivní, má obrovské zdi, které jsou ještě zpevněné pilíři. Kolem dokola je pak obvodní zeď,“ popisuje bývalou prachárnu můj průvodce. „Střecha je sice zaklenutá, ale nad klenbou je násep a pod krytinou se nachází další ,zídka‘,“ popisuje Ján Kadlec více než jeden metr silnou střechu, která měla stejně jako zdi chránit stavbu před rizikem případného výbuchu. 

V nedělním výletu Po Česku se na naučné stezce po olomouckém opevnění zastavíme na Fortu XVII v Křelově u Olomouce. Ponoříme se do jeho útrob a budeme obdivovat umění jeho stavitelů.  


Zobrazit Fort č. 2 Radíkov na větší mapě

Zobrazit Fort XVII Křelov na větší mapě

Dopravní dostupnost – Olomoucká pevnost

Fort II Radíkov
Z Olomouce se vydáte po silnici I/46 směrem na Šternberk. Ve Chválkovicích odbočíte na Selské náměstí, projedete obcí a budete pokračovat Švabinského ulicí směrem na Svatý Kopeček. Po hlavní ulici dojedete až na konec městečka a budete pokračovat dále vlevo směrem na Radíkov. Cesta je dlouhá asi 10 kilometrů. 

Autobusem se k radíkovské pevnůstce dostanete nejlépe linkou č. 110 do zastávky Radíkov, případně také linkou č. 111, ovšem ta vás doveze pouze do zastávky Svatý Kopeček, ZOO, odkud musíte pokračovat pěšky nebo autem.
Do Radíkova vedou také cyklostezky č. 6103 a 6030 nebo žlutá turistická značka ze Svatého Kopečku.   

Fort XVII Křelov
Z Olomouce pojedete po staré mohelnické silnici II/635 směrem na obec Křelov. V jejím centru je u silnice umístěn ukazatel na Fort XVII, u něj zabočte doleva, přejedete most přes silnici R35 a po pravé straně uvidíte pevnost. Parkovat je možné na louce před plotem pevnosti. Cesta je dlouhá asi 2 kilometry. 

Z Olomouce jezdí do Křelova autobusové linky č. 728 a 770. Anebo můžete zvolit pěší trasu a od krematoria v Neředíně půjdete po asfaltové cestě severozápadním směrem, přejdete most přes silnici R35 a budete pokračovat polní cestou až k pevnosti. 

Fort XIII Nová ulice
Autem pojedete z centra města po silnici I/46 (E462) směrem na Prostějov. Na křižovatce s ulicí Hraniční odbočíte vpravo a pojedete až ke konečné tramvajových linek 1 a 4. Tam na křižovatce s ulicí I. P. Pavlova odbočte vlevo a po necelém kilometru vpravo k pevnůstce. Cesta je dlouhá asi 3 kilometry. 

K Fortu XIII se můžete vydat z centra také tramvají č. 1 a 4. Na konečné stanici Nová Ulice půjdete asi 50 metrů ke křižovatce s ulicí I.P.Pavlova, odbočíte doleva půjdete po ní ještě asi 800 metrů. Nad areálem firmy Modos odbočte doprava a jste u nás. Cestovat můžete také autobusem č. 16 a 21, vystoupíte na stanici Centrum Haná budete pokračovat pěšky ke kruhovému objezdu. Na něm odbočíte doprava a půjdete Kafkovou ulicí až na křižovatku s ulicí I. P. Pavlova. Dál už je cesta stejná. 

Korunní pevnůstka
Pevnůstka se nachází v Bezručových sadech v centru Olomouce. Ze zastávky Envelopa (tramvajové linky č. 1 a 7 a autobusové linky č. 11, 13 a 20) půjdete ulicí Michalské stromořadí až k pevnůstce. Pojedete-li autem, můžete zaparkovat nedaleko atletického stadiónu, který se nachází v bezprostřední blízkosti parku. 

Autor:  Václav Žmolík  (vžm)
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2014 Český rozhlas