Lyže od Harracha v Jilemnici a lyžování na Horních Mísečkách

13. prosinec 2009
Po Česku

Jilemnice bývá právem považována za kolébku českého lyžování. První lyže se tu objevily na sklonku roku 1892. Z Norska je tehdy přivezl Jan hrabě Harrach, majitel zdejšího panství. Když je viděl na světové výstavě v tehdejší Kristianii, řekl si, že by to mohla být dobrá pomůcka pro jeho lesníky.

UPOZORNĚNÍ:
Tato reportáž se týká dřívější podoby expozice v Krkonošském muzeu v Jilemnici. O nové podobě expozice (v roce 2012) se víc dozvíte v další reportáži.

Lyže v západních Krkonoších rychle zdomácněly. Řídící učitel v nedalekých Dolních Štěpanicích Jan Buchar jako první záhy zavedl výuku lyžování do škol. Lidé v Krkonoších byli ovšem chudí, neměli na kupování značkových lyží. Ale poradili si. Stačilo rozebrat sud, ve kterém předtím bylo kyselé zelí, prkýnka opatřit koženými řemínky a mohlo se lyžovat.

A nový sport byl i inspirací k soutěžení. V zimě na přelomu let 1894 a 1895 byl založen Český krkonošský spolek Ski Jilemnice, první klub svého druhu ve střední Evropě. Ve stejné době už tu byly konány první závody. Mezinárodní měření sil se prvně odehrálo v roce 1897 v Dolních Štěpanicích, a to za účasti jednoho Nora a jednoho Němce.

V jilemnickém muzeu si dodnes můžete prohlédnout lyže zašpičatělé na obou koncích, lyže od firmy Thonet anebo fotografie prvních dam na lyžích. I na toto sportovní "náčiní" si pochopitelně oblékaly dlouhé sukně a braly si klobouky.

Krkonošské muzeum v Jilemnici

Ještě než z podkrkonošské Jilemnice odjedete, zastavte se v části města zvané Hrabačov. Tam najdete chalupu, ve které žil se svou mladou manželkou Bohumil Hanč, mistr zednický a vynikající lyžař, závodník, který zemřel na Zlatém návrší pod krkonošským Kotlem při závodě na 50 kilometrů. Událo se to 24. března roku 1913. I to byl důležitý zápis, tentokrát smutný, do historie českého lyžování.

Z Jilemnice pak pocházela celá řada úspěšných reprezentantů naší země v tomto krásném sportu. Například Jaroslav Cardal, Eva Paulusová, Stanislav Henych anebo Květa Jeriová - Pecková. Lyžařskou líhní zůstává Jilemnice i dnes. A studenti sportovních tříd zdejšího gymnázia to mají do expozice o počátcích českého lyžování, tedy do jilemnického muzea, doslova, co by kamenem dohodil.

Na Horních Mísečkách mají sníh vždy jako první

Horní Mísečky jsou asi nejlepší lyžařské středisko v Čechách. Provedl nás po nich člověk nad jiné povolaný, stříbrný medailista z mistrovství světa ve švédském Falunu v roce 1974, Stanislav Henych.

Skiareál v Horních Mísečkách

"Výška tisíc metrů, mikroklima Labské louky a závodní tratě, které byly vybudovány v 70. letech k světové univerziádě," shrnuje Stanislav Henych podmínky, které dělají z Horních Míseček ideální lyžařskou lokalitu.

Na Horních Mísečkách mají proto také sníh vždycky jako první. Na běžkách se tu letos už jezdilo. "Upravuje se zhruba 15 kilometrů závodních a 35 kilometrů turistických tras. Myslím si, že okruh mezi Mísečkami a Beneckem je jeden z nejkrásnějších - s výhledy, s krásnou šíří a úpravou," doporučuje Stanislav Henych.


Zobrazit oblast Horní Mísečky a lyžování na větší mapě

Pro milovníky sjezdového lyžování je na Mísečkách připraveno zhruba 6 kilometrů sjezdovek s jednou sedačkovou lanovkou a pěti vleky. Vyznavači tohoto sportu mohou navíc vyjet sedačkou na Medvědín a užívat si na sjezdovkách ve Špindlerově Mlýně.

Zůstaňme však na Horních Mísečkách. Možná nevíte, že se zde po válce těžil uran. "Restaurace Cáchovna, která v dnešní době už neslouží, byla skutečnou cáchovnou pro horníky, kteří si tam sušili a ukládali oblečení. Ubytovny Hořec a Kleč byly skutečnými ubytovnami horníků a dřívější bufet, pozdější prodejna v centru Míseček, byl původně centrem dolů - kancelářemi," popisuje Stanislav Henych.

Běžci na lyžích se z Míseček mohou lehce dostat i do vrcholových partií Krkonoš, kde svůj výlet končíme. Ze Zlatého návrší je krásný výhled. Vidíme panorama hor od Sněžky až po Ještěd.

Téměř 68 km upravených běžeckých tratí

"Před námi se tyčí pamětní mohyla z roku 1913, kdy zde při závodě v běhu na 50 kilometrů zahynuli Bohumil Hanč a jeho kamarád Václav Vrbata, který mu šel pomoct a zahynul s ním," připomíná tragickou událost Stanislav Henych.


Zvětšit mapu: příjezd na Horní Mísečky
Spustit audio