Nádraží u Železné Rudy přeťala železná opona

6. únor 2010
Po Česku

Kostel s výraznou baňatou střechou pravděpodobně zaujme každého návštěvníka Železné Rudy. Není to ovšem jediná pamětihodnost, která do města turisty láká. Mimoto do Železné Rudy každoročně míří tisíce lyžařů.

Stojíme na náměstí Karla Klostermanna, na němž se nachází nejznámější stavba a dominanta Železné Rudy - kostel Panny Marie Pomocné z Hvězdy. "Svou bání je velice znám a tvoří nejen dominantu, ale i symbol Železné Rudy," uvedl můj průvodce po Železné Rudě starosta Michal Šnebergr.

Kostel nechal v letech 1729 až 1732 postavit hrabě Wolf Jindřich Nothaf z Wernbergu. Ještě starší stavbou je však nedaleký zámeček, který stojí jen kousek od radnice v horní části náměstí. "Byl postaven v roce 1690. Současná podoba je ovšem z roku 1764, kdy byl přestavěn na lovecký zámeček a v této podobě se dochoval dodnes," upřesnil starosta.

Železná Ruda vznikla na soutoku Řezné a Železného potoka, jak název města napovídá, jako hutní osada. V okolí se totiž těžila právě ruda s příměsí železa. Bylo to v polovině 16. století. Obživu zdejším lidem ovšem dávala i těžba dřeva v okolních lesích a později i výroba skla.

Charakteristika areálu - Nad nádražím a BelvederNadmořská výška: 786-896 m
Počet a délka sjezdovek: 5 - 2,3 km
lehké / střední / těžké: 4 / 1 / 0
Lanovky a vleky: 0 / 10
Internetové stránky: belveder.wz.cz a www.skinadrazi.cz

Tu připomíná expozice v bývalé vile zdejší významné sklářské rodiny Abelů. Té ostatně svého času patřil i místní zámeček. A ještě zajímavost: Karel Klostermann právě o této rodině napsal svůj román Skláři. A tak jsme se ocitli v železnobrodském Muzeu Šumavy. Ve městě se vyrábělo sklo nerůznějších tvarů, sklo užitkové nebo určené k dekoraci. "Byly to skutečně krásné kousky," ukazoval na některé muzejní exponáty Michal Šnebergr.

Turistika se v Železné Rudě a v jejím okolí začala rozvíjet poté, co sem byla postavena železnice z českého vnitrozemí od Plzně a dál do Bavorska. Stalo se tak v letech 1874 až 1877. V té době italští barabové (pozn. red.: železniční dělníci pracující v tunelech) vybudovali i známý železniční tunel pod Špičáckým sedlem. "Je dva kilometry dlouhý a v té době to byl nejdelší tunel v Čechách," upřesnil starosta. Tunel má 1747 metrů.

Vraťme se však k turistice. Ta živí železnorudské i dnes. V létě i v zimě. "Největší je areál na Špičáku. Jsou tu však i další lyžařské areály, jako jsou Belveder, Samoty, Nad nádražím a řada běžeckých stop. Jenom město Železná Ruda jich udržuje zhruba 80 kilometrů. Město je tak nástupištěm běžeckých stop do národního parku," přiblížil Michal Šneberg.

Zámeček v Železné Rudě

Navíc, co by kamenem dohodil, je areál v sousední bavorské Železné Rudě. Rozkládá se na úpatí nejvyšší hory Šumavy, a to u Velkého Javoru v Bavorsku vysoký 1456 metrů.

Nedaleko Železné Rudy se také nachází železniční stanice Alžbětín, která leží přesně na česko-bavorské hranici. Půl nádraží je u nás, půlka u Bavorů. Jeho provoz byl obnoven po pádu železné opony v roce 1990.

Ceny skipasů - Nad nádražím a Belvedercelodenní
dospělý: 390 Kč
dítě: 310 Kč6 dnů ze sedmi
1.620 Kč

"Nádraží je velice výjimečné. Jeho budova měří přes 120 metrů. Dříve zde pracovalo více než 120 zaměstnanců českých a bavorských drah, protože prostředkem nádraží prochází společná hranice mezi Bavorskem a Čechy. Nádraží mělo velký význam na trase mezi Prahou a Mnichovem, protože se nacházelo na půli cisty. Nesloužilo jen jako nádraží, ale jako hlavní odbavovací budovy na trati," dodal starosta Michal Šnebergr.

mapa
Zobrazit lyžařská střediska Nad nádražím, Belveder a Samoty na větší mapě

Dopravní dostupnost - Železná RudaPříjezd autem:
V Klatovech najedete na silnici I/27, která vás dovede až do Železné Rudy. Cesta je dlouhá přibližně 38 kilometrů.Příjezd vlakem / autobusem:
Do Železné Rudy se lze pohodlně dostat autobusy nebo vlakem. Vlaky odjíždějí z Prahy, Plzně, Klatov nebo německého Plattlingu. Autobusy zase vyrážejí ze Sušice, Klatov, Prahy nebo německého Pasova.

Spustit audio