Deštné bylo v baroku známkou luxusu

Kostel sv. Marie MagdalényFoto: Václav Žmolík

Mezi nejcennější exponáty historických kolekcí českého skla patří orlické sklo. Jeho pěknou kolekci můžete vidět v muzeu v Deštném v Orlických horách. A právě toto nejvýznamnější středisko zimních sportů na Rychovsku bude naším cílem.

"Stojíme před kostelem Máří Magdalény, který je nejvýznamnější a nejdominantnější stavbou v Deštném. Je to kostel, který je někdy připisován i Santininu, ale je otázka, jestli to tak opravdu bylo," uvedl můj průvodce Bohumír Dragoun.
 

V každém případě vedle působivého exteriéru s dvěma věžemi má i cenné vnitřní vybavení. Uvidíte v něm hlavní oltář od sochaře Hartmanna, barokní křtitelnici a varhany z roku 1729. Původně na stejném místě ovšem stával kostel gotický, který byl vybudován ve 14. století. 

Sousoší z roku 1781Foto: Václav Žmolík

"Historie Deštného sahá do 14. století. V jeho polovině se tento kraj silně rozvíjel díky klášteru cisterciáků u Opočna. Ti kolonizovali tento horský újezd. Cisterciáci zde založili kostel a osadu, tedy dnešní Deštnou," přiblížil historii Bohumír Dragoun. 

Obživu obyvatelům kdysi poskytovala těžba dřeva, práce na pilách, pálení dřevěného uhlí, tkalcovství anebo výroba skla. Mnohem více se o tom můžete dozvědět v místním muzeu, kde působí můj průvodce a kam pokračujeme v naší procházce po městečku. 

"Stojíme v Muzeu zimních sportů, turistiky a řemesel v Deštném v Orlických horách. Nacházíme se v jeho nejkrásnější expozici, která je věnována orlickému sklu. Orlické sklo je zapomenutý fenomén, protože sklářská výroba zde končí na začátku 20. století. Přesto bylo v 17. a 18. století evropským pojmem," pochlubil se Bohumír Dragoun.
 

Připomínka někdejší slávyFoto: Václav Žmolík

V Deštném byla jediná sklárna, kde se vyrábělo barokní luxusní sklo, takzvaný kolowratský křišťál. Vyvážel se tehdy do celé Evropy. "Asi nejznámějšími osobnostmi, které vytvářely orlické sklo, byly Dariel a Ignác Preislerovi. Byli to malíři skla, kteří malovali na čirý orlický křišťál černou linkou. To je zlatý věk orlického skla," přiblížil můj průvodce. 

Expozice v místním muzeu vám připomenou i historii zdejšího tkalcovství, ochotnického divadla anebo lyžování. Pak už s Bohumírem Dragounem nasedáme do auta, abychom zajeli k další památce Deštného. Katastr obce je totiž veliký, a tak k baroknímu kostelu svatého Matouše nad bývalou samostatnou obcí Jedlová je to pěkný kousek cesty. 

Kostel svatého Matouše nad JedlovouFoto: Václav Žmolík

"Kostel byl centrem veškerého dění až do odsunu německého obyvatelstva. Potom v 50., 60. a dalších letech důsledkem nepéče zchátral. V 90. letech byl nově rekonstruován. Dneska má střechu, okna, ale vevnitř je vzpomínková expozice, která se jmenuje Krajina zašlých časů. Ukazuje, jak to tu vypadalo v předválečném období, a i interiér je součástí expozice, tedy oprýskané stěny nebo stopy vandalismu. Je to vzpomínka na to, jak jsme se kdysi chovali," upřesnil Bohumír Dragoun.
 

Nějakých šest kilometrů od centra Deštného je v nadmořské výšce 1027 metrů vrchol Šerlichu. A na něm stojí známá turistická chata, která nese jméno prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. "Chata je velmi důležitým bodem pro dějiny turistiky v Deštném v Orlických horách. Právě u této chaty byla v roce 1925 otevřena Jiráskova horská cesta a na balkóně chaty stál i mistr Jirásek," uvedl Bohumír Dragoun.
 

Turistika měla Orlickým horám pomoci z ekonomických potíží. Především však na začátku 20. století byla turistika jakýmsi duchovním hnutím. V Orlických horách se o turistiku zasloužil zejména doktor Šemberka, což byl rychnovský právník, který zakládal chaty a inicioval v roce 1911 vznik hradecké župy českých turistů. 

"Zasloužil se také o vybudování Masarykovy chaty na Šerlichu, tedy perly mezi všemi chatami a chalupami v Orlických horách," dodal Bohumír Dragoun.