Litomyšlský zámek je nejrozsáhlejší renesanční komplex
Čeká nás další zastavení našeho letního speciálu, který vzniká ve spolupráci s Národním památkovým ústavem. Vyrazíme na další z nejkrásnějších hradů a zámků u nás. Tentokrát nás čekají na zámku v Litomyšli.
„Nyní se nacházíme ve výšce 55 metrů na zámecké věži. Vidíte odtud celý zámecký areál a zámecké návrší, ale hlavně se můžete podívat do kraje a vidíte celou Litomyšl a okolí,“ uvedla kastelánka Jana Sehnalová.
Žádný div, že právě toto místo si vybrali naši předkové k vybudování hradu, který střežil pradávnou Trstenickou obchodní stezku a o kterém se zmiňuje už Kosmas ve své kronice. Později, až do husitských válek, v těchto místech sídlili litomyšlští biskupové.
„Na troskách biskupského paláce staví Kostka z Postupic gotický hrad. Po sto letech přichází Vratislav z Pernštejna, který na místě gotického paláce staví renesanční zámek v podobě, v jaké ho nyní vnímáme my,“ přiblížila další osud stavby kastelánka.
Renesanční přestavbu sídla pro tohoto velmože provedli císařští stavitelé Jan Baptista Avostalis a Oldřich Avostalis. A tak se vraťme zpět na zámeckou věž, abychom viděli, jak majestátní stavba tehdy v 16. století vznikla. Pohled z věže opravdu stojí za tu námahu, kterou dá vyšlapat 136 schodů až na vyhlídku.
„Podíváte-li se směrem na zámek, můžete vypočítat 27 renesančních komínů. Žádný z nich není stejný. Nebo se můžete podívat na obrovskou plochu zámeckých střech, které jsou pokryté krásnými červenými taškami a které jsou ozdobené renesančními štíty. Je to kolosální zážitek,“ ukazovala Jana Sehnalová.
Fasádu zámku zdobí na osm tisíc psaníček. Třebaže je jich tolik, nenašli byste mezi nimi dvě stejná. „Jedná se o sgrafitovou výzdobu, kterou dělal umělec Šimon Vlach. Právě zadání od Vratislava z Pernštejna bylo, že žádný motiv na psaníčku nesmí být stejný,“ upřesnila kastelánka.
Mistr Šimon Vlach vyzdobil i druhé nádvoří, a to sgrafity figurálními, navíc jedněmi z největších u nás. Mezi nimi je nejslavnější zpodobení pána s pěti G. „Váže se k tomu pověst, že tomu, kdo rozluští záhadu pěti G, najde cestu k tak obrovskému pokladu, že si bude moci celé zámecké návrší koupit,“ doplnila Jana Sehnalová.
Mimochodem, právě vnější vzhled zámku byl jedním z hlavních důvodů, proč byl litomyšlský zámek zapsán roku 1999 na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. „Jedná se o nejrozsáhlejší čistě renesanční komplex. Zámek nikdy nebyl přestavěn do nějakého tehdy moderního slohu, jak to potkalo spoustu renesančních sídel. Exteriéru našeho zámku se žádné tyto styly nedotkly, proto byl zapsán na seznam kulturního dědictví UNESCO,“ vysvětlila moje průvodkyně.
Na zámku v Litomyšli můžete také vidět emfiládu. „To jsou pokoje, které jsou řazeny za sebou,“ dodala kastelánka litomyšlského zámku.
Zámek v Litomyšli, jehož pán byl vášnivým hercem a kvůli svému koníčku si nechal vybudovat soukromé divadlo, jsme navštívili také v nedělní části výletů Po Česku.
