Hrad Bouzov je jako z pohádky, ovšem tak trochu moderní
Kdybych se vás zeptal na nejhezčí hrad na Moravě, anebo vůbec v českých zemích, myslím, že nemálo z vás by vyslovilo jméno hradu Bouzov. Pro mnoho lidí je přímo prototypem hradu. Představu mohutného středověkého sídla totiž naplňuje dokonale.
Tušíte však, že jde vlastně o novodobou iluzi? Romantickou hradní podobu dostal Bouzov totiž až v letech 1895–1910.
„Duchovním otcem této přestavby je arcivévoda Evžen Rakouský, který byl v té době velmistrem Řádu německých rytířů a přestavbu svěřil mnichovskému architektovi Georgovi von Hauberrisserovi. Ten se inspiroval tyrolskými hrady a snažil se pro arcivévodu Evžena vytvořit muzeum řádu německých rytířů jako oslavu duchovního rytířstva a úspěchu německých rytířů za celou dobu existence řádu,“ přibližuje moje průvodkyně, kastelánka Zuzana Šulcová.
Na vysvětlenou dvě vsuvky: Řád německých rytířů vznikl ve středověku jako jeden z duchovních rytířských řádů. Významem a mocí se mohl rovnat templářům anebo maltézským rytířům. V současnosti se zaměřuje na provoz a podporu sociálních a zdravotnických zařízení. A mimochodem, o hrad Bouzov se dodnes s českým státem soudí.
A ještě ke zmíněnému velmistrovi: Evžen Rakouský byl arcivévodou, příslušníkem vládnoucího habsburského rodu. Byl to muž vzdělaný a také, zdá se, štědrý. „Věnoval na přestavbu hradu 20 miliónů zlatých. Je to obrovská částka, pokud si představíme, že třeba roční plat učitele byl asi tisíc zlatých,“ podotýká Zuzana Šulcová.
Peníze věnoval ze svých soukromých prostředků a celá stavba mu velmi ležela na srdci: „Přestavbě se věnoval velmi podrobně. Dopisoval si s architektem a měl velmi podstatné připomínky i k jeho plánům. Měl velký vliv na to, jak v poslední fázi hrad vypadal,“ doplňuje kastelánka.
A protože už byla doba elektřiny, plynu a nejrůznějších novodobých vynálezů, promítlo se to i na prastarém kamenném hradě. „Například do této sloupové síně ústí ruční výtah z kuchyně a je tu i komunikační systém, který fungoval na baterie. Elektřina do hradu zavedena nebyla,“ vysvětluje Zuzana Šulcová.
Bouzov měl však zejména připomínat dobu největší slávy rytířského řádu, tedy středověk: „Arcivévoda Evžen chtěl, aby hrad byl hradem opravdu rytířským a středověkým, takže má i tajné chodby nebo střílny. I když v době, kdy byl stavěn, už nikdo nepočítal s tím, že by byl hrad dobýván.“
A tak mu jistě nevadilo ani to, že na Bouzově straší. Potkat tu můžete černého rytíře nebo také bílou paní. To druhé setkání může být však docela šťastné. „O bílé paní se říká, že kdo se na ni hezky usměje, bude mít celý rok štěstí,“ vysvětluje Zuzana Šulcová.
V nedělním výletu Po Česku na Bouzově nahlédneme do Rytířského sálu anebo vystoupáme na věž Hlásku.
Zobrazit Hrad Bouzov na větší mapě
