Kapelníkovi na zámku Jánský Vrch platili víc než Mozartovi
Víte, kde vás vezmou do prádelny, do dílny anebo do žehlírny? Spletli byste se, pokud byste si mysleli, že se vás chystám pozvat do některého z našich skanzenů, anebo do nějaké technické památky. Zmíněné prostory totiž můžete vidět na zámku Jánský Vrch nad městem Javorník.
„Teď se nacházíme v první místnosti – v konferenčním sále,“ upřesňuje kastelánka Kateřina Danielová. Nejprve mě vzala na první prohlídkovou trasu, na které se ukazují reprezentační prostory zámku. V nich pobývali a přijímali své hosty někdejší majitelé, tedy biskupové ze slezské Vratislavi.
„Je zde vybavení z konce 18. nebo z 19. století – nábytek i tapety,“ ukazuje mi kastelánka. Jak se záhy dozvídám, platí to pro celý zámek. Vybavení je vesměs původní, nikoli svezené z jiných objektů. Procházíme hudebním a kuřáckým salónkem, malou jídelnou, dvěma kaplemi s cennými plastikami a obrazy, až nakonec přicházíme do největší prostory na zámku.
„Vstoupili jsme do koncertního sálu. Původně tu byla obranná hradní věž zvaná Bergfrit, kterou nechal biskup Schaffgotsch snížit a v její dolní části zřídil tento koncertní sál,“ přibližuje mi okolnosti vzniku místnosti Kateřina Danielová.
„Biskup byl velkým milovníkem hudby a nechal si na zámku dokonce zřídit kapelu. Jejím dirigentem byl jeden z významných hudebníků té doby, Karel Ditters z Dittersdorfu, současník Mozarta.“ Ve své době byl dokonce ceněn víc než jeho slavný kolega. „Tady na zámku pobíral plat až 2 tisíce zlatých, zatímco Mozart například jen 800 zlatých,“ doplňuje kastelánka.
Ovšem zatímco na Karla Ditterse z Dittersdorfu si vzpomenou leda tak znalci, Wolfganga Amadea Mozarta zná celý svět.
Na druhé prohlídkové trase na zámku Jánský Vrch uvidíte prostory, které se kdysi hostům neukazovaly a kde se pohybovali hlavně sloužící – prádelnu, mandlovnu, žehlírnu, dílnu pro zámeckého údržbáře, jídelnu pro sloužící, pokoje pro kuchařku a hospodyni anebo kuchyni.
„Jde o původně hradní černou kuchyni, samozřejmě postupně upravovanou. Současné vybavení pochází z počátku 20. století. Je tu už i sporák na plyn, ale ústředním prvkem kuchyně jsou velká kachlová kamna. Mají ve spodní části zásobník na vodu, takže když se na nich vařilo a topilo se, tak se současně ohřívala i voda a napouštěla se přes rozvody přímo do umyvadel,“ upozorňuje na technickou lahůdku kastelánka.
„Na kamnech mohou návštěvníci vidět jeden z prvních tlakových hrnců,“ dodává. Mimochodem, když mluvíme o vymoženostech moderní techniky, zmíněný plyn byl na zámku Jánský Vrch zaveden už roku 1906 a na nádvoří plynové lampy svítí dodnes.
Zobrazit polohu zámku Jánský Vrch na větší mapě
