Cyranův Ostrov zachránila lesnická firma
Ostrov u Bohdanče tvoří jen pár desítek popisných čísel v půvabné kopcovité krajině horního Posázaví. Zdejší poplužní dvůr se zámkem proto nemůžete minout. Ostatně silnice vede přímo skrz něj. Možná si v něm však budete připadat, jako byste ani nebyli u nás. Podobné historické zemědělské areály totiž v českých zemích většinou vypadají poněkud jinak. Tento je vzorně opravený – fasády svítí žluto-bílou omítkou a na oknech jsou zelené okenice. Vše má střih, řekněme, 19. století.
„Na místě, kde je dnes zámeček, stála původně tvrz. Její část je dokonce dodnes součástí zámečku. Kdy byla původní tvrz postavena, nevíme, ale určitě to bylo hluboko před 13. stoletím,“ vysvětluje mi na úvod Jan Mičánek starší, který mě po historickém statku provádí.
Jeden z nejúspěšnějších českých podnikatelů v lesnictví a dřevozpracujícím průmyslu si právě toto místo nedaleko svého stálého bydliště vybral jako sídlo své firmy. Ve stodolách jsou dnes sklady a archivy, v bývalých chlévech kanceláře vedení firmy. V někdejším přístřešku pro kočáry se nachází konferenční sál a na zámku, který získal opět barokní podobu ze 60. let 18. století, sídlí právníci a najdete tu i byt.
„Je to dvoupodlažní budova s obrovským půdním prostorem – typická barokní vila venkovského panstva. Podobné stavby najdete v okolí na více místech,“ doplňuje Jan Mičánek. K ukončení rekonstrukce statku vydal obsáhlou publikaci, kterou z jedné půlky tvoří staré mapy, z druhé pak pojednání o historii Ostrova z pera Ladislava Langpaula.
Zatímco listujeme knihou v jeho pracovně, ptám se, kam až sahá historie tohoto místa. „To bohužel nevíme, ale dobrali jsme se až do roku 1257. Z té doby máme doloženého vlastníka, zemana, který se jmenoval Petr z Ostrova,“ dozvídám se. Jan Mičánek však vzápětí dodává, že zdaleka nemuselo jít o prvního existujícího majitele. „Je pouze první, kterého jsme našli.“
Tvrz, která ve středověku stávala v místech současného zámku, nepostavili v těchto místech náhodou. Vedla tudy totiž obchodní stezka od Zruče dál na Moravu. Tvrz vlastnili drobní zemané, z nichž některé najdeme i na listinách celostátního významu.
„Na stížném listu z Čáslavského sněmu do Kostnice jsou podepsáni čtyři příslušníci rodiny pánů z Ostrova. Objevuje se tu poprvé i jméno Perknéř, které dalo přízvisko i Ostrovu. Po celý středověk je ve všech dokumentech totiž uváděn jako Ostrov Perknéřův nebo Perknířův,“ vysvětluje Jan Mičánek.
Další přídomek dostal Ostrov, který byl jedním z nejmenších panství čáslavského kraje, na prahu novověku – říkalo se mu Ostrov Cyranův. Nemá to ovšem nic společného s hrdinou hry od Edmonda Rostanda.
Cyrany byl potomek maďarského šlechtického rodu, který v době, kdy tento majetek vlastnili Thunové, dělal dlouhé roky správce zdejšího poplužního dvora. „Žil tady dokonce jeho syn, a protože se tu jméno vyskytovalo tak dlouho, začali jím lidé označovat celé místo – Cyranův Ostrov,“ uzavírá Jan Mičánek.
