Dům jako obilné pole inspirovala báseň Otokara Březiny
Když se řekne slavné pražské vily, určitě si vzpomenete na vilu Müllerovu, Kramářovu, bratří Čapků nebo Bílkovu. Ta byla nedávno nově otevřena po dvouleté rekonstrukci a najdete v ní nejen původní vybavení zhotovené podle Bílkových návrhů, ale také nejvýznamnější výtvarná díla tohoto slavného sochaře, grafika, literáta a mystika.
Spolu se známým historikem architektury Zdeňkem Lukešem stojíme před hlavním vstupem do Bílkovy vily z její zadní strany a prohlížíme si překrásné detaily na dveřích. Všechny včetně kování jsou samozřejmě dílem Františka Bílka. Nad námi visí lampa s motivem žaludu.
„Zajímavé je, že se všechny detaily dochovaly. Dům je neobyčejně zachovalý. Málokdy máme takové štěstí, že můžeme budovu obdivovat v téměř původním stavu,“ pochvaluje si můj průvodce.
Když se začtete do odborné literatury, třeba do knihy Slavné pražské vily, dozvíte se, že vila, kterou si v Praze na jedné z hradčanských bašt navrhl a v letech 1910 až 1911 – tedy právě před sto lety – nechal postavit sochař František Bílek, je považována za jediné architektonické vyjádření symbolismu, uměleckého směru známého z výtvarného umění anebo z literatury.
„Bílkova vila je v tomto směru skutečně svérázným fenoménem. Dalo by se říci, že je to symbolismus v architektuře, a to od celku až po každičký detail,“ potvrzuje Zdeněk Lukeš. Ostatně symbolický je už tvar stavby, který společně obdivujeme při pohledu na její průčelí.
Stavba má zajímavý podkovovitý půdorys. Fasáda je směrem do ulice konkávní, což má údajně symbolizovat kosu žnoucí snopy žita. Ty jsou zase znázorněny jako výrazné sloupy kolem domu. Podle vlastních slov Františka Bílka měla jeho vila představovat „život jako pole plné zralých klasů skýtající výživu bratří na každý den.“
„Velice zajímavé je využití egyptských sloupů, které mají papyrové hlavice. To se v české architektuře objevuje velmi zřídka,“ upozorňuje Zdeněk Lukeš. „Další pozoruhodností je plochá střecha. Z tohoto období je vlastně první v Praze. Jinak jde ovšem o velmi prostou architekturu. Použité režné zdivo se jinak v českém prostředí moc neprosadilo, ale bylo jako styl architektonické moderny příznačné třeba pro tvorbu architektů okruhu Jana Kotěry.“
Mimochodem až si budete Bílkovu vilu prohlížet, povšimněte si i sousedního domu. Ten pro městského fyzika, tedy dnešní terminologií hygienika, Ladislava Procházku navrhl rovněž František Bílek. A zatímco vlastní výtvarníkova vila měla symbolizovat léto, tato měla znázorňovat podzim. Procházkova vila narozdíl od Bílkovy ovšem veřejnosti přístupná není.
„Bílkovu vilu od umělcovy rodiny získala Galerie hlavního města Prahy, která ji spravuje a zpřístupňuje veřejnosti,“ upřesňuje na závěr Zdeněk Lukeš.
Zobrazit Bílkovu vilu v Praze na větší mapě
