V olomoucké katedrále najdete černou madonu i vzácné relikvie

12. prosinec 2010
Po Česku

Arcibiskupská katedrála svatého Václava v Olomouci patří mezi nejkrásnější novogotické stavby u nás. Od jejího založení však uplynulo už bezmála devět století. Během nich na katedrále zanechalo své stopy několik slohových epoch, jejichž pozůstatky můžete najít i ve vnitřních prostorách dómu.

S historií katedrály jsme se seznámili v sobotním výletu Po Česku.

„Nejstarší část katedrály – gotické trojlodí – byla sice během historie upravována, ale dispozičně i svým celkovým architektonickým výrazem odpovídá původní podobě,“ začal naši prohlídku historik Štěpán Sittek, pracovník odboru památkové péče olomouckého arcibiskupství.

Umělecká výzdoba pochází z období regotizace katedrály a je poměrně střízlivá. „Stěny jsou vyzdobeny šablonovým dekorem. V novogotickém slohu jsou i oltáře a kazatelna, které byly také pořízeny v 19. století,“ přibližuje.

Průčelí katedrály vévodí socha jejího patrona svatého Václava a věrozvěstů Cyrila a Metoděje

Z tohoto jednotného uměleckého ztvárnění se ovšem vymykají některé historicky i umělecky cenné prostory, jako je třeba loretánská kaple zasvěcená Panně Marii. „Její současná výzdoba je barokní. Interiér je poměrně bohatě zdobený zlacením a celá architektura kaple je pojednána v různě barevných mramorech,“ popisuje Štěpán Sittek a poukazuje ještě na sošku Panny Marie, která je umístěna v oltáři.

Pochází z konce 15. století a jedná se o černou madonu z italského Loreta. V chrámu ovšem uvidíte z bezpečnostních důvodů jen její kopii. Originál se nachází v nedalekém Arcibiskupském paláci. O kousek dál si prohlížíme i renesanční kapli svatého Stanislava s bohatou štukovou, sochařskou a malířskou výzdobou.

„V trojlodí je asi nejzajímavějším místem – a současně místem s velkým náboženským významem pro věřící – oltář svatého Jana Sarkandra. Je na něm umístěn relikviář, v němž je uložena největší část ostatků tohoto světce, který položil svůj život právě zde v Olomouci,“ upozorňuje Štěpán Sittek.

Vstupujeme do presbytáře, který je se svými úctyhodnými čtyřiadvaceti metry ještě o něco málo vyšší než gotické trojlodí. „Je to dáno tím, že pod ním se nachází raně barokní krypta,“ vysvětluje můj průvodce. „Nechal jej vybudovat na počátku 17. století kardinál František Dittrichstein v manýristickém slohu. Do dnešní novogotické podoby byl upraven teprve později.“

Součástí novogotického zdobení na průčelí katedrály jsou i sochy evangelistů

Někdejší podobu presbytáře připomínají dnes snad už jen nádherné barokní lavice. „V čele je umístěn novogotický oltář z bílého mramoru, do nějž jsou vsazeny starší sochy pocházející z římské baziliky Santa Maria Maggiore,“ ukazuje Štěpán Sittek. V 15. století je vytvořil italský sochař Mino da Fiesole.

Po stranách presbytáře si můžete všimnout dalších skříní s relikviemi. V jedné z nich uchovávají i ostatky patronky města Olomouce svaté Pavlíny.

<iframe width="610" height="350" frameborder="0" scrolling="no" marginheight="0" marginwidth="0" src="https://maps.google.cz/maps/ms?hl=cs&amp;ie=UTF8&amp;brcurrent=5,0,0&amp;msa=0&amp;msid=207731377246086964045.00049779535dce6889696&amp;ll=49.603591,17.266045&amp;spn=0.019469,0.052357&amp;z=14&amp;iwloc=lyrftr:m,16941384665704334486,49.59775,17.262697&amp;output=embed">mapa</iframe><br /><small>Zobrazit <a href="http://maps.google.cz/maps/ms?hl=cs&amp;ie=UTF8&amp;brcurrent=5,0,0&amp;msa=0&amp;msid=207731377246086964045.00049779535dce6889696&amp;ll=49.603591,17.266045&amp;spn=0.019469,0.052357&amp;z=14&amp;iwloc=lyrftr:m,16941384665704334486,49.59775,17.262697&amp;source=embed" style="color:#0000FF;text-align:left">polohu katedrály svatého Václava v Olomouci</a> na větší mapě</small>
Spustit audio