Karel IV. rozjímal v kapli svatého Kříže bos

Jsou místa, která jednak ohromí svou krásou, jednak osloví zvláštní vnitřní silou. Patří mezi ně i kaple svatého Kříže na Karlštejně. Silný dojem vyvolávala i v panovníkovi, který ji nechal vybudovat jako unikátní pokladnici pro říšské korunovační klenoty.

„Stojíme na schodišti ve Velké věži, které směřuje do kaple svatého Kříže,“ zahajuje svůj výklad na točitém schodišti, které se nachází v síle jižní stěny hlavní karlštejnské věže, zdejší kastelán Jaromír Kubů.

„Stěny jsou vyzdobeny nástěnnými malbami ze 14., 17. a 19. století. Na vnitřní straně schodiště jsou to výjevy z legendy o svaté Ludmile a na vnější straně o svatém Václavovi,“ ukazuje kastelán na malby, které byly ovšem za dřívějšího čilého návštěvnického provozu značně poškozeny.

„Když byla v kapli svatého Kříže jiná skupina, museli turisté na schodišti počkat a tuto dobu si ,krátili‘ podpisováním a vyrýváním různých nápisů do nástěnných maleb,“ vysvětluje Jaromír Kubů. Projevy tohoto zvláštního vandalismu uvidíte na stěnách i dnes, přestože byly malby nákladně restaurovány.

Hrad Karlštejn dostal svou současnou historizující podobu až na konci 19. století v přestavbě vedené architektem Josefem Mockerem

Památkáři proto přistoupili k razantnímu řešení problému nadměrného návštěvnického ruchu nejen na schodišti, ale zejména v kapli svatého Kříže: Od roku 2000 se turistický provoz, jak říká kastelán, přizpůsobil památce: „Do kaple nebo na prohlídku druhého okruhu dnes může od 1. června do konce října pouze 15 osob jednou za hodinu.“

Během rozhovoru jsme s mým průvodcem vystoupali až ke kapli do druhého poschodí velké hradní věže. Svatyně bývala zajištěna čtverými dveřmi se silnými železnými pláty a uzamčena devíti zámky. „Ve 14. století zde byly uloženy říšské korunovační klenoty. Říšskou korunovační korunu je dnes možné vidět v Hofburgu ve Vídni – v Schatzkammer. Je běžné přístupná pro veřejnost,“ doplňuje Jaromír Kubů.

Pokud teď překvapeně vrtíte hlavou, vězte, že korunovační klenoty českých králů byly v kapli uchovávány až od roku 1400. „Dále zde byly uloženy důležité státní listiny a dokumenty a svaté relikvie,“ pokračuje kastelán. Karlova sbírka svatých ostatků byla, jak víme, neobyčejně rozsáhlá. A nikoli náhodou byla uložena v prostoře, která tvořila v symbolickém uspořádání Karlštejna srdce celého hradu.

Klenba v kapli svatého Kříže je posázena skleněnými čočkami znázorňujícími hvězdy

O jedinečnosti kaple svědčí i to, že přístup do ní byl velmi omezen. Mše se zde sloužily jen dvakrát do roka a celebroval je buď pražský arcibiskup, nebo karlštejnský děkan. „Karel IV. měl, jak napsal ve svém životopise, před touto svatyní takovou úctu, že zde chodil bos. A když šel nahoru po schodišti, připadal si – jak také napsal – jako když vystupuje do nebe,“ uzavírá kastelán.

V nedělním výletu Po Česku si prohlédneme jedinečnou výzdobu kaple svatého Kříže, včetně největší světové kolekce gotických deskových obrazů od jednoho autora Mistra Theodorika.


Zobrazit kapli sv. Kříže na Karlštejně na větší mapě
Spustit audio