Dolní Morava – obec rozkročená mezi Čechami a Moravou
Jméno dala obci na rozhraní Orlických hor a Jeseníků řeka Morava, která kousek od ní pramení. V zimě sem míří fanoušci zimních sportů, v létě je okolí rájem milovníků horské turistiky, cyklistů nebo houbařů.
Stojíme ve středu obce nedaleko kostela svatého Aloise. „Po levé straně máme faru, o kousek dál je bývalá škola a ještě dál za řekou nový obecní úřad,“ ukazuje mi starosta Ladislav Janočko. „Kostel byl postaven v roce 1801 a je v empírovém slohu. Fara pochází ze stejného období.“
I když si právě prohlížíme centrum obce Dolní Morava, jsme vlastně ve Velké Moravě. „Naše obec se skládá ze tří katastrálních obcí – Velká Morava, která patřila dříve pod okres Šumperk, a dále jsou to na české straně obce Dolní Morava a Horní Morava. Ta zase dříve přináležela k okresu Žamberk,“ vysvětluje komplikované územní členění starosta.
Jen pár desítek metrů od nás totiž kdysi vedla historická zemská hranice mezi Čechami a Moravou. „Tvořil ji tok řeky Moravy. Po delimitaci okresu v roce 1960 nebo 1961 bylo území přiděleno okresu Ústí nad Orlicí, takže dnes patříme pod Pardubický kraj,“ upřesňuje Ladislav Janočko.
Až do konce 2. světové války žili v obci hlavně obyvatelé německé národnosti. Však je dodnes připomínají rozložité statky, některé vzorně opravené. Život tu nebýval lehký. Pěstoval se len a brambory, na pastvinách se pásl dobytek. A kdysi se tu těžil i kvalitní, oslnivě bílý mramor.
Dnes místní za prací dojíždějí – často i desítky kilometrů, anebo je živí turistický ruch. Pro vyznavače zimních sportů je tu areál Sněžník a na své si v okolí přijdou i milovníci turistiky. Část obce patří do Národní přírodní rezervace Králický Sněžník s mnoha vzácnými druhy rostlin a živočichů.
Asi šest kilometrů od středu obce pramení pod vrcholem Králického Sněžníku v nadmořské výšce 1380 metrů řeka Morava. Za hezkého počasí je od jejího pramene vidět vrch Klepý, ukazuje mi můj průvodce. Pár kilometrů po proudu Moravy se nacházejí jeskyně zvané Tvarožné díry. Název dostaly podle krasového jevu zvaného nickamínek, lidově „tvaroh“.
„Tvarožné díry byly známy už v 17. století. V kronice Štefana a Karla Lamberků z Králík se píše, že si v této jeskyni schovávali nářadí italští zlatokopové,“ seznamuje mě s historickou kuriozitou starosta Dolní Moravy. Vytesané nápisy, které byly ve stěnách jeskyní objeveny, by mohly pravdivost této zprávy potvrzovat. „Z dostupných pramenů se usuzuje, že zdejší chodby by měly být dlouhé až 250 metrů. Není však vyloučeno, že jejich délka dosahuje až 450 metrů,“ doplňuje Ladislav Janočko.
A na závěr ještě něco o názvu Morava. Jde o jedno z nejstarších staroevropských označení pro vodstvo s původním významem voda nebo močál. Řeku tak pojmenovalo už předkeltské obyvatelstvo. Podle ní pak byla pojmenována i historická země Morava a rovněž obce u pramene řeky.
Zobrazit polohu obce Dolní Morava a skiareálu Sněžník na větší mapě
