Chtěli do sbírky vzácnou tapiserii, tak si kus odstřihli
Zajímá vás design? Baví vás navrhovat si oblečení, interiéry nebo i ledacos dalšího? Tak to byste si pro inspiraci mohli občas zajít také do některého z našich uměleckoprůmyslových muzeí. Při prohlídce toho brněnského například zjistíte, že nejvzácnější exponáty mohou být často ty nejméně nápadné.
„Uměleckoprůmyslové muzeum v Brně pečuje zhruba o 30 tisíc sbírkových předmětů, respektive inventárních čísel. Pod jedním číslem se přitom často vyskytuje více předmětů, například porcelánové soubory a tak dále,“ vysvětluje na úvod naší prohlídky kurátorka sbírky užitého umění Martina Lehmannová.
Ve stálé expozici si může návštěvník prohlédnout 250 až 300 předmětů. A jsou to pochopitelně pouze ty největší skvosty. Hned v úvodní místnosti stálé expozice ve 2. patře věnované užitnému umění středověku obdivuji vyšívanou tapiserii, kterou vytvořily jeptišky z kláštera v Heiningenu. Znázorňuje vítězství křesťanství nad židovstvím. Chybí na ní ovšem jeden veliký kus.
Není to však proto, že by se nedochoval. „Prospektoři, kteří v 19. století vytvářeli sbírky uměleckých muzeí, objížděli jednotlivá zajímavá místa a odváželi si z nich sbírkové předměty. Tato tapiserie nebyla úplně v dobrém stavu, a tak se rozhodli, že si z ní ustřihnou pouze kus. Ten se teď nachází ve Victoria and Albert Museum v Londýně,“ přibližuje zajímavou historii památky moje průvodkyně.
Expozice brněnského Uměleckoprůmyslového muzea je pojata chronologicky, a tak se tu návštěvník seznámí s vývojem uměleckého řemesla v jednotlivých historických etapách. Obdivovat můžete předměty dokumentující lidskou tvorbu v oblasti nábytkářství, sklářství, keramiky, výroby porcelánu a dalších.
V renesanční expozici se zastavujeme u nádherného španělského sekretáře zvaného vargueňo nebo u rokokového čínského lakovaného kabinetu. Nejcennější exponáty ovšem mohou být na první pohled docela nenápadné. „V expozici baroka rozhodně stojí za povšimnutí vázička pocházející z porcelánového pokoje Dubských,“ upozorňuje Martina Lehmannová.
Byla totiž vyrobena v druhé nejstarší porcelánce v Evropě, která byla založena roku 1718 ve Vídni. Továrna produkovala velmi luxusní zboží, které se zpočátku vůbec nepoužívalo k běžnému dennímu užití, ale sloužilo spíš jako reprezentativní dekorace v pokojích nejbohatších šlechtických vrstev.
Prohlížíme si také klasicistní a empírový porcelán a keramiku, dobové oděvy z 19. století, abychom nakonec došli do sálu s exponáty z přelomu 19. a 20. století. Vévodí mu velký bufet, který vytvořil Eugene Galliard v roce 1900 pro výstavní pavilon art nouveau, tedy secese, na mezinárodní výstavě v Paříži.
