Car a císař se v Olomouci radili, jak na Napoleona

12. červen 2011
Po Česku

Arcibiskupský palác v Olomouci se letos poprvé ve své historii otevřel návštěvníkům. Ti tak mají možnost obdivovat unikátní reprezentativní sály, kterými prošla nejedna významná osobnost české, ale i světové historie. Svoji stopu tu zanechali arcibiskupové, králové, císařové i nedávno beatifikovaný papež.

V sobotním výletu Po Česku jsme se seznámili s komplikovanou stavební historií Arcibiskupského paláce v Olomouci.

Vstupní část západního traktu v prvním poschodí paláce, kde jsou soustředěny reprezentační sály, tvoří knihovna. S ní sousedí sál zvaný od počátku 20. století Slavnostní dvorana, který tehdy získal své jméno podle nové výzdoby. „Na starších plánech je místnost označována jako Slavnostní jídelna,“ vysvětluje mi můj průvodce, historik z památkového odboru Arcibiskupství olomouckého, Štěpán Sittek.

„Jako jídelna sál sloužil i v novějších dobách, naposled v roce 1995, kdy Arcibiskupský palác navštívil tehdejší papež Jan Pavel II. v souvislosti se svatořečením Jana Sarkandra a Zdislavy z Lemberka na olomouckém letišti,“ doplňuje.

Historické interiéry v prvním patře západního křídla Arcibiskupského paláce v Olomouci

Sál dnes zdobí velké portréty dvou významných mužů na zdejším arcibiskupském stolci – Rudolfa Jana Habsburga, který na Moravě proslul jako mecenáš vzdělanosti a umění, a Františka Bauera, za něhož Slavnostní dvorana získala svou současnou podobu. V současnosti sál slouží jako důstojné místo pro imatrikulace a promoce olomouckých škol.

Starší empírovou výzdobu má další ze sálů – Trůní. „Dominuje mu rokokový trůn, ovšem není to ten, na který usedl František Josef I. v roce 1848 po svém jmenování císařem,“ upozorňuje můj průvodce. K této události došlo totiž právě v Arcibiskupském paláci v Olomouci, kde císařská rodina pobývala poté, co utekla před revolucí z Vídně.

Trůn, který v sále uvidíte, pochází ze zámku vratislavských arcibiskupů v Javorníku v českém Slezsku. Původní olomoucký trůn ovšem v paláci také mají. Můžete jej obdivovat o dvě místnosti dál, v rokokovém Císařském sále.

Bohatě zdobené interiéry v západním křídle jsou asi to nejcennější, co můžete v Arcibiskupském paláci obdivovat

„Jeho výzdoba pochází přibližně z poloviny 18. století. Je v rokokovém slohu a dal ji pořídit biskup Julius Troyer u příležitosti návštěvy císařovny Marie Terezie. Název Císařský ovšem nedostal díky této návštěvě, ale kvůli události, která se odehrála o 50 let později,“ upřesňuje historik.

„V roce 1805 totiž v tomto sále před bitvou u Slavkova rokovali ruský car Alexandr a rakouský císař František společně se svými generály o postupu proti Napoleonovi,“ vysvětluje na závěr Štěpán Sittek.

<p><iframe width="610" height="350" frameborder="0" scrolling="no" marginheight="0" marginwidth="0" src="https://maps.google.cz/maps/ms?msa=0&amp;msid=207731377246086964045.0004a5c72213f7a93cea8&amp;hl=cs&amp;brcurrent=5,0,0&amp;ie=UTF8&amp;ll=49.59825,17.263212&amp;spn=0.019471,0.052357&amp;z=14&amp;iwloc=0004a5c7269f02768671a&amp;output=embed">mapa</iframe><br /><small>Zobrazit <a href="http://maps.google.cz/maps/ms?msa=0&amp;msid=207731377246086964045.0004a5c72213f7a93cea8&amp;hl=cs&amp;brcurrent=5,0,0&amp;ie=UTF8&amp;ll=49.59825,17.263212&amp;spn=0.019471,0.052357&amp;z=14&amp;iwloc=0004a5c7269f02768671a&amp;source=embed" style="color:#0000FF;text-align:left">polohu Arcibiskupského paláce v Olomouci</a> na větší mapě</small></p>
Spustit audio