Ve Velkých Losinách si můžete prohlédnout kožené tapety i unikátní kredenc

17. červenec 2011
Po Česku

Když se poví Velké Losiny, někdo si představí tamější lázně, jiný starou papírnu, ve které se dodnes vyrábí ruční papír, a další renesanční zámek. Právě ten bude tentokrát cílem výletu Po Česku.

V sobotním výletu Po Česku nás kastelán zámku seznámil s historií a zmínil i některá tajemství, která dodnes neumíme zcela vysvětlit.

Nejvýjimečnější je původnost zámku,“ domnívá se kastelán František Fiala. „Podlahy, okna – to všechno je původní, nebo alespoň dobové, což dává zámku neopakovatelnou atmosféru.“

Nacházíme se ve vysokém zámku, který vybudovali Žerotínové v 80. letech 16. století. „Myslím, že se tu bydlelo krátce, poté se bydlelo spíš v barokní části zámku. Tady byl před válkou sklad prádla,“ popisuje František Fiala.

V barokní části, tedy v nízkém zámku, přebývali čas od času i další jeho majitelé, tedy Lichtenštejnové. Dnes se v něm nachází zámecká galerie s obrazy mistrů z nejvýznamnějších evropských malířských škol. Zůstaňme však ještě v historicky cennějším vysokém zámku.

Na místě dnešního zámku stála vodní tvrz

„V jednotlivých místnostech jsou významné artefakty, ať už nábytek nebo obrazy, které doplňují interiér,“ nastiňuje František Fiala. Vybavení je z větší části losinské a zčásti dílem svozové, tedy z jiných zestátněných objektů, nicméně vesměs ctí dobu, v níž byl zámek postaven, a řídí se obdobím přechodu mezi bydlením zámeckým a hradním, čili renesancí. Můžete tu vidět například jedinečnou žerotínskou knihovnu nebo několik kolekcí gobelínů, které jsou dokonale zrestaurovány.

„Nacházíme se v Rytířském sále. Možná by se dal také nazvat jako hodovní síň. Jde o největší místnost na zámku. Strop je malován jako iluzivní kazeta a je ozdoben vyřezávanými zlacenými růžicemi. Na stěnách jsou kožené tapety,“ ukazuje František Fiala. „Po mé pravé ruce jsou kamna, údajně třetí nejstarší v republice, i když já bych řekl, že funkční jsou vůbec nejstarší,“ dodává.

Famózní sál nechal zbudovat nejspíš v letech 1695 až 1700 Jan ze Žerotína. Kromě již zmíněných ozdob nesmíme zapomenout ani na renesanční kredenc. „Jde o výjimečnou záležitost, protože tohoto typu nábytku se zachovalo jen velmi málo, a proto figuruje ve světových dějinách nábytku,“ zdůrazňuje František Fiala.

Rytířský sál se chlubí řadou unikátů

„Na jednotlivých policích bývalo vystavováno nádobí s jídly a před samotným příborníkem byla ohrádka, za kterou měl přístup jen jediný člověk. Ten obsluhoval přítomné a měl jejich plnou důvěru. Tehdy se totiž často používal jed,“ uzavírá.


Zobrazit polohu Velkých Losin na větší mapě

Spustit audio