Renesanční arkády museli v Horšovském Týně zasklít

31. červenec 2011
Po Česku

Kdybych se vás zeptal na největší památkové objekty u nás, jistě byste si vzpomněli na hrad a zámek Český Krumlov, zámek Lednice anebo hrad Pernštejn. A co takhle státní hrad a zámek Horšovský Týn se čtyřmi návštěvnickými trasami? Právě tam vás teď zvu na výlet Po Česku. Už nás tam čekají.

V sobotních výletu Po Česku jste se dozvěděli, že na státním hradě a zámku v Horšovském Týně můžete vidět jednu z nejcennějších raně gotických kaplí u nás a že ji kupodivu zdobí novodobá skleněná okna od Stanislava Libenského.

„Zámek patří k těm největším v České republice. Jen rozloha jeho střech je hektarová. Dá se tu prohlédnout celkem 60 místností, strávit tu můžete až 5,5 hodiny prohlídkového času. To však zdaleka není vše – za zámkem se totiž nachází nádherný renesanční park s pozdější úpravou z 19. století,“ shrnuje kastelán Jan Rosendorfský.

Spolu s ním se vydáváme na prohlídku takzvaného okruhu Zámek. „Nacházíme se v prvním patře zámku. Tyto prostory patří k horšovotýnské noblese.“

Takzvaná Velká hala byla původně, po přestavbě někdejšího objektu do podoby renesančního zámku, otevřenou lodžií. Nicméně italský architekt nejspíše netušil, jak to ve střední Evropě vypadá, když se takový prostor orientuje na sever. Nakonec jej poslední majitelé z hraběcího rodu Trauttmansdorffů v 19. století nechali zasklít.

V rámci prohlídky se dostanete i do historické prádelny

„Nacházíme se v tanečním sále, tedy v reprezentativní prostoře prvního patra. Sál byl v 18. století vymalován a rokokově vyzdoben u příležitosti návštěvy Marie Terezie.“ Mimochodem, tato panovnice je tu na portrétu také zpodobena.

Na zámecké prohlídkové trase můžete vidět, jak se žilo na takovém šlechtickém sídle v 16. až 20. století. V alkovně se sbírkou cínového nádobí a výtahem byla přípravna jídla, v červeném salónu se na francouzském rokokovém nábytku odpočívalo a v zeleném salónu se zase ukládaly rodinné orientální sbírky – originály i napodobeniny. Ale pojďme dál.

„Malá jídelna je asi nejautentičtějším místem na Horšovském Týně. Jde o jednu z mála prostor, které máme historicky zmapovány v podobě nádherného akvarelu od kněžny Nostic. Ta ji zobrazila na počátku 20. století.“

Když se na něj podíváte, uvidíte tentýž nábytek, který v jídelně stojí i dnes – stejný stůl, sedací souprava i tereziánský lustr z českého křišťálu s opravdovou technickou raritou, původními Edisonovými žárovkami, které dodnes svítí.

„Jsme v zámecké knihovně. Jde o místnost, která si určitě zaslouží velkou pozornost. Vážeme ji k osobě Maxmiliána Trauttmansdorffa, který se podílel na ukončení třicetileté války.“ A byl to právě tento císařský diplomat, který horšovotýnské panství koupil roku 1623 – jak praví historické anály – za nepatrný obnos jako pobělohorský konfiskát.

Taneční sál byl v 18. století rokokově vymalován a vyzdoben

Nicméně do historie se zapsal hlavně jako muž, který se zasloužil o uzavření onoho vestfálského míru, o němž se učí ve škole a který ukončil třicet let trvající válku, která Evropu připravila o třetinu populace. Paragrafové znění této mírové smlouvy můžete na Horšovském Týně vidět.

„Tuto smlouvu podepsalo 150 mocných lidí tehdejší Evropy. Maxmilián Trauttmansdorff byl úplně první, kdo tuto smlouvy z pověření císaře podepsal. Podařilo se mu získat i brk, kterým byla smlouva podepsána. Tento brk je tu dodnes vystaven,“ uzavírá kastelán.


Zobrazit polohu Horšovského Týna na větší mapě

Spustit audio