V kostele na Zelené hoře mají architektonická pravidla červenou
Dnes vás zavedeme na památku, která se jako jedna z dvanácti u nás dostala i na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Naším cílem je Žďár nad Sázavou. Zdalipak uhodnete podle této nápovědy, o kterou památku se jedná?
Stojíme před vstupem do areálu poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Ono my značí moji maličkost a mého průvodce Stanislava Růžičku, vedoucího místního informačního a turistického centra a hlavního autora projektu Cesta za Santinim.
„Kostel byl založen v roce 1719 na popud opata Václava Vejmluvy, který byl velkým příznivcem Jana Nepomuckého. V době, kdy bylo po otevření hrobu Jana z Pomuku v chrámu svatého Víta na Pražském hradě zázračně potvrzeno jeho mučednictví, stalo se to pro opata zásadním impulzem. V té době spolupracoval s architektem Santinim-Aichelem,“ dozvídám se.
Na jaře roku 1719 vydal opat Václav Vejmluva pokyn ke stavbě kostela. „Kostel byl na svou dobu stavěn v naprosto rekordních podmínkách,“ přibližuje můj průvodce.
„Když na jaře začaly první projekční práce, došlo i k vykácení vrchu nad klášterem,“ pokračuje Stanislav Růžička. „Krátce po žních začala výstavba kostela. Právě v tom spočívala neobvyklost stavby. Kvůli krutým zimám na Vysočině musela být stavba velice brzy uzavřena, pokračovalo se v ní až další rok a půl roku nato byl kostel slavnostně vysvěcen.“
Poutníci pak na Zelenou horu mířili za relikvií, kterou tu uchovávají dodnes. „Součástí kostelního pokladu je také ostatek sv. Jana Nepomuckého, lingula – kůstka, která spojuje jazyk s tělem,“ doplňuje vedoucí místního turistického centra.
V čem vlastně výjimečnost stavby, u jejíhož zrodu stáli vzdělaný opat a geniální architekt, spočívá?
„Dali vzniknout kostelu, který porušoval veškerá tehdejší pravidla. Byl postaven na geometrii a na liniích, které se navzájem propojovaly. Na celém kostele nenajdeme jedinou rovnou čáru. Takový kostel mohl postavit pouze skutečně geniální člověk,“ vysvětluje můj průvodce.
Architekt Jan Blažej Santini-Aichel se narodil ve třetí generaci v Praze usazených italských zedníků a kameníků. Prožil nesmírně dynamický tvůrčí život. Za 23 let navrhl více než sto staveb, mezi nimi zejména stavby klášterní – v Sedlci, v Plasích, v Kladrubech a také ve Žďáru, kde projektoval nejen poutní kostel svatého Jana Nepomuckého, ale i klášter cisterciáků pod ním, tedy dnešní zámek.
Zobrazit Zelenou horu u Žďáru nad Sázavou na větší mapě
