Františkovy Lázně ovládli otec a syn Wiedermannovi

16. duben 2011
Po Česku

Na začátku 18. století se takzvaná chebská voda prodávala po celém Německu. Z historických análů se dá přitom vyčíst, že roku 1700 tam prodej františkolázeňské vody převýšil objem vody pocházející ze všech německých lázní. Tak byla oblíbená. Kouzlo Františkových Lázní jsem objevoval přímo na místě.

Stojíme ve Františkově prameni. Je to nejstarší pramen Františkových Lázní a s ním začíná historie tohoto malinkého městečka, zahájila své povídání o historii lázní dramaturgyně kulturních pořadů zdejší lázeňské společnosti Petra Matějková.

„Původní název je Slatinný pramen. Jako se dříve prodávalo víno nebo medovina, tak se prodávala takzvaná chebská voda,“ říká moje průvodkyně. K založení zdejších lázní došlo roku 1793. Byly to první slatinné lázně na světě a vypadaly úplně jinak než dnes.

„Měla to být jedna ulice, kterou tvořila dnes Národní, původně Císařská třída. Všechny domy tehdy měly první patra, kde měly hostinské pokoje spolu s koupelnami. První lázeňské procedury se podávaly přímo v domě, kam se voda od pramene donášela nebo dovážela,“ vysvětluje Petra Matějková.

Večerní pohled na hotel Savoy ve Františkových Lázních

Už v roce 1828 však vznikají první centrální lázně. Roku 1865 jsou Františkovy Lázně povýšeny na město. A mohli bychom přidávat další a další důležité letopočty. „Františkovy Lázně se postupně rozrůstají rovnoběžně s Císařskou ulicí a vznikají další. Centrum má vždy rovnoběžné ulice s dnes Národní třídou, která je pěší zónou a centrem lázeňského života,“ přibližuje dramaturgyně.

Staví se také reprezentační budovy v okolních parcích, byť ta místa nejsou pro zakládání staveb právě vhodná. Moje průvodkyně mě upozorňuje třeba na zajímavost, která se týká Kolonády Solného a Lučního pramene.

„Protože je františkolázeňská slatina velmi podmáčená, při osazování se park musel odvodňovat a při stavbě některých budov se muselo zpevňovat podloží,“ říká Petra Matějková a ukazuje na jednu z budov, pod níž je přes tisíc pilotů z tvrdého dřeva ke zpevnění podloží.

Ve svém středu si Františkovy Lázně dodnes uchovaly podobu klidného lázeňského města jako vystřiženého z 19. století s převládající žlutobílou barevností fasád. Díky komu získaly tuto podobu? I to mi moje průvodkyně prozradila. Jednalo se o otce a syna Karla a Gustava Wiedermannovi.

„Karel Wiedermann se sem přistěhoval z Přimdy jako stavitel v roce 1840 a do Františkových Lázní přinesl romantický historismus. Gustav Wiedermann studoval architekturu v Mnichově. Oba pánové Františkovy Lázně vytvořili. Domy mají prvky Karla nebo Gustava Wiedermannových. Je to vidět na ucelené architektuře Františkových Lázní. V té době také zesvětlili tóny fasád. Z původně šedivých tónů se přechází na žlutou a bílou barvu. Okry Františkovy Lázně krásně zdobí a na hosty působí příjemně a optimisticky,“ uvádí moje průvodkyně.

Socha Františka, kterému fotograf z Františkových Lázní přisoudil léčivé schopnosti

Však v lázních pobývala i celá řada slavných osobností. Nejen korunované hlavy jako rakouští císařové František I., Karel I. nebo srbský král Milan, ale i Johann Wolgang Goethe, Ludwig van Beethoven, Johann Strauss mladší, Božena Němcová anebo Franz Kafka. Na mnoha místech si tu slavné návštěvníky dodnes připomínají.

S Petrou Matějkovou jsem se také zastavil na Isbelině promenádě před jedním z nejvýstavnějších lázeňských hotelů. „V prostoru tohoto parku koupil Thomas Wolf tři pozemky, na nichž chtěl koupit tři lázeňské hotely. Získal však koncesi pouze na jeden dům. Karel Wiedermann, otec Gustava, mu staví vilu Imperial. Na začátku 20. století dům vyhořel a jeho dcera Roza Wolfová dům přestavěla a přibylo ještě jedno patro. V tomto domě se seznámila Zita von Bourbon-Parma s Karlem von Habsburg. Byla to poslední rakouská císařovna s posledním císařem. Je to taková láska z Františkových Lázní. Alespoň se tak o tom hezky mluví. Pravidelným hostem Františkových Lázní je bývalý prezident Václav Havel,“ dodala Petra Matějková.

V nedělní části výletů Po Česku se do Františkových Lázní opět vrátíme. Tentokrát nás budou zajímat léčivé účinky vyhlášených pramenů.

<p><iframe width="610" height="350" frameborder="0" scrolling="no" marginheight="0" marginwidth="0" src="https://maps.google.cz/maps/ms?ie=UTF8&amp;hl=cs&amp;brcurrent=5,0,0&amp;msa=0&amp;msid=207731377246086964045.0004a1fea55acae65d71e&amp;ll=50.102964,12.958374&amp;spn=1.23319,3.35083&amp;z=8&amp;output=embed"></iframe><br /><small>Zobrazit <a href="http://maps.google.cz/maps/ms?ie=UTF8&amp;hl=cs&amp;brcurrent=5,0,0&amp;msa=0&amp;msid=207731377246086964045.0004a1fea55acae65d71e&amp;ll=50.102964,12.958374&amp;spn=1.23319,3.35083&amp;z=8&amp;source=embed" style="color:#0000FF;text-align:left">polohu Františkových Lázní</a> na větší mapě</small></p>
Spustit audio