Historický Hamousův statek přežil i JZD
Ještě v 50. letech stálo ve Zbečně na Křivoklátsku mnoho statků s klenutými vjezdovými vraty do dvora, nespočet malých chaloupek různých řemeslníků a drobných zemědělců. Za několik posledních desetiletí se ovšem obec změnila tak, že éru lidového stavitelství pamatuje už jen jediný statek.
Hamousův statek je jedním z nejstarších stavení tohoto typu ve středních Čechách. Ve Zbečně ho najdete přímo proti kostelu svatého Martina. A jak záhy prozrazuje správce statku Luboš Vokoun, historie této usedlosti pojmenované po jednom z rodů, který na ní kdysi sídlil, si skutečně nezadá s dějinami šlechtických sídel.
„Přední část statku – tedy velká světnice, síň a dvě komory s pavlačí – pochází z roku 1577, ale archeologicky máme v těchto místech doloženo osídlení od 12. století. Našly se zde totiž obrysy dvou obytných roubených domů,“ upřesňuje.
Velká roubená budova je vystavěna z prastarých takzvaně hraněných, tedy opracovaných trámů úctyhodných rozměrů, které jsou dokladem toho, jací velikáni rostli v okolních křivoklátských lesích. Mezi trámy je výrazná bílá vymazávka.
Takové chalupy byly kdysi v tomto kraji docela běžné. Dnes široko daleko podobný objekt nenajdete. A jak se jej povedlo zachránit? „Šlo víceméně o shodu šťastných náhod,“ vysvětluje Luboš Vokoun. „V 50. letech v obci došlo k obměně většiny obytných domů, ale Hamousův statek byl ušetřen. Do roku 1992 v něm totiž bydlel pán, který vstoupil do JZD, a nebyl proto vystěhován.“
Hamousův statek stojí ve stínu lip kousek od návsi naproti kostelu svatého Martina a faře. V jeho sousedství je škola. A tak žáci a žačky mohou nakukovat, jak se na takovém statku za jejich pradědů hospodařilo.
Usedlost totiž obklopují ještě další budovy – konírna, prasečák, ovčín, kravín a pilířová kůlna na stroje. V ní najdete mlátičky, sekačky, vazače, čističky na obilí, pluhy i fukar. Exponáty vesměs věnovali místní nebo návštěvníci skanzenu.
„Do zadní části dvora byl z nedalekých Bratronic převezen dřevěný špýchar, což je malá roubená stavba, která sloužila k uchovávání obilí na setí,“ vysvětluje správce Hamousova statku. Stojí tu i dřevěná kůlna, jaká kdysi bývala na každém statku ve Zbečně. Do našich dnů se ovšem dochovala jen tato jediná.
„Pod ní máme dřevěný vůz zvaný fasuněk, dvě sečky, modernější litinovou sekačku na trávu a obilí, ale také sbírku asi sedmi pluhů a pleček,“ vypočítává Luboš Vokoun zemědělské stroje.
