Jihočeskou renesanční Kratochvíli zdobí římské dějiny
Jestli se zajímáte o památky a jezdíte rádi po hradech a zámcích, tak by pro vás měla být hračka odpovědět na otázku, který ze státních zámků byl otevřen jako zatím poslední a kde je k vidění zbrusu nová expozice. Je to renesanční zámeček Kratochvíle.
Renesanční vila zámku Kratochvíle je hlavním obytným stavením celého areálu. Společně s kastelánem Vojtěchem Troupem stojíme ve vstupním sále, který už svou výzdobou návštěvníkovi napovídá, že vstoupil do loveckého zámku.
Strop Vstupního sálu zdobí nástěnné malby Georga Widmana s loveckými výjevy. Ty měly svou předlohu v té době oblíbených knihách, které měl ve své knihovně Vilém z Rožmberka. Zámek si totiž nechal na konci 16. století vystavět právě tento významný český velmož a majitel jihočeského dominia.
Však hned v dalším, Horním sálu, do kterého jsme vystoupali po schodišti, obdivuji jeho erb a hned vedle i erb jeho poslední manželky Polyxeny z Pernštejna. A nejen to. „Nad erby můžete vidět nápis Festina lente, což bylo osobní heslo Viléma z Rožmberka a v překladu znamená Pospíchej pomalu,“ ukazuje mi můj průvodce.
Tento jihočeský velmož, zvaný Vladař, byl nevyšším zemským purkrabím, tedy zástupcem panovníka, velitelem zemské vojenské hotovosti, hlavním nositelem policejní moci a v nepřítomnosti krále i předsedou českého zemského soudu. A tak nepřekvapí, že hned další místností je přijímací předpokoj, jakási čekárna pro hosty.
A při Vilémově bohatství návštěvníky zámku jistě neudiví ani bohatost výzdoby vily. Vedle už zmíněných nástěnných maleb jsou to hlavně štuky, které jsou dílem italského štukatéra Antonia Melany. „Hlavním námětem pro výzdobu celého zámku byly dějiny Říma Tita Livia, tedy jakési ilustrace k nim,“ upřesňuje kastelán.
„Nejkrásnější a nejreprezentativnější místností celého zámku je Zlatý sál. Proč se mu tak říká, je na první pohled zcela jasné. Štuková výzdoba, která pokrývá rozsáhlý strop, je zlacená. I tady je celá řada ilustrací k dějinám Říma,“ ukazuje Vojtěch Troup.
Právě unikátnost výzdoby a v českých zemích zcela neobvyklá stavba italské renesanční vily vedly k rozhodnutí vybavit zámek renesančním mobiliářem a uměleckými díly z té doby, aby výsledkem byla slohová čistota.
„Nejde ve všech případech o dochované originály. Museli jsme si trochu pomoct, takže jsme si některé kusy nábytku vypůjčili, většinou z depozitářů státních hradů a zámků. Ovšem někdy jsme museli i určité kusy nábytku nechat vyrobit,“ přiznává kastelán. Přesvědčit se o jeho slovech můžete v Tabulnici, ve Zlatém, Zaječím a Vladařově pokoji i v jeho lázni.
