Po Česku5. srpna  2012 v 13:10  

Modlitba zahnala medvěda na útěk

Klenuté kamenné mostky dotvářejí romantický kolorit plavebního kanálu - Foto: Jan Rosenauer

Klenuté kamenné mostky dotvářejí romantický kolorit plavebního kanáluFoto: Jan Rosenauer

Vedle známého Schwarzenberského kanálu je Vchynicko-tetovský plavební kanál druhým největším vodním dílem vybudovaným pro plavení dřeva ze šumavských lesů. Je dlouhý 14,4 kilometru a jeho účelem bylo překlenout nesplavný úsek Vydry mezi Antýglem a Čeňkovou pilou. S jeho historií, přírodními i technickými zajímavostmi seznamuje návštěvníky naučná stezka, jejíž první část jsme si prošli v sobotním výletu Po Česku.

Odkdy a jak se na Vchynicko-tetovském kanálu plavilo dřevo? Jak dlouho kanál stavěli a kdo jej projektoval? A čemu se říká Na rechlích? To všechno jsme se dozvěděli v sobotnímu výletu Po Česku. 

Společně s mým průvodcem Pavlem Vinickým, strážcem Národního parku Šumava, se nacházíme u jednoho z několika málo kamenných mostků, které se na Vchynicko-tetovském plavebním kanálu dochovaly. Samosvorná klenba s jedním úhelným kamenem, jehož vyjmutí by způsobilo pád celé stavby, budí obdiv i po staletích. 

Pramen u poutního místa má údajně léčivé účinky - Foto: Jan Rosenauer

Pramen u poutního místa má údajně léčivé účinkyFoto: Jan Rosenauer

„Tyto mostky dotvářejí kolorit celého plavebního kanálu a můžete na nich obdivovat stavební schopnosti našich předků,“ podotýká můj průvodce, zatímco po jednom z nich přecházíme, abychom vystoupali několik set metrů po lesní cestě a došli k jednomu z historicky zajímavých míst na trase Vchynicko-tetovského kanálu. 

Je jím poutní místo u Hauswaldské kaple. „Historie tohoto místa je poněkud zvláštní,“ poznamenává Pavel Vinický. Na paměť zázraku, jenž se tu udál, zde stávaly tři kaple, jejichž základy si právě prohlížíme. „Na místě tohoto křížku byl doložen zázrak, ke kterému došlo, když se dvě ženy vracely pozdě večer z lesa a napadl je medvěd. Klekly si, začaly se modlit a medvěd utekl,“ vypráví můj průvodce. 

Další tipy na výlet v okolí Modravy

Antýgl – bývalý královácký dvorec v údolí Vydry z počátku 16. století
Naučná stezka Povydří – 7,5 kilometru dlouhá cesta podél toku Vydry mezi Antýglem a Čeňkovou Pilou (pouze pro pěší)
Modravské slatě – největší komplex rašelinišť na Šumavě
Tříjezerní slať – horské vrchoviště pramenitého typu, kterým návštěvníky provází krátká naučná stezka
Čeňkova Pila – bývalá vodní pila na řece Vydře, ve 30. letech byla na jejím místě vybudována vodní elektrárna Vydra, která je dnes technickou památkou   

Turistické zajímavosti v širším okolí
Březník a naučná stezka Proměna horské smrčiny – 9kilometrová naučná stezka v okolí historické hájovny na Březníku, tedy v oblasti, která byla ještě nedávno centrem kůrovcové kalamity
Rozhledna a zážitková trasa polomem na Poledníku – rozhledna nedaleko Prášil s výhledem na Šumavu i Bavorský les, v její blízkosti byla v roce 2009 zpřístupněna 700 metrů dlouhá naučná trasa polomem, který po sobě v roce 2007 zanechal orkán Kyrill
pramen Vltavy – dostupný pěšky i na kole po modré turistické značce asi 7 kilometrů od Kvildy na úpatí Černé hory 

zdroj: NP Šumava, Šumavanet.cz 

Vždycky v létě po svaté Anně začala k místu chodit procesí a postupně zde byly vystavěny zmiňované tři kaple. Však se místu říkalo „malé šumavské Lurdy“. Procesí sem mířila až do vystěhování původního, vesměs německého obyvatelstva po 2. světové válce. V 50. letech pak bylo poutní místo zničeno. 

Zbytky Hauswaldské kaple, která byla vystavěna na místě zázraku - Foto: Jan Rosenauer

Zbytky Hauswaldské kaple, která byla vystavěna na místě zázrakuFoto: Jan Rosenauer

Dnes tu kromě obrysů kaplí, viditelných na zemi, najdete ještě křížek a studánku s údajně léčivou vodou. Pítko má podobu skleněného bloku s otiskem spojených lidských dlaní. Na jeho okraji jsou v českém, německém, anglickém a latinském jazyce citáty z Bible: Kdo žízní, ať přistoupí. Kdo touží, ať zadarmo nabere vody života. 

„Jde údajně o místo s pozitivní energií,“ dodává Pavel Vinický. A pak už se vracíme k Vchynicko-tetovskému kanálu. Zajímá mě, jak dlouho se tu plavilo dřevo? „Oficiálně zhruba sto let,“ dozvídám se od svého průvodce. „Cena dřeva postupně klesala a na konci 19. století už téměř nebylo co plavit.“ 

Plavební kanál však byl využíván až do roku 1958, kdy se ještě zkoušelo plavit. Od roku 1939 kanál slouží jako zdroj vody pro hydroelektrárnu u Čeňkovy pily. Proto hlavně zájemcům o techniku doporučuji absolvovat nejen naučnou stezku podél kanálu, která končí v Srní-Mechově, ale vyšlápnout si i k dalším stavbám – k jímací nádrži nebo k takzvanému vodnímu zámku. 

Odtud už je jen kousek na konec Vchynicko-tetovského kanálu – k potrubnímu vstupu, odkud voda prudce klesá k řece Křemelné. Původní dřevěný skluz nevydržel objem plaveného dřeva a rozpadl se. Nahradil jej skluz betonový, který tu stojí dodnes. 


Zobrazit polohu Vchynicko-tetovského plavebního kanálu na větší mapě

Dopravní dostupnost - Modrava

Příjezd od Sušice:
Ze Sušice pojedete po silnici II/169 směrem na Kvildu. Za Rejštejnem se držte podél Otavy a po silnici III. třídy pokračujte přes Čeňkovu pilu do Srní nebo ještě dál přes Rokytu a Antýgl až na Rechle. Z obou míst můžete vyrazit na naučnou stezku podél kanálu. Cesta je dlouhá 22, respektive 30 kilometrů. 

Příjezd od Vimperku:
Z Vimperku se vydáte po silnici II/168 směrem na Kvildu. Na křižovatce se silnicí II/169 odbočíte vlevo přes Filipovu Huť a Modravu až na Rechle. Cesta je dlouhá asi 29 kilometrů, po dalších 8 kilometrech byste dojeli do Srní. 

Příjezd od Železné Rudy:
Železnou Rudu opustíte po silnici I/27 (E53) směrem na Klatovy. Na křižovatce se silnicí II/190 odbočíte vpravo a pojedete po ní směrem na Hartmanice. Asi 2 kilometry za obcí Nová Hůrka odbočíte vpravo na silnici třetí třídy směrem na Prášily a budete po ní pokračovat přes obce Mechov do Srní. Zde můžete odbočit vpravo směrem na Modravu a přes Rokytu a Antýgl dojet až na Rechle. Cesta je dlouhá asi 30, respektive 38 kilometrů. 

Cesta autobusem nebo vlakem:
K návštěvě kanálu můžete využít také pravidelné autobusové linky vypravované ze Sušice, Kvildy a Železné Rudy na Modravu. Vystoupit můžete například v Mechově, Srní, Rokytě nebo Antýglu. Vybrané spoje v letní sezóně přepravují také jízdní kola.
Vlakem dojedete pouze do nejbližších železničních zastávek v Sušici, Vimperku a Železné Rudě a odtud musíte pokračovat autobusem.
Dopravu po Národním parku Šumava o letních prázdninách zajišťují také speciální Zelené autobusy

Autor:  Václav Žmolík  (vžm)
Pořad: Po Česku  |  Stanice: ČRo Radiožurnál
Čas vysílání: Pořad jsme přestali vysílat v říjnu 2013  
 
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2014 Český rozhlas