Na zdech svého paláce nechal vymalovat vlastní smrt
Rozsáhlý barokní komplex na pražské Malé Straně, který si nechal postavit vévoda Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna, zahrnuje kromě skvostného barokního paláce také jízdárnu a rozlehlou zahradu. Vévoda na jeho stavbě rozhodně nešetřil. Jeho cílem totiž nebylo nic menšího než vyrovnat se stavbě položené o několik desítek metrů výš – Pražskému hradu.
„Je to asi nejkrásnější pražská architektura z doby pozdního manýrismu a raného baroka,“ začala naši prohlídku historička umění Eliška Fučíková. Roku 1621 vévoda Valdštejn vykoupil 25 domů a 7 zahrad, které se nacházely na místě plánovaného paláce. Záhy se začalo stavět a léta Páně 1623 jsou už datovány některé prostory paláce.
Ambiciózní plán
„Albrecht z Valdštejna velice pečlivě sledoval průběh stavby nejen po stránce finanční, ale i co se tempa týče. Existují o tom velmi podrobné záznamy,“ dodává Eliška Fučíková. Dokumenty se zmiňují třeba o tom, jak přesunoval zedníky mezi Prahou, Jičínem a dalšími mnoha místy, kde se pro něho stavělo.
V hlavním městě měl ostatně se svým palácem nemalé ambice. Stavba měla být vyjádřením jeho postavení prvního velmože Českého království – co do moci, bohatství a významu druhého hned po panovníkovi.
„Čeština má krásné slovo troškař. Tím vévoda Valdštejn rozhodně nebyl. Všechno bylo velice velkoryse pojaté a založené tak, aby stavba dokonale soutěžila s tím, co stálo nad ní, tedy s Pražským hradem,“ vysvětluje moje průvodkyně. Není proto náhodou, že si slavný vojevůdce najímal stejné umělce, kteří pracovali na Pražském hradě.
Malebný hrdina
Hned na několika místech v paláci pak najdeme umělecká díla, která jsou Valdštejnovou apoteózou, tedy oslavou jeho činů a úspěchů. Hrdinou všech výjevů je vždy on sám. Na stropě Hlavního sálu je zpodoben třeba jako bůh Mars. V kapli, která byla součástí jeho soukromých komnat, k němu zase měl odkazovat cyklus znázorňující svatého Adalberta, česky Vojtěcha.
„V kapli je svatováclavský cyklus, což zase odkazuje ke jménu Václav – jednomu z Valdštejnových křestních jmen,“ doplňuje Eliška Fučíková. Kaple, která byla součástí generalissimových soukromých komnat, je zvláštní prostor o půdorysu pouze čtyři krát šest metrů. Je ovšem dvanáct metrů vysoká a má rovněž nádhernou štukovou i freskou výzdobu. Nástěnné malby vytvořil Baccio del Bianco.
Zavraždění svatého Václava
„Najdete tu dvě zajímavosti. Valdštejn jednak nechal v kapli vytvořit sekvenci svatováclavských scén, která napodobuje stejný cyklus z kaple svatého Václava na Pražském hradě. Ovšem s jedinou výjimkou. A to je ta druhá zajímavost. Na oltářní obraz totiž nechal vymalovat zavraždění svatého Václava, tedy scénu, kterou v hradním cyklu nenajdete,“ upozorňuje historička umění.
Obraz byl namalován v roce 1624. O deset let později skončil Albrecht z Valdštejna sám podobným způsobem, jako je zachycen coby svatý Václav na oltářním obraze.
Na prohlídku historických prostor Valdštejnského paláce se vypravíme v nedělním výletu Po Česku.
Související
-
Od Valdštejna opisovala i švédská královna
Nejcennější historické prostory Valdštejnského paláce, který si v Praze nechal vystavět generalissimus císařských vojsk a nejmocnější český velmož třicetileté války...
-
Architektonický šok – barokně rozjásaná gotika na Starém...
Pražské Staré Město se může pochlubit celou řadou nádherných a taky historicky cenných chrámů. Ať už je to chrám Panny Marie před Týnem, svatého Jakuba anebo svatéh...
-
Na návštěvě pomaloval stěny a dnes má v domě muzeum
Vyznavači děl malíře a grafika Josefa Váchala by měli zavítat do Litomyšle. V tamním Portmoneu totiž tento významný český umělec vymaloval stěny dvou místností a ma...