O knížecí hrobce a ztracené mrtvole
Přímo na mikulovském hlavním náměstí upoutá pozornost návštěvníků města velkolepé barokní průčelí bývalého kostela svaté Anny. Ten vyrostl v místě, kde původně stála napodobenina Svaté chýše z italské Lorety, vůbec první svého druhu na našem území. Už více než 150 let však budova slouží zcela jinému účelu. Proměnila se v unikátní hrobku rodu Dietrichsteinů.
Společně s Miroslavem Koudelou, historikem z Regionálního muzea v Mikulově, vstupujeme do bývalého presbytáře kostela svaté Anny „Dnes je to hrobní kaple, která byla vysvěcena v roce 1852 po dokončení přestavby trosek kostela svaté Anny na Dietrichsteinskou hrobku,“ vysvětluje můj průvodce.
Kapli se sněhobílými stěnami zdobí ve výklencích sochy svatého Leopolda a svaté Anny, tedy světice, které byl původní kostel, jenž vyhořel na konci 18. století, zasvěcen. Po prohlídce kaple míříme do sousední sakristie.
V době existence kostela svaté Anny zde byla hrobní kaple, kde byli pohřbeni členové rodu Dietrichsteinů. Jako hrobní kostel tedy tato budova sloužila už od poloviny 17. století, a tak pozdější přestavba kostela, zničeného roku 1784 požárem, na hrobku není nijak překvapivá.
Při zmíněném požáru se rakve s ostatky Dietrichsteinů povedlo jako zázrakem zachránit. Dnes jsou umístěny na dřevěných podstavcích ve dvou chodbách, bývalých postranních lodích někdejšího kostela svaté Anny.
„Podstavce pocházejí z doby přestavby, tedy z poloviny 19. století. Některé cínové sarkofágy jsou také původní, některé musely být zhotoveny znovu,“ popisuje historik Miroslav Koudela. „Nejstarší ze 44 členů rodu, kteří jsou zde pohřbeni, je Maxmilián II. z Dietrichsteina, který zemřel v roce 1655. Nejmladším je předposlední kníže z Dietrichsteina – Hugo, který zemřel v roce 1920.“
Zastavujeme se u rakve s nejstaršími ostatky. Pojí se s ní totiž jedna záhada, nebo chcete-li kuriozita. Mělo by jít o rakev Maxmiliána II. z Dietrichsteina, ovšem antropologický průzkum provedený na počátku našeho století prokázal, že nejde o mužské, ale o ženské ostatky.
„Podle prstenu na ruce byla pohřbená osoba identifikována jako hraběnka Valisová, rozená Dietrichsteinová, která je o 200 let mladší než zmiňovaný kníže Maxmilián,“ vypráví můj průvodce.
„Kde jsou ostatky Maxmiliána II. bohužel netušíme,“ dodává. Po své smrti v roce 1655 byl pohřben ve Vídni, odkud byl ještě v 17. století do Mikulova převezen. Kde a jak k záměně došlo, tak dodnes zůstává záhadou.
