O knížecí hrobce a ztracené mrtvole

Dekorativní prvky inspirované antickým Římem jsou charakteristické pro průčelí Dietrichsteinské hrobky v MikulověFoto: Václav Žmolík

Přímo na mikulovském hlavním náměstí upoutá pozornost návštěvníků města velkolepé barokní průčelí bývalého kostela svaté Anny. Ten vyrostl v místě, kde původně stála napodobenina Svaté chýše z italské Lorety, vůbec první svého druhu na našem území. Už více než 150 let však budova slouží zcela jinému účelu. Proměnila se v unikátní hrobku rodu Dietrichsteinů.

V sobotním výletu Po Česku jsme se nechali strhnout monumentálním průčelím bývalého kostela svaté Anny v Mikulově a zůstali překvapeni stát poté, co jsme nahlédli dovnitř hlavní branou. 

Společně s Miroslavem Koudelou, historikem z Regionálního muzea v Mikulově, vstupujeme do bývalého presbytáře kostela svaté Anny „Dnes je to hrobní kaple, která byla vysvěcena v roce 1852 po dokončení přestavby trosek kostela svaté Anny na Dietrichsteinskou hrobku,“ vysvětluje můj průvodce. 

Dietrichsteinská hrobka stojí přímo na hlavním mikulovském náměstíFoto: Václav Žmolík

Kapli se sněhobílými stěnami zdobí ve výklencích sochy svatého Leopolda a svaté Anny, tedy světice, které byl původní kostel, jenž vyhořel na konci 18. století, zasvěcen. Po prohlídce kaple míříme do sousední sakristie. 

V době existence kostela svaté Anny zde byla hrobní kaple, kde byli pohřbeni členové rodu Dietrichsteinů. Jako hrobní kostel tedy tato budova sloužila už od poloviny 17. století, a tak pozdější přestavba kostela, zničeného roku 1784 požárem, na hrobku není nijak překvapivá. 

Při zmíněném požáru se rakve s ostatky Dietrichsteinů povedlo jako zázrakem zachránit. Dnes jsou umístěny na dřevěných podstavcích ve dvou chodbách, bývalých postranních lodích někdejšího kostela svaté Anny. 

„Podstavce pocházejí z doby přestavby, tedy z poloviny 19. století. Některé cínové sarkofágy jsou také původní, některé musely být zhotoveny znovu,“ popisuje historik Miroslav Koudela. „Nejstarší ze 44 členů rodu, kteří jsou zde pohřbeni, je Maxmilián II. z Dietrichsteina, který zemřel v roce 1655. Nejmladším je předposlední kníže z Dietrichsteina – Hugo, který zemřel v roce 1920.“ 

Sochy svatých na průčelí Dietrichsteinské hrobky pocházejí z 18. a 19. století.JPGFoto: Václav Žmolík

Zastavujeme se u rakve s nejstaršími ostatky. Pojí se s ní totiž jedna záhada, nebo chcete-li kuriozita. Mělo by jít o rakev Maxmiliána II. z Dietrichsteina, ovšem antropologický průzkum provedený na počátku našeho století prokázal, že nejde o mužské, ale o ženské ostatky. 

„Podle prstenu na ruce byla pohřbená osoba identifikována jako hraběnka Valisová, rozená Dietrichsteinová, která je o 200 let mladší než zmiňovaný kníže Maxmilián,“ vypráví můj průvodce. 

„Kde jsou ostatky Maxmiliána II. bohužel netušíme,“ dodává. Po své smrti v roce 1655 byl pohřben ve Vídni, odkud byl ještě v 17. století do Mikulova převezen. Kde a jak k záměně došlo, tak dodnes zůstává záhadou. 

Zobrazit polohu Mikulova na větší mapě