Od Valdštejna opisovala i švédská královna
Nejcennější historické prostory Valdštejnského paláce, který si v Praze nechal vystavět generalissimus císařských vojsk a nejmocnější český velmož třicetileté války Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna, bývají pro návštěvníky otevřeny jen několikrát do roka. Sídlí zde totiž Senát Parlamentu České republiky.
„Architekta paláce neznáme,“ říká historička umění Eliška Fučíková. „Můžeme však předpokládat, že jím byl Giovanni Battista Pieroni, protože s sebou do Čech přivedl mladičkého florentského malíře Baccia del Bianca. Ten se do Prahy dostal jako šestnáctiletý a po pěti letech si ho Valdštejn vybral jako malíře.“
Byl to právě on, kdo namaloval fresku boha Marta, která má být zpodobením samotného Valdštejna, na strop Hlavního sálu. Ten je vyzdoben také nádhernými štuky, jejichž autory jsou další italští mistři – Santin Galli a Domenico Canevalle. Jeho ozdobou je i nádherný krb. Právě Hlavní sál byl místem, do kterého byli kdysi uváděni hosté vévody Albrechta Václava Eusebia z Valdštejna.
„Shromažďovali se tu hosté, konaly se tu hostiny a různé slavnostní příležitosti a tady také čekali hosté na audienci u vévody Valdštejna. Docházelo k ní v dalších místnostech, podle významu té které konkrétní osoby,“ vysvětluje historička umění.
K reprezentaci dále sloužila Rytířská síň zvaná Kožený salónek, a to podle krásných kožených tapet. Dnes tu visí jezdecký portrét generalissima. Pak byli návštěvníci uvedeni do Zrcadlového sálu a posléze do komnaty, kde Valdštejn uděloval soukromé audience.
„Valdštejnova Audienční síň je zajímavá nejen dochovanou výzdobou Baccia del Bianca a nádhernou štukovou výzdobou. Je tu však i množství trofejí, takže je možné, že místnost měla také evokovat zbrojnici,“ ukazuje Eliška Fučíková.
Ozdobou této kruhové místnosti jsou i renesanční dveře pocházející z původního Trčkovského paláce, který byl jedním z domů, jež musely Valdštejnovu paláci ustoupit. Dokládá to, že se šetřilo, když to bylo na místě, i při výstavbě takto velkolepého sídla. Také proto tu v jedné z dalších místností dodnes uvidíte jako by dřevěný strop namalovaný na plátně.
Stejně krásně a bohatě jako Audienční síň je vyzdobena i Mytologická chodba, kde měla být umístěna Valdštejnova kunstkomora, tedy sbírka uměleckých děl. Právě touto chodbou se vstupuje do palácového křídla, kde je dnes Jednací sál Senátu Parlamentu České republiky. I ta si zaslouží obdiv.
„O proslulosti zdejší architektury svědčí třeba to, že švédská královna Kristýna poslala svého architekta, aby udělal skicu paláce, kterou by se mohli nechat inspirovat švédští architekti. Jeho kresba se skutečně dochovala,“ uzavírá Eliška Fučíková.
Zobrazit polohu Valdštejnského paláce v Praze na větší mapě
