Papírníkova žena shořela jako papír
Že papír vymysleli Číňané, ví ze školy asi každý. Kdy to ovšem bylo? A kdy se vlastně dostal do Evropy? V historické ruční papírně ve Velkých Losinách na Šumpersku se papír vyrábí už od konce 16. století. Tamní papírenská manufaktura přežila staletí a ruční papír se v ní tradičními postupy vyrábí dodnes.
„Papírna ve Velkých Losinách byla založena někdy mezi lety 1591 a 1596,“ říká mi na úvod její ředitel Jan Jurčík. Klasicistní průčelí před námi ovšem dává tušit, že současná budova papírny je novější.
„Hlavní budova byla dostavěna kolem roku 1825. Po levé straně na ni navazuje budova holandrovny, která je starší a kde se připravuje papírovina. A pak je tu budova původně parní kotelny, která už je dnes ovšem plynofikovaná,” popisuje Jan Jurčík.
Zvlášť nápadná je na historické budově velikánská půda krytá šindelem. „Je to původní mansardová střecha, v níž jsou tři patra půdních sušáren. Ještě v minulém století se tam přirozeným způsobem sušil papír. Dnes už se k tomuto účelu nevyužívá zejména z důvodu znečištění ovzduší a vysoké prašnosti.”
Vstupujeme do starobylého průjezdu a pak stoupáme po schodech do prvního patra, kde je v někdejším bytě majitelů muzeum papíru a zdejší papírny. Tu založil Jan mladší ze Žerotína a mezi její majitele patřil i manžel Barbory Göttlicherové, jedné z obětí čarodějnických procesů ve Velkých Losinách na konci 17. století.
A mimochodem tušíte vlastně, z čeho se kdysi vyráběl papír? „Původní surovinou pro výrobu papíru byla textilní vlákna – len, konopí nebo i bavlna. Problémem každé papírny tedy byl dostatek kvalitní suroviny – kvalitních hadrů,“ vysvětluje Jan Jurčík. Revoluci ve výrobě papíru znamenal roku 1799 vynález prvního papírenského stroje, který sestrojil Francouz Nicolas-Louis Robert. Ruční výroba ve Velkých Losinách se ovšem udržela.
„Losinská papírna je ve střední Evropě jediná, která odolala nástupu strojního papíru,“ zdůrazňuje její dnešní ředitel. V polovině 19. století ji totiž zakoupila továrnická rodina Schmidtů, která podnikala v textilním průmyslu. Ruční papírnu využili po svém. Rozšířili její textilní provoz o výrobu pláten, látek, bělidel a ruční papír začali používat k balení svých kvalitních látek. K záchraně výroby ve Velkých Losinách však přispěl i objev výborných filtračních vlastností ručního papíru.
Vedle modelů starých strojů uvidíte v muzeu různé zajímavosti. Třeba papírové plastiky německého výtvarníka Floriana Lambrechta anebo velejemné papíry waši, které za 2. světové války Japonci používali k výrobě balónů nesoucích bomby. Tyto papíry mají gramáž i 15 gramů na metr čtvereční, zatímco evropské ruční papíry začínají u 80 až 90 gramů na čtvereční metr.
Jak funguje papírna ve Velkých Losinách dnes, se dozvíte v nedělním výletu Po Česku.
