Plumlovský zámek je úzký jako žiletka
Bylo by zajímavé vidět některá místa u nás, kdyby bylo postaveno to, co se na nich původně plánovalo. Staroměstské náměstí v Praze s radniční budovou vyšší než je současná věž, Sázavský klášter s dostavěným velkým gotickým chrámem nebo zámek Plumlov u Prostějova tak, jak měl vypadat podle představ svého projektanta a stavitele.
Kdyby byl dokončen podle původního projektu, měl být Plumlov nejkrásnějším zámkem zemí Koruny české. Místo toho vystavěli Lichtenštejnové nad Podhradským rybníkem na okraji města Plumlova jeden z nejzvláštnějších a také nejpůsobivějších zámků u nás. Při jeho budování totiž zdaleka všechno neprobíhalo tak, jak mělo.
Zámek stavěl mezi lety 1680 a 1688 jako důstojné sídlo odpovídající významu rodu Jan Adam z Lichtenštejna podle projektu svého otce Karla Eusebia, který se velmi zajímal o architekturu.
„Při stavbě však docházelo mezi otcem a synem k vzájemným neshodám, takže zámek nebyl dokončen. Původně měl mít čtvercový půdorys, dostavěna však byla jen jedna část,“ vysvětluje kastelánka Kateřina Jenešová. Dokončeno nebylo ani vybavení zámku. Lichtenštejnové totiž při svých návštěvách využívali jen čtyři zařízené pokoje.
Nakonec tedy vzniklo jen torzo původně plánovaného zámku, k čemuž přispěla i jedna poněkud kuriózní okolnost. Karel Eusebius totiž Plumlov nikdy nenavštívil, a tak ani nevěděl, jaké je okolní prostředí. Projekt se proto nedal tak snadno realizovat na zvoleném místě, kde překážel skalnatý pahorek. Na něm v té době ještě stál původní hrad založený ve 2. polovině 13. století.
Pahorek se na nádvoří mezi zámkem a hospodářskými budovami ostatně tyčí dodnes. Hrad na něm ovšem už neuvidíte. „V roce 1801 přišla obrovská vichřice a požár, který poničil oba objekty. Tehdejší majitel Alois z Lichtenštejna dal proto na radu svých úředníků a hrad stojící uprostřed nádvoří nechal zbořit,“ vypráví kastelánka.
Od té doby se nad Podhradským rybníkem tyčí jen zámek, kterému se říká Vysoký. Přídomek je to docela výstižný, protože stavba je dlouhá 61, široká 16 a vysoká 42 metrů. Úzká a vysoká budova je opravdu působivá, a to i díky bohatě zdobené fasádě směrem do nádvoří.
„Ve spodním patře je zdobena toskánskými sloupy, nad nimi jsou sloupy iónské a vrchní jsou nejzdobnější sloupy kompozitní. Všechny měly být z pískovce, ale z úsporných důvodů z něj byly nakonec vyrobeny jen čtyři u hlavního vchodu. Ostatní jsou z cihel,“ dodává Kateřina Jenešová. Šetřilo se zkrátka vždy a všude – i u Lichtenštejnů.
