Pražský Josefov býval městem ve městě

Při asanaci na konci 19. století zanikla většina z 300 domů původního Židovského Města. Místo nich vyrostly bohaté měšťanské domyFoto: Václav Žmolík

Pohled na rtuť teploměru za oknem k procházce příliš neláká, a proto by se vám mohlo líbit pozvání k únorovým rozhlasovým toulkám po někdejším židovském ghettu, dnešní pražské čtvrti Josefov. Během následujících víkendů navštívíme Staronovou, Klausovou a Maislovu synagogu nebo Starý židovský hřbitov. Nahlédneme společně do míst, která jsou běžně pro turisty nepřístupná, dozvíme se, jak vypadala čtvrť před staletími nebo které osobnosti významně zasáhly do jejího života.

„Nacházíme se ve Vysoké synagoze, která není návštěvníkům pražského Židovského Města přístupná. Vstupuje se do ní z budovy Židovské radnice,“ upozorňuje na úvod ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát. 

„Synagoga byla založena roku 1568 Mordechajem Maiselem a sloužila rabínskému soudu a představitelům židovské obce. Vysoká se jmenuje proto, že se nachází netypicky v prvním patře,“ vysvětluje můj průvodce. Jen doplním, že synagoga není přístupná, protože slouží liturgickým účelům. 

Vysoká synagoga těsně přiléhá k budově Židovské radnice, z jejíhož prvního patra se do ní také vstupujeFoto: Václav Žmolík

Pouze zvenčí si zájemce o pražské židovské památky může prohlédnout také sousední radnici. V té dnes sídlí Pražská židovská obec. „Radnice je doložena také v 16. století a její přestavbu financoval opět Mordechaj Maisel. Koneckonců máme zde i Maiselovu ulici. Byl primas – představený židovské obce – a je s ním proto spjata i podoba renesančního židovského ghetta. Tak jak se zachovala po další staletí.“ 

Současná podoba radnice coby barokního paláce pochází až z přelomu 19. a 20. století. Povšimněte si na ní hodin s hebrejskými číslicemi, které jdou – jak je u židovských hodin zvykem – pozpátku. 

Radnice je, vedle několika synagog, jednou z nemnoha dochovaných staveb někdejšího ghetta, které se rozkládalo všude kolem. Dnes tu stojí několik bloků výstavných domů z počátku 20. století. Jak však asi vypadalo někdejší Židovské Město? 

„To si lze opravdu jen velmi těžko představit. Jen pro srovnání – někdejší Židovské Město mělo před asanací 300 domů a 31 uliček. Po asanaci zbylo 83 domů a 10 ulic,“ přibližuje Leo Pavlát. 

Současnou podobu dostala Židovská radnice až na přelomu 19. a 20. stoletíFoto: Václav Žmolík

Jednalo se o opravdu pitoreskní čtvrť se spoustou na sebe všelijak nalepených malých domků s mnoha průchody, dvorky a s křivolakými uličkami. Tak jak to ve svém románu Lord mord působivě popisuje současný spisovatel Miloš Urban. 

„Místo už dávno nebylo obýváno Židy, protože ti v polovině 19. století mohli ghetto opustit. Trpělo záplavami, byly zde špatné hygienické poměry, a proto město Praha rozhodlo, že tato část bude zbourána. Byl přijat asanační zákon a demolice probíhala od roku 1896. Od roku 1900 se stavělo. Během deseti let vznikla čtvrť v podobě, jakou má dnes,“ uzavírá ředitel muzea. 

Až se budete ulicemi dnešního Josefova procházet, povšimněte si, jak malá je to čtvrť. A zkuste si představit, že v 18. století žilo v tehdejším ghettu 11 tisíc lidí. Je to k neuvěření! 

V nedělním výletu Po Česku se dozvíme, jaké poklady ukrývá a čím vším je výjimečná Staronová synagoga, nejstarší funkční synagoga v Evropě.  

Zobrazit Vysokou synagogu a Židovskou radnici na pražském Josefově na větší mapě