Sochařská galerie pod širým nebem v srdci Vysočiny
Nové Město na Moravě leží takříkajíc v srdci Vysočiny a je nejvýznamnějším lyžařským centrem tohoto kraje. A tak není divu, že si ho většina z nás spojuje především se závodem Světového poháru v běžeckém lyžování Zlatá lyže. Návštěvníci však rozhodně nemusejí Nové Město opouštět spolu s tajícím sněhem. Vedle běžeckých tratí je tu totiž k vidění i řada dalších zajímavostí.
„Prvními majiteli panství byli páni z Obřan,“ začíná své vyprávění moje průvodkyně po Novém Městě na Moravě, zdejší muzejnice Sylva Tesařová. „Dalším významným rodem byli páni z Pernštejna, kteří Nové Město vlastnili téměř sto let. Nejvýznamnější z nich, Vratislav z Pernštejna, udělil městu řadu výsad, a proto teď také stojíme na Vratislavově náměstí, kde je i kašna s jeho sochou.“
Dalším významným mužem, který se zapsal do dějin Nového Města na Moravě, byl kardinál František z Dietrichsteina, který v roce 1635 povýšil tehdejší městečko na město a do jeho znaku přidal atributy svého rodu. „A tak přestože jsme na Vysočině, jsou v našem městském znaku vinařské nože, protože Dietrichsteinové vlastnili rozsáhlé panství na jižní Moravě,“ vysvětluje Sylva Tesařová.
Od kašny na Vratislavově náměstí je to jen pár metrů k místnímu farnímu kostelu svaté Kunhuty, který je vůbec nejstarší architektonickou památkou ve městě. „Upoutává návštěvníky zajímavou barevnou výzdobou – celý jeho venkovní plášť je pokryt sgrafity s biblickými a náboženskými výjevy. Jejich autorem je místní rodák Karel Němec, který sgrafita zhotovil na objednávku u příležitosti milénia svatého Václava,“ dozvídám se od své průvodkyně.
Sgrafita jsou opravdu pestrobarevná. Ovšem nebylo tomu tak vždy. „Zajímavé je, že za totality měla jinou barevnost, byla nenápadná. A například horní část ochozu byla úplně zabílena, aby výzdoba neupoutávala takovou pozornost,“ vysvětluje kurátorka Horáckého muzea. Zkrátka kdo byl v Novém Městě na Moravě naposledy dejme tomu v 80. letech, ten by dnes kostel svaté Kunhuty málem nepoznal.
Sgrafita od Karla Němce zdobí i další domy, třeba nedaleký hotel Panský dům. Nové Město je však především městem sochařů. Pocházeli odtud dva z nejslavnějších – Jan Štursa a jeho žák Vincenc Makovský. Na řadu jejich děl můžete narazit přímo na Vratislavově náměstí.
„Od Jana Štursy je tu například busta Tomáše Gariggue Masaryka nebo socha raněného. Od Vincence Makovského zde najdete bustu ředitele školy, nedaleko také bustu prvního ředitele reálky a v areálu nemocnice je jeho socha ženy s klasy. O Novém Městě se proto také často říká, že je sochařskou galerií,“ podotýká Sylva Tesařová na závěr. A toto tvrzení rozhodně není přehnané.
