Stavba století stále vzbuzuje obdiv

Hotel s vysílačem na JeštěduFoto: Václav Žmolík

Kdybych se vás zeptal, která stavba je nejvýraznější dominantou severu Čech, nepochybuji o tom, že byste odpověděli vysílač na Ještědu. Za stavbou, která se vyznačuje množstvím unikátních řešení, se vypravíme.

„Když byla vypsána soutěž, zněla na horský hotel a vysílač. To je unikátní. Geniální myšlenka Karla Hubáčka spočívá v tom, že soustředil obě položky do jedné stavby,“ uvedl fotograf Jiří Jiroutek, autor knihy Fenomén Ještěd. 

Vysílač na JeštěduFoto: Václav Žmolík

Soutěž byla vyhlášena poté, co 31. ledna 1963 na vrcholu Ještědu vyhořel horský hotel postavený na počátku 20. století. Nahradila jej slavná stavba, která má výšku 94 metry a je symbolem Libereckého kraje. Mě po ní provedl právě Jiří Jiroutek. 

„Vtip celé stavby je v tom, že je to velký stan. Jsou to dvě betonové roury zasunuté do sebe. Na ně jsou navěšeny ocelové nosníky, na těch jsou napnuta lana a na těchto lanech jsou zaklopeny plechy. Tím se stavba stává pružnou a schopnou odolávat povětrnostním podmínkám, které na vrcholu jsou,“ popsal fotograf. 

Vysílač dokončený roku 1973 se vyznačuje mnoha výjimečnými technickými řešeními. „Stavbě pomáhá se udržet pohromadě kyvadlo, což je výjimečný počin. Poprvé byl použit na této věži. Dnes už se běžně používá u nás i ve světě. Je to dílo statika Zdeňka Patrmana. Jedná se o závaží o hmotnosti asi 800 kilogramů, které je zavěšené na špičce věže na řetězech. Výkyvy závaží jsou tlumeny tlumiči z pionýra,“ upřesnil Jiří Jiroutek. 

Rohanův obeliskFoto: Václav Žmolík

Nesporné jsou architektonické kvality stavby, která geniálně dotváří tvar 1012 metrů vysokého Ještědu. Však ještě před dokončením architekt Karel Hubáček získal prestižní Perretovu cenu. V roce 2000 se vysílač stal v celostátní anketě stavbou století a o pět let později usnesením vlády národní kulturní památkou. I tak se ovšem mnoho věcí z původního vybavení - zejména hotelu a restaurace - nedochovalo. 

„V určitém časovém období, kdy hotel vlastnila jakási soukromá firma, byl nábytek a mobiliář zničen a vyházen. Následně byl nahrazen novým nábytkem, který absolutně neodpovídá době vzniku stavby a designu. Nábytek a interiéry navrhoval architekt a je to naprosto výjimečné dílo, protože se neopakuje nikde jinde na světě. Kusy nábytku, ale třeba i nádobí byly navrhovány jen pro potřeby místního hotelu a restaurace,“ doplnil fotograf. 

Z původní umělecké výzdoby můžete dodnes vidět třeba v recepci skleněné objekty od Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové. 

„O stavbě se říká, že má tvar rotačního hyperboloidu. Když vidíte Ještěd z dálky, tak z některých úhlů pohledu dokonale doplňuje tvar kopce, na kterém stojí. V původním návrhu nebo skice, kterou jsem měl možnost vidět, měl Ještěd spíš tvar figurky z Člověče nezlob se nebo Neználkova klobouku. Ale to, co nakonec vzniklo, podléhalo zřejmě nejen výpočtům, ale zřejmě i nějakému estetickému cítění,“ dodal fotograf.