Po Česku4. srpna  2012 v 13:10  

Ve stopách šumavského dřeva – pěšky i na kole

Rechle – hradlový most na začátku Vchynicko-tetovského plavebního kanálu - Foto: Jan Rosenauer

Rechle – hradlový most na začátku Vchynicko-tetovského plavebního kanáluFoto: Jan Rosenauer

Další z letních tipů na výlety pro celou rodinu nás tentokrát zavede na Šumavu, a to do jedné z jejích nejmalebnějších částí – do údolí řeky Vydry. Právě tady totiž pod bývalou osadou Vchynice-Tetov na přelomu 18. a 19. století vzniklo unikátní vodní dílo – kanál pro plavení dřeva ze šumavských lesů.

Naučná stezka začíná asi jeden a půl kilometru od Modravy u obnoveného hradlového mostu zvaného Rechle. „Most postavený na řece Vydře měl a má za úkol odklánět vodu do Vchynicko-tetovského plavebního kanálu, který právě tady začíná,“ vysvětluje mi na úvod naší společné vycházky Pavel Vinický, strážce Národního parku Šumava

„Na kopci nad námi se nacházela vesnice Vchynice-Tetov, podle níž se kanál dnes jmenuje,“ dodává můj průvodce. Stojíme na hradlovém mostě, jehož označení rechle odkazuje k německému slovu Rechen, tedy česky hrábě. 

Tok Vydry mezi Antýglem a Čeňkovou Pilou je turistickým lákadlem této části Šumavy, k plavení dřeva byl však nevhodný - Foto: Anna Duchková

Tok Vydry mezi Antýglem a Čeňkovou Pilou je turistickým lákadlem této části Šumavy, k plavení dřeva byl však nevhodnýFoto: Anna Duchková

A když se na most pozorně podíváte, uvidíte po jeho stranách otvory, do nichž se vsunovaly příčné klády, aby – jak se říkalo – hrabaly vodu a hlavně aby zachycovaly dřevo plující po řece. A proč se vlastně Vchynicko-tetovský kanál stavěl? 

Balvanitá horská říčka Vydra nebyla ke splavování dřeva vhodná, a proto se zrodil nápad obejít její nesplavný úsek pod Antýglem pomocí kanálu, který by vodu, ale hlavně splavované dřevo dopravil do říčky Křemelné. Po ní pak už byly klády bez obtíží plaveny zpět do Vydry, ovšem už v místech, kde je splavná. 

Stavělo se pro knížete Karla Filipa Schwarzenberga podle plánů inženýra Josefa Rosenauera, který už předtím na Šumavě vyprojektoval kanál Schwarzenberský, spojující úmoří Severního a Černého moře. I v případě Vchynicko-tetovského kanálu vzniklo úctyhodné vodní dílo. 

Naučná stezka Vchynicko-tetovský kanál

Hradlový most (Rechle) – Antýgl – Rokyta – Hauswaldská kaple – Mechov (odtud dále k nádrži Sedlo a do Srní pokračuje NS Srnský okruh) 

Naučná stezka kopíruje trasu, kudy vede Vchynicko-tetovský plavební kanál, od hradlového mostu až do okolí obce Srní. Na zajímavých úsecích a na křižovatkách cest je deset informačních tabulí, ze kterých se návštěvník dozví historické, přírodopisné, kulturní i technické údaje v českém, německém a anglickém jazyce. Na mnoha místech jsou lavičky a vyhlídková zastavení. Stezku mohou využívat nejen pěší turisté, ale i cyklisté a v některých rovných částech i vozíčkáři. 

Internetové stránky: npsumava.cz 

„Během jediného roku tehdy dokázali vyprojektovat a postavit plavební kanál v nepřístupném terénu, navíc za poměrně drsných podmínek, na žulovém podloží, o délce necelých 15 kilometrů,“ říká s notnou dávkou obdivu Pavel Vinický. 

Průměrné klesání kanálu je zhruba 2,5 promile, aby rychlost plutí odpovídala rychlosti chůze a zamezilo se tak poškozování dřeva. Oficiální povolení k uvedení do provozu bylo uděleno 3. září 1801. 

Unikátní klenutá konstrukce kamenného mostku přes Vchynicko-tetovský kanál je jen jedním z dokladů stavitelského umění našich předků - Foto: Anna Duchková

Unikátní klenutá konstrukce kamenného mostku přes Vchynicko-tetovský kanál je jen jedním z dokladů stavitelského umění našich předkůFoto: Anna Duchková

S mým průvodcem pokračujeme po komunikaci podél kanálu, která bývala do 50. let 20. století silnicí spojující Srní s Modravou. Vyrazili jsme pěšky, ale stezku je možné využít i pro nenáročný cyklistický výlet. U informačních cedulí ovšem doporučuji sesednout a přečíst si nabízené informace. Dozvíte se hodně zajímavé věci. 

„Šířka kanálu se pohybuje od pěti do sedmi metrů v závislosti na terénu a zpevnění břehů. Dala se tady proto plavit až šestimetrová polena,“ vysvětluje Pavel Vinický. Dřevo se plavilo na takzvané plavební vlně. Na třech místech jsou v kanálu vybudovány takzvané skluzy, kde je klesání podstatně prudší. 

„Dřevo doplavalo ke skluzu, kde se hromadilo. Pak se uvolnila stavidla a celá vlna i se dřevem plula k dalšímu skluzu,“ popisuje strážce parku. „Urychlilo se tak plavení, částečně se zamezilo poškozování dřeva a zároveň se dalo s vodou hospodařit i pomocí bočních stavidel.“ 

Jak vás upozorní cedulky, Vchynicko-tetovský kanál je také chráněnou rybí oblastí, protože se tady velmi dobře daří pstruhům. Jejich stavy se kontrolují každý rok na podzim. 

V nedělním výletu Po Česku se dozvíte, čemu voda z plavebního kanálu slouží dnes, a na naučné stezce se zastavíme u Hauswaldské kaple, zajímavého poutního místa nedaleko obce Srní. 


Zobrazit Vchynicko-tetovský plavební kanál na větší mapě

Dopravní dostupnost - Modrava

Příjezd od Sušice:
Ze Sušice pojedete po silnici II/169 směrem na Kvildu. Za Rejštejnem se držte podél Otavy a po silnici III. třídy pokračujte přes Čeňkovu pilu do Srní nebo ještě dál přes Rokytu a Antýgl až na Rechle. Z obou míst můžete vyrazit na naučnou stezku podél kanálu. Cesta je dlouhá 22, respektive 30 kilometrů. 

Příjezd od Vimperku:
Z Vimperku se vydáte po silnici II/168 směrem na Kvildu. Na křižovatce se silnicí II/169 odbočíte vlevo přes Filipovu Huť a Modravu až na Rechle. Cesta je dlouhá asi 29 kilometrů, po dalších 8 kilometrech byste dojeli do Srní. 

Příjezd od Železné Rudy:
Železnou Rudu opustíte po silnici I/27 (E53) směrem na Klatovy. Na křižovatce se silnicí II/190 odbočíte vpravo a pojedete po ní směrem na Hartmanice. Asi 2 kilometry za obcí Nová Hůrka odbočíte vpravo na silnici třetí třídy směrem na Prášily a budete po ní pokračovat přes obce Mechov do Srní. Zde můžete odbočit vpravo směrem na Modravu a přes Rokytu a Antýgl dojet až na Rechle. Cesta je dlouhá asi 30, respektive 38 kilometrů. 

Cesta autobusem nebo vlakem:
K návštěvě kanálu můžete využít také pravidelné autobusové linky vypravované ze Sušice, Kvildy a Železné Rudy na Modravu. Vystoupit můžete například v Mechově, Srní, Rokytě nebo Antýglu. Vybrané spoje v letní sezóně přepravují také jízdní kola.
Vlakem dojedete pouze do nejbližších železničních zastávek v Sušici, Vimperku a Železné Rudě a odtud musíte pokračovat autobusem.
Dopravu po Národním parku Šumava o letních prázdninách zajišťují také speciální Zelené autobusy

Autor:  Václav Žmolík  (vžm)
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2014 Český rozhlas