Vana v kuchyni, je to k nezaplacení

23. září 2008
Pod kůži

Umíte si představit, že máte doma v kuchyni vanu? Má to určité výhody. Ale když majitelé domu musejí několikrát za rok malovat a mají problémy s vlhkostí bytu? To už tak pozitivní není. Přitom na Ostravsku je takových bytů hodně. Vanu v kuchyni mají takzvané dělnické domy ze 40. let minulého století. A jejich obyvatelé ne vždy mají peníze na rekonstrukci svého příbytku. O této problematice také přišel do studia Radiožurnálu pohovořit Milan Taraba ze Sdružení nájemníků.

Jako v parních lázních si připadají manželé Vladimír a Jaroslava z Ostravy. Součástí jejich kuchyně je totiž předmět, který by jste tam ve třetím tisíciletí hledali jen stěží. Mají tam vanu! Bydlí v obecním bytě a sami na rekonstrukci peníze nemají. Nezbývá jim tedy nic jiného než běžný chod domácnosti vaně uzpůsobit. Téměř každý rok musí malovat, protože malba na stěnách nedrží. Navíc se děsí každé návštěvy , aby se nedostali do prekérní situace - kdy hosty budou vítat z vany. Za to vše platí plné nájemné, žádnou slevu jim radnice dosud neposkytla.

Starší domek je přímo u frekventované cesty. Vcházíme dovnitř, kde nás už čeká pan Vladimír. "Podívejte se tady. Tady mám tu vanu přímo v kuchyni zadělanou závěsy. Vana by správně v bytě neměla být. Samé praskliny. Omítka mi odlézá, protože se tu koupe, pere, vaří, pára jde do vrchu. Stojí to spoustu peněz," popsal pan Vladimír. Jeho žena, paní Jarmila si na vanu v rohu kuchyně nemůže zvyknout. "Je to takové nepříjemné. Kuchyň má být kuchyň," řekla a její manžel doplnil: "Vařím kávu a za zády mám koupelnu." "Nebo manžel vaří kávu a já jsem ve vaně. Nebo se holí nebo sprchuje a já chystám snídani. Koupete se a najednou kdosi přijde. Chápete to?"

Oba manželé mají zrovna plné ruce práce, uklízejí po malířích. "Akorát maluji. Mám tady přistavené štafle, musím uklízet, nahoře myji okna. Je to rok a půl, co jsme malovali. Měli jsme popraskaný strop. Je to jenom vyhazování peněz, protože je vana v bytě, pára, to vše nasákne na stropě," řekl pan Vladimír. Jenže i to uklízení vana ovlivní. Raději si nastavili vodu na nižší teplotu, aby se netvořila pára. A tak když paní Jarmila napouští kbelík na mytí, voda moc teplá není. "S manželem se hádám, zase je tu pára. Ale kam máte jít?"

Vana v rohu kuchyně manželů dělá i jiné potíže v běžném životě. Třeba když k nim na návštěvu zavítají vnuci. "Je to nepříjemné. Mám tu od dcery vnučku, ta má sedm let a malý rok. Přijdou a děda ve sprše. A víte, jaké jsou děcka. Je to takové nepříjemné," přiblížila trable s vanou paní Jaroslava.

Pan Vladimír a Jarmila žijí v obecním bytě. Za vanu v kuchyni žádnou slevu na nájemném nemají. "Nájem 2391, to znamená 2400. Klidně by nám mohli dát o těch tisíc korun méně," stěžuje si paní Jaroslava. Jenomže problém s vanou sleva na nájemném nevyřeší. Vladimír nás vede do chodby. Vana by se totiž dala elegantně přemístit. "Ukáži vám, kde by ta vana mohla být. Tady místo špajzky. To by se všechno probouralo pryč, protože to je spojené s WC. Tady by byla jenom přepážka, dveře by se zazdily, dále by se udělal vchod do kuchyně a z toho by se udělala koupelna," nastínil možnosti ve svém bytě pan Vladimír. Manželé by si přáli, aby takovou rekonstrukci udělal vlastník bytu, tedy radnice ve Slezské Ostravě. "To by měla udělat na své náklady obec, protože poctivě platím nájemné a také chci bydlet jako člověk," dodal pan Vladimír.

Z jiného úhlu pohledu: Je to standardní byt

Mít vanu uprostřed v kuchyni je v Česku zatím docela obvyklé. Alespoň na Ostravsku. Takzvaných dělnických domů ze 40tých let minulého století je tam dostatek a většina z nich je podobně zařízena. Ale ne všichni chtějí s vanou v kuchyni bydlet. Zbavit se ji, není tak jednoduché. Když se začtete do českých zákonů takové bydlení s vanou v kuchyni je úplný standard. A když vám majitel ,za své peníze udělá rekonstrukci, můžete čekat zvýšení nájemného. Dvojka, trojka, čtyřka. Takto zjednodušeně mnozí lidé stále charakterizují úroveň svého bytu. I manželé Vladimír a Jarmila jsou přesvědčeni, že žijí v bytu nižší kategorie. Jenže, když jejich příběh vyprávíme Janu Vozárikovi ze Sdružení nájemníků, uvádí vše na pravou míru. "Z dikce zákona vyplývá, že to je ten standardní byt. Byt, který má všechny místnosti vytápěné a má základní příslušenství. To znamená, že má splachovací WC, sprchový kout nebo vanu. V zákoně se neříká, kde to umístění má být. Bohužel, podle tohoto zákona je to opravdu standardní byt. Podle dřívějších by to byl pravděpodobně byt druhé kategorie. Dneska už je to vlastně standard," uvedl.

Snížení kategorie, které by vedlo k nižšímu nájmu tedy cesta k nápravě není. Naše cesta proto vede na radnici ve Slezské Ostravě, kam míří rovnou za starostou Antonínem Maštalířem. "Je to případ od případu. Jsme připraveni individuálně tento problém od pána, který má tu vanu v kuchyni, řešit. Ano, mohu se tomu usmát. Samozřejmě, že mi to nepřipadá normální," řekl starosta.

Manželé platí činži poctivě každý měsíc, přesto jim radnice žádnou slevu zatím neposkytla. "Musím opravdu konstatovat, že máme nejnižší nájmy v rámci celé Ostravy," doplnil Antonín Maštalíř. Vladimír a Jarmila nemají dost peněz, aby si rekonstrukci koupelny udělali sami. Uvítali by, kdyby to zaplatil vlastník bytu, tedy radnice. Starosta Antonín Maštalíř proti tomu nic nemá, ale je tu jedno ALE. "Jsme schopni mu zajistit, že mu koupelnu vybudujeme. Není to malý náklad, taková rekonstrukce minimálně sto tisíc, a my opravdu obracíme každou korunu, takže pokud bychom mu rekonstrukci udělali, opravdu se to odrazí ve výši nájmu. Řádově to může být pět, ale může to být i deset korun za metr čtvereční, což nejsou malé prostředky pro řadu lidí," vysvětlil starosta.

Jenže, když už jsme u toho zhodnocování, pan Vladimír velebí obecní majetek prakticky každý rok, když byt poškozený párou z vany maluje. V tom by mu mohla radnice vyjít vstříc okamžitě, ujišťuje místostarosta Petr Zezulčík: "Aby našel cestu k nám na úřad, spojil se s bytovou techničkou. Buď si vymalování bytu provede sám s tím, že mu můžeme poskytnout prostředky na malování, anebo se domluví s techničkou. Ona si byt prohlédne, jestli je třeba vymalovat, vymaluje a my mu to proplatíme. Nebo je tu další varianta, že to uděláme my na vlastní náklady."

Pokud se vám zdál do této chvíle příběh Jarmily a Vladimíra spíše jako unikátní a ojedinělý, musíme vás vyvést z omylu. Právě v průmyslem poznamenaném Ostravsku je ve 3. tisíciletí bytů s vanou v kuchyni mnoho. Jsou v takzvaných dělnických domech, říká starosta obvodu Slezská Ostrava Antonín Maštalíř. "Takových bytů máme v obvodu určitě více. Jedná se o staré byty, které jsou stavěny před rokem 1940 nebo v období války a kde se nedostávalo financí." A jaká je jeho rada pro Vladimíra a Jarmilu? Vše sepsat a písemně poslat na radnici.

Odborník: Legislativa není příznivá

Ne všichni jsme se svým bydlením spokojení. Některé problémy jsou neřešitelné, jiné ano. Alespoň to tak na první pohled vypadá. Obyvatelé jednoho ostravského domu se chtějí zbavit své vany, která je v rohu kuchyně a přináší jim řadu komplikací. Tvoří se tam pára, která poškozuje stěny a tak musí pořád malovat. Navíc každá neohlášená návštěva může způsobit prekérní situaci. Jakou mají šanci svou situaci změnit?

Poradit nájemníkům, jako jsou Vladimír a Jarmila z našeho příběhu, je podle Milana Taraby ze Sdružení ochrany nájemníků poměrně složité, protože legislativa není příliš příznivá. "U nás jsou byty, kde jsou vany v kuchyni, byty původně čtvrté kategorie, kde byly suché záchody a jiné věci, a je to legislativou dáno tak, že pokud s tím bytem člověk chce něco dělat, ať už za vlastní peníze nebo za peníze majitele, musí mít písemný souhlas," uvedl Milan Taraba.

Přitom nájemník, který žije v bytě s vanou v kuchyni nárok na slevu nájemného nemá, protože byt byl zkolaudován a předán v této úpravě. "To právo na slevu by vzniklo v případě, že majitel toho bytu nedělá opravy, které by dělat měl, a nájemníkovi by vznikla škoda nebo by dlouhodobě a zásadním způsobem byla snížena kvalita bytu," vysvětil Milan Taraba. Starosta Slezské Ostravy sice nabídl Jarmile a Vladimírovi, že byt radnice zrekonstruuje, ovšem za cenu zvýšení nájemného. Milan Taraba se ale domnívá, že rekonstrukce důvod ke zvýšení nájemného není.

Logo

I přes útrapy, které manželům z Ostravy vana v kuchyni působí, je podle českých zákonů je jejich byt považovaný za standard. Přitom ještě nedávno byty podle kvality zařazeny do čtyř bytových kategorií. Jejich zrušení tak mělo na nájemníky zásadní dopad. "Například přijetí tohoto zákona znamenalo, že byly úplně zrušeny investice nájemců do bytů. Ti lidé třeba před dvěma lety se souhlasem vlastníka při platnosti původního zákona udělali ze čtyřky jedničku, dali do toho čtvrt milionu a za dva roky neměli nárok na žádné peníze, ani na tu čtyřku," přiblížil Milan Taraba.

To je jeden z mnoha příkladů, proč Milan Taraba považuje zrušení bytových kategorií za zásadní problém. Sáhl přitom po příkladech ze zahraničí. Třeba v Německu, Rakousku, zemích Beneluxu, ve Skandinávii mají zákony, které striktně stanovují kvalitu bytu. Nájemné je pak dané přímo jejich kvalitou. "Například i v jednom domě není stejné nájemné v jednotlivých bytech. Jeden byt může být do zahrady, prosluněný, druhý může být v suterénu do sklepa. Toto bohužel náš zákon neřeší, je plošný. Navíc začíná problematickým výpočtem nájemného. Velmi bychom vítali, kdybychom se dostali zpátky, jako to bylo za první republiky nebo jak je to v sousedních zemích, kde problém kvality hraje významnou roli," dodal Milan Taraba.

autoři: ada , vij , lvb
Spustit audio

Více z pořadu