Přichází tuberkulóza!

Počet lidí, kteří onemocní tuberkulózou, u nás obecně klesá. Vloni bylo s touto chorobou zaregistrováno téměř devět stovek pacientu. Téměř 20 procent z nich byli cizinci, kterých naopak mezi nemocnými přibývá. Většina z nich se pak léčí v českých nemocnicích. Jedním ze zařízení pro léčbu TBC je Pneumologická klinika Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.

Pacienti s tuberkulózou mají v pražské Fakultní Thomayerově nemocnici svůj vlastní nový pavilón. Z dálky nevypadá nijak zvláštně, ale je to vlastně pevnost. Dovnitř se běžná návštěva nedostane, vládnou tam totiž přísná bezpečnostní a hygienická opatření. To už nás s naší průvodkyní doktorkou Ivanou Hrycíkovou do pavilónu K pouští sestra Stanislava Kadeřábková. Také nás hned vybaví zeleným nemocničním empírem a speciální zesílenou rouškou. "Je to hlavně kvůli infekci, abychom byli chráněni proti pacientům, kteří jsou nakažení, infekční, mikroskopicky pozitivní," vysvětlila doktorka Hrycíková.

Ale teď pojďme na oddělení. "Infekční oddělení je řešené tak, že je tam dvojitý filtr, jsou tam dvoje dveře, další dveře jsou do pokoje. I kdyby se dělo něco horšího, tak je přístup přímo i z chodby, aby sestřičky nebo službu mající lékař, lékař, který je na oddělení, nemuseli otevírat všechny dveře. Tady vidíte, že postel by neprošla. Můžeme se podívat dovnitř, abychom viděli, že pacienti nejsou jenom zavření za těmi všemi dveřmi. Tady je výstup ven do zahrady. Pacienti u nás tráví minimálně dva měsíce, tak aby nebyli jen zavření. Mají tady i kus přírody. Sami k tomu přispívají. Kdo chce, může zalít kytky, něco zasadit," popsala lékařka.

Když vidíme tato bezpečnostní opatření, je léčba dobrovolná? "Každá infekční nemoc, tuberkulóza určitě, při mikroskopické i kultivační pozitivitě by měla být pod zámkem. Pacienti musejí být izolovaní, protože je to přenosné onemocnění a do té doby než je debacilizujeme, než jsou mikroskopicky a kultivačně negativní, tak by neměli být venku mezi lidmi," vysvětlila Ivana Hrycíková.

Každý pokoj má sociální zázemí. Pacienti jsou v nich po třech až čtyřech, ale i tady jsou jednolůžkové nadstandardy. Za skly pokojů vidíme lidi spíš starší a víc muže než ženy, ale ani mladší ročníky nejsou výjimkou. Složení pacientů je mezinárodní. Většinu mezi cizinci tvoří Vietnamci a Mongolové. Jsme zvědaví, jak se s nimi personál vůbec domluví. "Buď umí aspoň částečně česky a domluvíme se, děvčata už jsou šikovná, ruce, nohy pomáhají, jinak komunikujeme přes tlumočníka. Většinou máme čísla na tlumočníky v různých řečech, nebo doktorka nebo sestřičky telefonují na velvyslanectví různých zemí. Ta jsou většinou ochotna nám poskytnout tlumočníka. Horší je, když pacienti nemají u sebe mobilní telefon, tak je komunikace horší, tlumočník sem v takovém případě musí přijít a vysvětlit aspoň zásadní věci, co po pacientovi chceme," upřesnila lékařka.

Za sebou teď máme návštěvu oddělení takzvané běžné tuberkulózy. Nad ní je pak oddělení multirezistentní tuberkulózy. To je ta nejvážnější forma tohoto onemocnění, při které pacient nereaguje na běžnou léčbu. Léčí se pak preparáty, z nichž některé nejsou v České republice evidované. Jejich léčba je podstatně delší. Tam se ale už radši podívat nepůjdeme. Naše návštěva je tak u konce, ale... "Těmito dveřmi se nelze z oddělení dostat. Dovnitř se dostanete, ven se nedostanete," postrašila nás doktorka Ivana Hrycíková. Nejsme pacienti, a tak nás doktorka ven pustí, i když až po důkladné očistě v posledním z filtrů.

Počet výskytu tuberkulózy klesá, u cizinců ale stoupá

Tuberkulóza. Nemoc která ročně ve světě zabije dva miliony lidí. V našich podmínkách je poměrně dobře léčitelná, ale před nákazou nás za jistých okolností, jako je například snížení imunity při stresu, dlouhodobé únavě nebo v důsledku jiné nemoci neochrání ani očkování.

Tuberkulóza se přenáší kapénkovou nákazou. To znamená, že se jí můžeme nakazit od jiného už nemocného člověka tak, že vdechujeme jím vykašlané bacily tuberkulózy. Čím intenzivnější je kontakt s nakaženou osobou, tím větší pravděpodobnost nákazy je i u očkovaných lidí.

Kdo tedy tuberkulózou nejčastěji onemocní? To je otázka pro přednostu Pneumotologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze profesora Jiřího Homolku: "Tuberkulózou může onemocnět v podstatě kdokoliv v případě, že je v kontaktu s nepoznanou tuberkulózou. Když se díváte na údaje z registru, tak vidíte, že většinou je tuberkulóza ve starších věkových kategoriích. Ale i dítě, které má babičku nebo dědečka s nepoznanou tuberkulózou, byť je očkováno proti tuberkulóze. A u dětí je tuberkulóza závažnější než u dospělých."

O tuberkulóze se dlouho myslelo, že je to nemoc, která se po objevu penicilinu vyskytuje už jen v románech Ericha Mirii Remarquea. A tak mají mnozí z nás léčbu této nemoci spojenou s pojmy jako pneumotorax a torakoplastika. Jak se tedy léčí dnes? "Remarquea mám přečteného celého, líbí se mi to, ale naštěstí metody léčby tuberkulózy pokročily, takže pneumotorax ani torakoplastiku nepoužíváme. V současné době se podávají účinné léky proti tuberkulóze, které se nazývají antituberkulotika. Máme pět základních léků a z těch pěti uděláme kombinaci čtyř, která je dostačující k léčení většiny případů tuberkulózy," přiblížil současné metody profesor Homolka.

Loni onemocnělo tuberkulózou skoro devět stovek lidí. Téměř dvacet procent z toho byli cizinci. Data, která se o této nemoci shromažďují, jsou přesná, a tak se můžeme ptát. Je tuberkulózy kvůli cizincům u nás víc? "Musíme konstatovat, že díky dobrým kontrolním opatřením, která v České republice máme, celkový počet případů tuberkulózy zvolna klesá, ale stoupá třeba procento tuberkulóz u cizinců, takže jsou určité podskupiny v sestupném trendu, kde tuberkulózy přibývá. Tím se musíme zabývat. A lidé, kteří do České republiky přicházejí za prací nebo z ekonomických důvodů, sem jdou ze zemí, kde tuberkulózy je daleko více než u nás. Mnohdy si sem tuberkulózu přivezou a tady v rámci změny prostředí a pracovního vypětí začínají mít s tuberkulózou potíže. Potom je léčíme. Od roku 2004 navrhujeme ministerstvu zdravotnictví, aby bylo zavedeno vyšetřování osob ze zemí, kde tuberkulózy je více s tím, že by se udělal snímek hrudníku, který by zaplatil potenciální zaměstnavatel nebo stát, když by to byl nějaký žadatel o politický azyl. Ale ty částky by nebyly veliké. Snímek hrudníku stojí sto korun a je to levnější než potom tady léčit někoho s tuberkulózou, kdy léčba je řádově dražší."

Cizinecká policie má nástroje ke kontrole nakažených lidí

Počet pacientů s tuberkulózou v Česku klesá, ale v této skupině naopak stoupá počet nemocných cizinců. Například loni jich bylo z téměř devíti stovek 20 procent. Do konce října by se proto měly zpřísnit podmínky, za kterých by k nám zahraniční pracovníci přijížděli. Dohodli se na tom ministerstvo zahraničí a cizinecká policie. Podle jejího ředitele Vladislava Husáka na straně policie problém není.

Podle Vladislava Husáka má cizinecká policie dostatečné množství nástrojů k tomu, aby při vstupu cizinců, respektive při proceduře, která začíná na zastupitelských úřadech v jednotlivých zemích, docílila vyvinout takový tlak, aby cizinec při podávání žádosti na základě víza nebo povolení k pobytu byl nucen předložit doklad, který ho osvědčí jako zdravou osobu.

Logo|foto:Český rozhlas

"Tento legislativní nástroj policie České republiky má. Je jenom otázka rozhodnutí, jestli jej bude, nebo nebude uplatňovat. Máme další legislativní nástroj. V okamžiku, kdy cizinec přijede do České republiky a nastane nějaká pochybnost o tom, že není zdráv a že je nakažen, abychom s ním zahájili kroky k ukončení pobytu na území České republiky," dodal šéf cizinecké policie.

Na ministerstvu zdravotnictví teď je, aby vypracovalo seznam rizikových států. Tím se pak může systém kontroly spustit. Za to, že budou údaje o zdravotním stavu pravdivé, by pak měli ručit zaměstnavatelé nebo agentury, které do Česka zahraniční pracovníky pozvou.

Riziko přichází z východu

V Pod kůži si dnes povídáme o tuberkulóze, respektive o tom, do jaké míry nás mohou touto nemocí ohrozit cizinci ze zemí, kde není taková prevence a systém očkování jako u nás. Naším hostem je plicní lékařka a členka České pneumologické společnosti Pavla Nykodýmová.

Ta nedávno v České televizi označila současnou situaci v souvislosti s výskytem tuberkulózy u cizinců za časovanou bombu. Podle ní to není jenom názor české odborné veřejnosti, ale i Světové zdravotnické organizace, která evropský region trvale varuje před tuberkulózou. "Dokonce před dvěma nebo třemi roky organizace Lékaři bez hranic označila tuberkulózu jako možnost nemoci, která by tu mohla způsobit katastrofu. Hlavně proto, že z východních zemí je tu velké nebezpečí rezistentních a multirezistentních a výrazně rezistentních onemocnění tuberkulózou," varovala lékařka a doplnila, že pokud Česká republika nepřijde se zásadním opatřením proti invazi této choroby, je tu velké nebezpečí. Upozornila ovšem i na to, že Česko má i vlastní zdroje této nemoci, a to například mezi bezdomovci nebo drogově závislými lidmi.

Například ve Švýcarsku nebo v Nizozemsku příchozí cizince vyšetřují. Tuto metodu považuje Pavla Nykodýmová za dobrou možnost, jak nakaženým cizincům omezit vstup na území země, ale je drahá. Spojené státy zase po lidech, kteří se na území USA míní zdržet déle než 90 dní, požaduje vyšetření ze země původu.

Za rizikové státy pak lékařka považuje všechny země na východ od České republiky. "Jsou to všechny země bývalého Sovětského svazu, Vietnam, Mongolsko, ale pro nás je to i Rumunsko. Tam je to velký problém, protože Rumunsko už je v Unii, čili tam nějaká opatření při vydávání víza nemohou fungovat. Takže musíme zajistit vyšetření u nás," přiblížila Pavla Nykodýmová.

Pravděpodobnost nákazy je sice podle některých zdrojů malá, ale jak Pavla Nykodýmová uvedla, v některých případech lékaři netuší, kde se jejich pacienti mohli vůbec nakazit, protože nepocházejí ze žádné sociální skupiny, kde by byl přenos nemoci pravděpodobnější. "Máme ale tady perfektní systém kontroly a dohledu tuberkulózy, který funguje 50 let. Máme velkou proočkovanost celé populace. Ze zkušeností z terénu víme, že i přes přímé kontakty v rodině s infekčním pacientem u nás v podstatě nikdo neonemocní," řekla a dodala, že česká populace je velmi dobře chráněná.

Bezpečnostní kamery mají hlídat náš klid. Objevují se téměř všude, třeba i v panelových domech. Zkrátka, někdo se na nás pořád dívá. Vadí vám to? A právě bezpečnostními kamerami v panelácích se budeme zabývat v pondělí 20. října v Pod kůži. Nalaďte si Radiožurnál po 11. hodině.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na naší e-mailovou adresu.