Nepřemýšlel, ale jednal a zachránil těhotnou ženu

13. listopad 2008
Pod kůži

Riskoval svůj vlastní život, aby pomohl jinému. To je trochu obecné a nic neříkající označení velkého činu. Nestává se často. A mnohdy ani nevíme, jestli bychom takové reakce byli schopni. Skrývá se pod ním ale hodně hrdinství a odvahy. Rozhodli jsme se proto o hrdinech mluvit. Pravidelně každý čtvrtek vám v rámci pořadu Pod kůži nabízíme příběh člověka, který je za svou odvahu nominován na Cenu Michala Velíška. Dnes jím je Filip Korostenski z Českých Budějovic.

Čekal na rušné křižovatce v Českých Budějovicích na zelenou. Stejně jako ostatní si přitom všiml vozu, nad kterým řidič ztratil kontrolu. A ohrožoval nejenom jeho, ale i další lidi v autech i na chodnících. Zatímco jiní tomu přihlíželi, on vyběhl ze svého vozu, skočil do nebezpečného auta a zastavil ho. Až pak zjistil, že zachránil život těhotné ženě, která ve voze upadla do bezvědomí.

S Filipem Korostenským stojíme v průmyslovém areálu, kde má také sídlo odtahová služba, ve které pracuje. Jak dlouho mu trvalo, než se rozhodl, že do auta skočí a pak ho zabrzdí? "Neuvažoval jsem nad tím, to nejde. Byla to pohotová reakce. Ve chvíli, kdy jsem zjistil, že auto naráží na zeď, a všiml jsem si, že v něm sedí osoba v bezvědomí," přiblížil začátek záchranné akce Filip Korostenski a doplnil, že nemůže přemýšlet nad tím, jestli by to udělal znovu. "Jsem rád, že jsem něco takového udělal. Všechno dopadlo v pořádku. Když nad něčím přemýšlíte, tak to trvá, než se rozhodnete. Někdo se rozhoduje několik minut, někdo se rozhoduje několik dnů."

Domnívá se, že mu při jeho činu pomohla praxe s auty. "Děláme spousty nehod. To mi asi pomohlo, že jsem si něčeho všimnul. Na Rudolfovské ulici je rušný provoz. Stál jsem asi třetí čtvrté auto v koloně, když jsem čekal na zelenou. Zpod viaduktu vyjelo černé auto. Když se ke mně blížilo, byl to takový neurčitý směr. Chvílemi to vypadalo, jakoby v tom seděl opilý člověk. Pak to auto docel dost rychle najíždělo na obrubník, začalo se dřít o barák, bourat popelnice a v tu chvíli jsem si všiml, že v tom sedí paní v bezvědomí. Pak jsem vyskočil z mého auta. Ani nevím, jak jsem zavřel vlastní dveře. Rozeběhl jsem se, skočil jsem otevřeným okýnkem do jejího auta a pak už jsem jenom hledal cestu, kde a jak zastavit," popsal tehdejší události Filip Korostenski.

S podobnou nehodou se setkal už víckrát. Zhruba před měsícem byl pracovně u dopravní nehody, kdy řidiče během jízdy postihl infarkt. Tato událost podle Filipa Korostenského dopadla tragicky. "Do určité míry je už člověk z práce otrlý. Vidí to dnes a denně, ale vždy je to hodně mrzuté," řekl.

Vzal nás na procházku areálem, kde odtahová služba sídlí. Stojíme před vraky aut. "Jsou to auta z nehod. Většinou je to rychlost, nepozornost řidiče. To, že jsem zachránil život... To je radost, to je věc, kterou si budu pamatovat celý život. To, že přijedu k nehodám a vidím tam utrpení příbuzných, kteří tam přijedou, to je také na celý život. Je to strašné. A jsou to ty chvilky, kdy by člověk takovou práci raději vůbec nedělal," dodal Filip Korostenski.

Je to hrdina našeho života

Nepřemýšlel o možném nebezpečí a vyběhl na pomoc jiným lidem v ohrožení. Mladý muž z Českých Budějovic Filip Korostenski k tomu říká, že kdyby o tom přemýšlel, tak by tehdy asi už nikomu nepomohl. Jednal instinktivně. Zachránil život těhotné ženě, která při řízení svého vozu upadla do bezvědomí. A zachránil život také její dnes už roční dceři.

"Jela jsem z lékařského vyšetření, které musí podstoupit každá těhotná matka, a náhle jsem upadla do bezvědomí," vzpomíná na ten den paní Kubec z Českých Budějovic. "Stalo se to kousek od mého domu, kdy se mi těsně před frekventovanou křižovatkou začalo dělat trochu špatně, ale pomyslela jsem si, že za tou křižovatkou okamžitě zastavím a dám se nějakým způsobem do pořádku nebo někoho zavolám, manžela nebo někoho známého. Stáhla jsem akorát boční okénka u svého vozidla," popsala poslední chvíle před kritickou událostí a doplnila, že stažení bočních okének byla podvědomá reakce. "Asi jsem si chtěla pustit vzduch. Byla to poslední věc, kterou si pamatuji."

Logo

O tom, co se stalo, se dozvěděla až od svého manžela, když za ní přišel do nemocnice. Na okamžik se ještě probrala z bezvědomí v sanitce. "Vím, že doktor na mě mluvil s tím, že by rád mluvil s manželem," vzpomíná paní Kubec. A právě manžel jí divoké chvíle na křižovatce později vyprávěl. "První, co bylo, byly slzy. Byla jsem v šoku, kdo takhle zareagoval. Byla jsem šokovaná z toho, jak se rozběhl a skočil mi do vozidla. V tu chvíli mi tekly jenom slzy. Dávala jsem sobě vinu a říkala si, co jsem provedla. Pak jsem si říkala, že toho člověka musím, okamžitě jak se vrátím z nemocnice, vidět," vypráví paní Kubec.

A co řekla svému zachránci, když ho poprvé viděla před sebou? "Panu Korostenskému jsme jeli okamžitě poděkovat. Moje první slova byla: Velké díky. Nedá se to jinak odčinit," řekla paní Kubec, na kterou Filip Korostenski zapůsobil hned na první pohled jako sympaťák. Jakmile se paní Kubec narodila dcera, Filip Korostenski byl mezi prvními, kdo se o této události dozvěděl. "Je plánován jako velký hrdina našeho života, který by měl být naší součástí. Takže jsem mu přislíbila, že bude kmotrem dcery při křtu, aby věděla, že má hrdinu," dodala dojatě paní Kubec.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.

autor: ela
Spustit audio

Více z pořadu