Psychopat s pistolí v ruce

24. listopad 2008
Pod kůži

V Česku má zbrojní průkaz na 360 tisíc lidí. Prošli lékařským vyšetřením, někteří z nich psychotesty, všichni zkouškou z teorie i střelby. Stačí to k tomu, aby mezi námi nechodili blázni, opilci a narkomani se zbraní v ruce?

Teoretický test, sborka, rozborka, nabití, vybití, závady zbraně a ostrá střelba. Přibližně tak vypadá v Česku zkouška na zbrojní průkaz na střelnici. Každý adept má tři nástřelné rány a pak se mu pět ran započítává do výsledku. U zkoušky musí být komisař a občas na ni chodí také kontroly z policejního prezidia nebo ministerstva vnitra.

"Bránil jsem se napadení se zbraní a ubránil jsem se. Pro mě to dopadlo dobře, nicméně pachatel, od kterého bych čekal, že půjde natvrdo sedět, tak sedět nešel. Vytáhli mě v noci na ulici z auta tři nebo čtyři lidi se zbraní v ruce, stříleli a dodatečně se zjistilo, že stříleli slepými, což jsem v tu chvíli nevěděl. Zbraň jsem u sebe měl, vytáhl jsem ji, na obranu jsem vystřelil pod nohy, abych je zastavil, pak do vzduchu. Potom přijela policie a začalo se to řešit úplně jinou cestou," řekl pan Marek, který má úspěšně za sebou rozborku a sborku, tedy zkoušku z manipulace se zbraní.

Také další uchazeči o zbrojní průkaz mají své důvody, proč si pořídit zbraň - lovecký lístek, sběratelství, sport, sebeobrana nebo povolání. "Jsem policista, tudíž je potřeba neustále zvyšovat svoji kvalifikaci, tak z toho důvodu," uvedl jeden z uchazečů. "Pro osobní ochranu a ochranu svého majetku. Letos mi vykradli chatu a strašně tam řádily špatné živly. Tak máme všichni strach ze setkání s nimi. Některé chaty byly vykradeny opakovaně. Se zbraní strach nemám a dokáži si představit, že bych toho člověka zadržel, že by to nebyl on, kdo uteče nebo kdo mě tam hodí do řeky a tak," doplnil další uchazeč.

Většina z nich se shoduje, že zabrat jim dala hlavně teorie - otázky ze zákona o střelných zbraních, o jejich znehodnocování a skladování. Podle předsedy Českého úřadu pro zkoušení zabraní a střeliva Zdeňka Štěpánka není snadná ani praktická část. "Žadatel je zkoušen jednak z praktické nauky o zbraních, aby byl schopen zbraň popsat, manipulovat s ní, zbraň rozebrat. A potom je to praktická střelba na terč, kde žadatel musí prokázat, že umí zbraň nabít, bezpečně z ní vystřelit, bezpečně s ní manipulovat a trefit se do terče," přiblížil Štěpánek.

O přísnosti zkoušky svědčí také počet zbrojních průkazů v Česku. Poslední tři až čtyři roky se ustálil na přibližně 360 tisících. "Mám zbrojní pas, protože ho potřebuji k výkonu povolání. Už pět let dělám strážníka městské policie. Když jsem byl mladší, asi před patnácti lety, tak jsem ho měl asi dva roky. Tak jsem si připadal jako kovboj, už mě to ale přešlo," svěřil se majitel zbrojního průkazu. "Míval jsem ho. Měl jsem dvě krátké kulové zbraně, ale potom jsem se musel podřizovat různým lékařským prohlídkám, protože jsem už v důchodovém věku," dodal další.

Průměrnému držiteli zbrojního průkazu v Česku je kolem 50 let. Asi třetina z nich jsou ženy. Odhaduje se, že kvůli sebeobraně má zbraň přibližně sto tisíc lidí. Tomu, kdo ji chce mít na obranu, kvůli povolání nebo do sbírky, musí být 21 let. Od 18 mohou Češi střílet ze sportovní nebo lovecké zbraně. Žáci mysliveckých škol můžou získat zbrojní průkaz už v 16 a členové sportovních klubů dokonce v 15 letech.

Systém vyšetření je neúčinný

Bojíte se psychopatů, alkoholiků nebo narkomanů se zbraní pod kabátem? Pravděpodobnost, že někoho takového skutečně potkáte, sice není velká, přesto ale podle lékařů může být asi každý pátý držitel zbrojního průkazu v Česku nebezpečný. Přestože máme pro střelce jedny z nejpřísnějších podmínek na světě, měly by ještě přitvrdit. Poslední změny, které odsouhlasili nedávno poslanci, by měly od příštího roku ztížit přístup ke zbraním hlavně opilcům a narkomanům.

Střílejí na českých střelnicích samí spořádaní občané, kteří si cvičí mušku? Nemůže nás pak některý z nich kvůli banální hádce o parkování zastřelit jenom proto, že mu rupnou nervy? Jak to zajišťují české zákony? Každého majitele střelné zbraně musí samozřejmě v Česku vyšetřit lékař.

"Hlavně se zaměřuje na onemocnění neurologická, onemocnění smyslových orgánů, onemocnění psychiatrická, případné závislosti na návykových látkách. V případě, že by zachytil tato onemocnění, pak může doplnit další specializovaná vyšetření, která už neprovádí praktický lékař, který by měl vstupní vyšetření provést, ale například psycholog, psychiatr, neurolog. Naprostá většina pacientů, kteří přijdou k praktickému lékaři, je osvědčení vydáno při první návštěvě. Minimálně pacientů je vyšetřováno psychologem nebo odbornými lékaři," uvedl Martin Hříbek, primář Centra zdravotní ambulantní péče Ústřední vojenské nemocnice v Praze.

Dodal, že to má háček. Jestli se pacient třeba rozhodne zatajit, že se od minulého měsíce léčí na neurologii, praktický lékař nemá moc šancí to zjistit. V zákoně jsou i další omezení. Kdo se několikrát ocitl na záchytce nebo detoxikační stanici, nemůže samozřejmě chodit ozbrojený. Podle předsedy poslaneckého výboru pro bezpečnost za ČSSD Františka Bublana by měl o zbraň přijít už po prvním takovém incidentu.

"Chci to zpřísnit, aby to nebylo opakovaně, ale aby to bylo pouze jednou. Domnívám se, že to opakovaně už s sebou nese určité riziko, že mezitím osoba může něco spáchat," vysvětlil František Bublan. Lékaři ale říkají: Jestli byl někdo na záchytce a nechce se nám s tím svěřit, nic nenaděláme a nezjistíme to. Možná i proto toho novela až zas tak moc nezpřísňuje. "Běžnému držiteli, který nemá problém se zákonem ani není závislý na návykových látkách, tak nepřinese nic dramatického," tvrdí Jan Klas z ODS.

Vypořádat se s nebezpečnými střelci by podle lékařů pomohla centrální databáze chorob, které by museli zdravotníci hlásit policii. To by se ale možná nelíbilo ochráncům lidských práv. Jde totiž o velmi citlivá data. "Vybraná psychiatrická onemocnění, poruchy osobnosti a chování, těžké poruchy intelektu. Jsou to potom závislosti na návykových látkách, některá neurologická, ortopedická onemocnění, například epilepsie nebo stavy s poruchami jemné hybnosti končetin, které znemožňují manipulaci se zbraní. A samozřejmě těžší poruchy smyslových orgánů - zraku, sluchu nebo rovnováhy," pospal výčet onemocnění Martin Hříbek.

Psychologické testy zatím dělají budoucí střelci jenom, když se na nim praktickým lékařům něco nezdá. "Jak to funguje v dnešní době, tak je to neúčinné, protože pokud praktik odešle pacienta k psychologickým testům, tak ten si může najít jiného praktického lékaře. Na to má právo. Jestliže dojde k jinému praktickému lékaři, který ho nezná, tak může dojít k tomu, že mu potvrzení o zdravotní způsobilosti vydá," doplnil Martin Hříbek.

O zpřísnění podmínek pro držení střelných zbraní se diskutuje také v zahraničí. Nejvíc se ozbrojují Američané. A už se objevily zprávy, že po zvolení Baracka Obamy jdou pistole na dračku. Američané se totiž bojí, že Obama zpřísní jejich nákup. Podmínky pro zbrojní pas se chystá po dvou střelbách ve školách radikálně zpřísnit také Finsko.

Pomohla by centrální databáze chorob - sen lékařů

V Česku má zbrojní průkaz na 360 tisíc lidí. Prošly lékařským vyšetřením, někteří z nich psychotesty, všichni zkouškou z teorie i střelby. Stačí to k tomu, aby mezi námi nechodili blázni, opilci a narkomani se zbraní v ruce?

Primář ochranné léčby Psychiatrické léčebny v Bohnicích Jiří Švarc se nebojí, že by se stal terčem útoku člověka vyzbrojeného pistolí. Stejně tak takový strach nedoporučuje ani ostatním. "Nicméně když se budeme bavit o právních úpravách, jak přijít ke zbraním, tak posluchače nepotěším," uvedl Jiří Švarc.

Vysvětlil, že o vydání zbraně rozhoduje takzvaný posuzující lékař, což je praktický lékař. "Ten má možnost posoudit člověka, ale ten člověk má i možnost jít za jiným praktickým lékařem. A když se u nás v léčebně objeví blázen, když to zvulgarizuji, nebo epileptik nebo někdo, kdo zjevně není schopen být držitelem zbrojního průkazu, co můžeme udělat? Máme povinnost to říct tomu člověku a povinnost to nahlásit posuzujícímu lékaři. A toho samozřejmě neznáme. To by nám musel ten člověk prozradit, koho má jako posuzujícího lékaře," doplnil primář.

Logo

Poslední změny, které odsouhlasili nedávno poslanci, by měly od příštího roku ztížit přístup ke zbraním hlavně opilcům a narkomanům. "Byl by to krok správným směrem, kdyby to tam už dávno nebylo. Jsou tam desítky poruch, které vylučují držení zbrojního průkazu. Zneužívání alkoholu a drog tam je, takže nevím, v čem ten krok spočívá," řekl Jiří Švarc.

Někteří lékaři by rádi viděli centrální databázi chorob, které by museli zdravotníci hlásit policii a které znemožňují držení zbraně. A Jiří Švarc by takovou databázi považoval za prospěšnou v každé oblasti zdravotnictví. "Databáze by byla užitečná už proto, že by se zbrojní průkazy a řidičáky nedostaly neoprávněným. S tím hlášením policii by to bylo složitější," dodal primář.

Jak se žije Rómům ve Vsetíně? Na to se v Pod kůži zeptáme v úterý 25. listopadu, kdy navštívíme domy v Poschlém, které nechal vybudovat tehdejší starosta Jiří Čunek. Zjistíme, jak se na integraci dívají romští koordinátoři a nemineme ani pohled ministerského úředníka. Nalaďte si v úterý Radiožurnál po 11. hodině.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.

autoři: vij , lvb , lej
Spustit audio

Více z pořadu